Podnikatel Jiří Šimáně nikdy nevyhledával pozornost. Ještě na začátku března v jednom z mála rozhovorů, které do té doby poskytl, říkal, že nastupující potíže kolem koronaviru jeho letecká společnost Smartwings dokáže sama zvládnout. Dnes je jeho jméno součástí hlavních zpráv z Česka. Stát bude historicky poprvé sanovat soukromou leteckou firmu, navíc téměř z poloviny vlastněnou Čínou. Propírá se i Šimáněho přátelský vztah s premiérem Andrejem Babišem. 

Týdeník Hrot přináší profil jednoho z nejbohatších mužů v Česku – slávisty a golfisty Jiřího Šimáněho.

Stánek na přechodu

Začátek profesní kariéry má Šimáně podobný jako Andrej Babiš. Také proto k sobě mají oba muži blízko. Kdo bývalé zaměstnance podniků zahraničního obchodu zná, ví, že sentiment po starých časech u nich hraje silnou roli. Rodilý Plzeňák Jiří Šimáně po krátké pracovní epizodě právníka v Československé tiskové kanceláři nastoupil do podniku Strojexport a podílel se na dodávkách tuzemských investičních celků do rozvojového světa. Za pár let tam i vyrazil. Konkrétně od roku 1988 řídil společnost Prago v Zambii s působností pro Jižní Afriku, Botswanu, Tanzanii, Zimbabwe a Namibii. V té době mimochodem pobýval obchodní delegát Andrej Babiš v Maroku už tři roky.

Oba muži mají i podobný porevoluční osud: Soudili se kvůli evidenci ve svazcích StB, Jiří Šimáně byl ale podle verdiktu soudu evidován neoprávněně. Oba vybudovali velký byznys a zbohatli, oba dnes bydlí v Průhonicích. Jen Šimáně se nikdy netočil kolem politiky a neprivatizoval (s výjimkou Čedoku v roce 1995).

Svůj byznys stavěl spolu se svým obchodním partnerem Jaromírem Šmejkalem od nuly. Rozhodně se ale nedá říci, že by postupovali tak, aby do sebe řetězec firem nakonec zapadl. Jejich Unimex Group byl vždycky rozkročen v několika oborech, jen v travel byznysu se daly najít pojítka. Unimex vznikl v roce 1991 a začal se orientovat na bezcelní obchody pod jménem Duty Free. Firma s podílem Unimexu funguje dodnes s názvem Travel Free a provozuje obchody v západním pohraničí. Firma jich má celkově kolem 70 a je ve svém oboru evropskou jedničkou.

Do první ligy s Čedokem

K cestování přičichl Unimex poprvé v roce 1995, kdy koupil kancelář Čedok. V roce 2007, kdy Čedok generoval zisk v řádech desítek milionů, ho Unimex prodal americké společnosti Odien, cena nebyla zveřejněna. Z dnešního pohledu to byl klíčový byznysový úspěch Unimexu, který oba jeho zakladatele posunul do první ligy.

Unimex také vstoupil do Canaria Travel. Speciálka na Kanárské ostrovy se později stala jedním ze zakladatelů letecké společnosti Travel Service a jedním z akcionářů letecké společnosti Smartwings. Smartwings dnes šéfuje Roman Vik, další Šimáněho společník, který v roce 1993 Canarii zakládal.

Šimáně a Šmejkal v začátcích investovali i do provozovatele kutilských obchodů OBI, později ho opustili a postavili vlastní konkurenci, síť obchodů Uni Hobby. Pod Unimex patří i dovozce alkoholu Global Wines & Spirits a jeden z nejlepších tuzemských golfových resortů Albatross. Firma má také nainvestováno v nemovitostech.

Čína a Afrika

Letos 71letý Šimáně měl před krizí hodnotu odhadovaného majetku kolem 10 miliard korun. Ve svém okolí je znám jako podnikatel starého konzervativního střihu. Velkou podporu multikulturalismu nebo zelených nápadů od něj člověk čekat nemůže. „Jsem velmi skeptický, protože mám z těchto oblastí osobní zkušenost,“ prohlásil v jednom z rozhovorů na dotaz ohledně integrace uprchlíků z Afriky.

Skeptický je ale i k čínskému byznysu, se kterým má také osobní zkušenost. Začněme u fotbalu. Čestný prezident Slavie, který klub pomohl zachránit před krachem, odtamtud neodcházel s nejlepšími pocity. Rodilý slávista, který lásku ke klubu zdědil po otci, ho chtěl stavět na pevných základech a pomalou cestou ho vybudovat. Čínští majoritní investoři ale čekali rychlý výsledek, a tak kvůli rozdílným pohledům Šimáně odešel.

Poprvé se tu byznysově potkal s ambasadorem čínských zájmů v Česku Jaroslavem Tvrdíkem. Vztah obou pánů není nejvřelejší, ukazuje se to i v leteckém byznysu. V roce 2015 to ještě vypadalo na zajímavou dohodu. Do letecké Travel Service vstoupila čínská CEFC přibližně 49procentním podílem. Slibovala pomoc s nákupem nových letadel a vstupem na čínský trh. Jenže ač Šimáněmu a spol. deklarovala, že má na účtech desítky miliard dolarů, zkrachovala. Její aktivity přebrala čínská společnost CITIC, které Šimáně opakovaně nabídl, že odkoupí její podíl. Setkal se s mlčením a setkává se s ním dodnes. Firma také v minulosti odmítla navýšení základního kapitálu aerolinek.

Drahé hračky

Jakékoliv manévry ve Smartwings jsou tedy dost obtížné. Pro Šimáněho je to složité i z osobního hlediska. Jak deklaroval, z leteckého byznysu nikdy moc peněz neměl. Bral ho jako výzvu, adrenalin, zábavu. Také zřejmě proto usiloval o ČSA, které napoprvé z ministra financí Eduarda Janoty nedostal. 

Povedlo se to až v roce 2018, kdy byl premiérem Andrej Babiš. Tehdejší společnost Travel Service získala v ČSA majoritní podíl téměř 98 procent díky tomu, že koupila 44 procent od společnosti Korean Air a 20 procent od státního podniku Prisko, 34 procent už vlastnila dříve. ČSA pod vládou Šimáněho skupiny výrazně zeštíhlela a podle lidí z firmy se ve skupině začala upozaďovat na úkor Smartwings.

Šimáně tak vlastně koupí ČSA vyřešil konkurenci a mohl si odškrtnout další úspěch. Dnes se mu ČSA jako značka hodí při vyjednávání státní pomoci. V situaci, v jaké je teď, nikdy předtím nebyl. Připomeňme, že Smartwings má z části objednané a z části uzemněné (sedm kusů) Boeingy 737 Max, což jí podle jejích výpočtů už způsobilo dvoumiliardovou škodu. 

Firma kvůli tomu skončila loňské hospodaření v řádech černé nuly, čekala přitom zisk 800 milionů, nejlepší výsledek v historii. Je proto zřejmé, že jí jde o každou korunu hotovosti. A právě tak je třeba se na Šimáněho kroky kolem letectví dívat – z hlediska emocí neoblomného muže, ne z pohledu plochého obchodního modelu.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

Petr Weikert