Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Americký prezident má podpořit využívání jaderné energie i v následujících letech. Ve hře jsou daňové úlevy pro provozovatele jaderných elektráren. Nelíbí se to levicovým demokratům.
Administrativa prezidenta Joea Bidena uvažuje o tom, že zachrání americký jaderný energetický byznys a podpoří jej daňovými úlevami. Atom by se měl stát součástí energetické revoluce, jež počítá s obrovskou podporou z federálního rozpočtu zejména v oblasti obnovitelných zdrojů a bateriových úložišť.
Bez podílu jádra na výrobě elektřiny by totiž Spojené státy jen těžko mohly splnit své klimatické cíle, upozornila rakouská agentura APA. Rakousko je naopak známé téměř fanatickým odmítáním jaderné energetiky nejen v rámci EU. Biden chce úplně dekarbonizovat americkou energetiku už do roku 2035.
Spojené státy mají v současnosti v absolutních počtech nejvíce jaderných bloků na světě v provozu. Celkem jich provozují 94, na druhém místě je Francie s 56 bloky, třetí Čína se 49 reaktory.
Řada amerických firem, které provozují jaderné reaktory, ale tvrdí, že bez pomoci státu následující roky nepřežije. Naposledy se to ukázalo u elektrárny Indian Point ve státě New York, jež byla na konci dubna odstavena, protože se výroba elektřiny z jádra přestala vyplácet kvůli častým odstávkám stárnoucích bloků. Elektrárna stojící na březích řeky Hudson byla v provozu od roku 1962. Kritici upozorňovali i na její blízkost u města New York a možný cíl pro teroristické útoky.
Dotace pro jádro mají být podle agentury Reuters součástí infrastrukturního balíčku ve výši 2,3 bilionu dolarů. Podobné dotace dostávají i producenti solární a větrné energie. „Ve vládě dochází k pochopení toho, že ke splnění cílů s nulovými emisemi potřebuje jadernou energii,“ uvedl jeden ze zdrojů blízkých Bílému domu.
Podporu jádra potvrdila pro Fox News americká ministryně energetiky Jennifer Granholmová. Podle ní je nutné udržet jaderné bloky v chodu, aby bylo možné splnit klimatické cíle.
Bez pomoci státu se do listopadu zavřou čtyři reaktory ve dvou jaderných elektrárnách v Illinois, uvedla firma Exelon v reakci na možnou daňovou podporu státu. Jaderná energetika zaměstnává tisíce lidí a vyplácí v rámci energetického sektoru nejvyšší platy, i proto odbory z elektráren lobbují u Bidena, aby tento sektor nenechal padnout.
Jadernou energetiku podporuje i vlivný senátor Joe Manchin, který je sice demokrat, ale v řadě věcí s novou administrativou nesouhlasí a může legislativu Bílého domu blokovat. Šéf senátního výboru pro energetiku zdůraznil, že vláda musí udělat vše pro to, aby jaderný sektor udržela při životě.
Připomíná se i podpora výzkumu nové generace reaktorů, jak o ní Biden hovořil v předvolební kampani. Proti jaderné energetice nic nenamítá ani Ryan Fitzpatrick, šéf pro klima a energetiku v think-tanku Third Way, jenž prosazuje středovou politiku. Dotace pro jaderné elektrárny podle něj naplní tři cíle: snížení emisí, uchování pracovních míst a podpoří místní ekonomiku.
Proti tomu se postavil Lukas Ross z americké pobočky organizace Přátelé Země. Podpora stárnoucím jaderným elektrárnám podle něj nedává smysl. Poškodí daňové poplatníky a v konečném důsledku i klima, protože by se prostředky efektivněji vynaložily na podporu solární a větrné energie, zdůraznil.
Stejný názor mají i neúspěšní levicoví kandidáti na prezidenta – senátoři Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová. Tvrdí, že podpora jádra z kapes daňových poplatníků je špatným řešením klimatické politiky.
Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) v rámci debaty o budoucnosti jaderných zdrojů upozornili, že se náklady na vyrobenou jednotku energie z jádra musejí výrazně snížit, aby byly v následujících dekádách v USA, ale i v rámci EU konkurenceschopné. Jednou z cest je sázka na menší modulární reaktory, které by se mohly vyrábět sériově.
