Pro penzisty šlo o stokoruny či tisícovky, ale pro státní rozpočet se jednalo o úspory v desítkách miliard. Právě kvůli úsporám vládní koalice prosadila nižší valorizaci. Původní průměrný růst penzí měl být 1770 korun, jenže po zásahu koalice vzrostly průměrné důchody jen o 755 korun. A data říkají, že díky tomu rozpočet v loňském roce ušetřil skoro dvacet miliard. Jakou má stížnost šanci? Pro deník Dnes to popsal ústavní právník Jan Kudrna z Univerzity Karlovy, který hnutí ANO se stížností pomáhal.

1. Vznik očekávání: Koncem loňského ledna byly naplněny podmínky pro provedení mimořádné valorizace – podle Kudrny tím vzniklo legitimní očekávání, ale i nárok na to, aby Česká správa sociálního zabezpečení začala mimořádnou valorizaci provádět: „Zákon říká, že jestliže v uplynulých pěti měsících překročí inflace určitou mez, tak musí k mimořádné valorizaci dojít,“ uvádí Kudrna.

2. Nastaly mimořádné okolnosti nebo hrozba mimořádných škod? Vláda projednávala zákon ve stavu legislativní nouze. Jenže rychlejší projednání může vláda využít, pokud by hrozilo, že státu vznikne mimořádná hospodářská škoda. A miliardy navíc za valorizaci by se de facto mohly za takovou škodu považovat.

Podle Kudrny je ale právě toto zásadní: otázka, zda plnění, které předpokládá zákon, může být vůbec označeno jako škoda. „Ministr financí ještě koncem února říkal, že jestliže má rozpočet 2200 miliard, tak dvacet miliard (na valorizaci) se tam vždy najde. Takže to na mimořádné škody příliš neukazuje,“ vysvětluje Kudrna pro Dnes.

Podle Davida Budaie, šéfredaktora serveru České důchody, vláda tahá za kratší konec provazu, protože „stanovisko při jednání přednese i Národní rozpočtová rada, která už s velkým předstihem v roce 2022 predikovala, že mimořádná valorizace v roce 2023 nastane a že bude zřejmě vysoká,“ doplňuje Budai na svém blogu.

3. Vznik precedentu: Komentátor Lidových novin Martin Zvěřina varuje před vznikem precedentu. Pokud dá ÚS za pravdu vládě, posvětí tím prý politickou fintu. Ve svém komentáři totiž píše, že „každý další kabinet bude s nepříjemným rozhodnutím otálet tak dlouho, až bude nutno vyhlásit stav legislativní nouze“.

Verdikt nepadne hned, Ústavní soud se bude radit a výsledek se očekává za několik týdnů.