Pašování zlata z Afriky bez řádného proclení je podle studie nevládní organizace Swissaid závažným problémem, který vede k dalšímu prohlubování chudoby na africkém kontinentu. Kvůli korupci se až 435 tun zlata v roce 2022 dostalo na světové trhy z Afriky právě bez náležitého proclení.

Množství propašovaného zlata odpovídá hodnotě 31 miliard dolarů (710 miliard korun), které následně končí financováním ozbrojených konfliktů v afrických zemích a porušováním lidských práv.

Za posledních deset let se toto množství zdvojnásobilo a dosahuje už dvou pětin celkové produkce zlata celého afrického kontinentu, respektive dvanácti procent globální produkce žlutého kovu, který je vyhledáván investory na celém světě jako bezpečné uložení peněz v turbulentních dobách.

Švýcarská organizace obviňuje zejména Spojené arabské emiráty a také Švýcarsko, které nejvíce vydělávají na černém trhu se zlatem. V Emirátech má končit až 93 procent veškerého nelegálně prodaného zlata z afrického kontinentu. Dubaj je vyhlášeným centrem prodeje nejen této komodity, ale také různých výrobků ze zlata, včetně šperků.

Nelegálně propašovaný drahý kov pochází hlavně ze zemí, kde probíhají ozbrojené konflikty, jako jsou Demokratická republika Kongo a Súdán. Jeden z autorů zprávy, Marc Ummel, zdůraznil, že by mezinárodní orgán Financial Action Task Force, který bojuje proti nelegálnímu praní špinavých peněz, měl zakročit a posvítit si především na arabské Emiráty, které hrají hlavní roli v dalším prodeji nelegálního zlata. „Jedná se o velké množství peněz, které opouštějí Afriku a jsou spojeny s praním špinavých peněz,“ uvedl.

Hrot 24, Pavel Svatoš

Výrobci a prodejci drahých kovů se sídlem v Dubaji, společnosti Emirates Gold, už byl loni pozastaven přístup na dubajské a londýnské trhy se zlatem, protože nedodržuje mezinárodní standardy proti praní špinavých peněz a pro odpovědné získávání zdrojů.

Představitelé Emirátů podle Financial Times připouštějí, že pašování zlata do Dubaje je v poslední době závažným problémem. Celý emirát prý přijímá nové a přísnější předpisy pro prodej zlata a dalších drahých kovů.

Americké ministerstvo financí uvádí, že většina zlata vytěženého v Kongu se pašuje do sousedních států Rwanda a Uganda, kde je kov dále zpracován a následně vyvezen do Spojených arabských emirátů. Představitelé zmíněných afrických států ale odmítají, že by se podíleli na černém obchodu s touto vysoce žádanou komoditou.

Zlato se v posledních týdnech dostalo na světových trzích na historická maxima, v dubnu se obchodovalo za rekordních 2 400 dolarů (asi 55 tisíc korun) za troyskou unci. Tlak na růst ceny žlutého kovu zvyšují nákupy centrálních bank, které se v době globální geopolitické nestability snaží diverzifikovat svá portfolia aktiv.