Najít hlavní oběti koronavirové krize v byznysu není těžké. Ve třetím kvartálu klesly tržby v letecké dopravě meziročně o 73,5 procenta, v oboru ubytování o 45,5 procenta a v případě cestovních kanceláří a agentur o více než 82 procent, uvádí Český statistický úřad. Poklesy, jaké v minulosti dokázaly vyvolat snad jen válečné konflikty, tentokrát způsobil virus přicházející z čínského Wu-chanu.

Možná to bylo pouhé štěstí, možná správný instinkt, ale někteří vlastníci stihli před nástupem koronavirové epidemie výhodně prodat firmy právě z výše jmenovaných oborů. Každá hra má své vítěze i poražené a platí to i v tomto případě. Do druhé kategorie patří investoři, kteří pár let, či dokonce jen několik měsíců před vpádem netopýřího viru akvírovali hotely, cestovní kanceláře nebo dopravní firmy. 

Do té první spadá například miliardář Karel Komárek, který včas „exitoval“ z cestovního ruchu, nebo část investorů ze společnosti Kiwi.com. A dobře udělali také ti, kteří prodali hotely – hlavně ty pražské. 

Ve správnou chvíli

Zmiňovaný Karel Komárek má zřejmě cit pro načasování transakce. Letos v květnu dokončil již dříve – tedy před nástupem koronaviru – dohodnutý prodej Cestovní kanceláře Fischer do rukou německé společnosti DER Touristik. Komárkova investiční skupina KKCG tím ukončila podnikání v oboru cestovního ruchu, které zahájila v roce 2004 vstupem do krachující cestovky podnikatele Václava Fischera. 

„Přestože se teď naše odvětví kvůli koronavirové krizi globálně potýká s vážnými problémy, považuji tuto fúzi za správný krok. Přijde totiž doba po pandemii a v té nám správně řízené společnosti jako Fischer pomohou vrátit se na úspěšnou dráhu,“ uvedl k transakci Ferid Nasr, manažer odpovědný za východoevropské aktivity skupiny DER Touristik.

Ferid Nasr stojí na obou stranách. Jako manažer DER Touristik sčítá ztráty, jako bývalý vlastník si může pískat – prodal včas. Během uplynulých tří desetiletí vybudoval cestovní kancelář Exim Tours, která naučila Čechy létat k moři do lehce exotických destinací – do Tuniska, Turecka a Egypta. Co se týká výše tržeb a zisku, Exim Tours soupeřila s CK Fischer o pozici jedničky na českém trhu. Z Tuniska pocházející Nasr správně poznal, že prodávat se má ve chvíli, kdy je firma na vrcholu.

David Tramba

Nejprve v závěru roku 2012 prodal německé společnosti DER Touristik ze skupiny REWE, která je známá především jako vlastník obchodních řetězců Billa a Penny Market, balík 51 procent akcií Exim Holdingu. Zbývající podíl Nasr odprodal o pět let později. Kupní cenu účastníci transakce nezveřejnili, s ohledem na ziskovost Exim Holdingu se mohlo jednat o dvě až tři miliardy korun. 

Do třetice lze zmínit transakci z loňského července. Investiční skupina TNI Group byznysmenů Tomáše Nováka, Ivana Lackoviče a Jana Holáska přikoupila k cestovním kancelářím Viamare, VTT a Vítkovice Tours ještě jednu další – Kovotour Plus. Budování silné skupiny v cestovním ruchu mohlo ještě před rokem vypadat jako dobrý nápad; epidemie čínského viru však rozvrátila byznysplány nejen v tomto oboru podnikání.

Napůl prodané Kiwi

Příkladem včas prodané firmy může být také vyhledávač a prodejce levných letenek Kiwi.com. Podle dohody z června loňského roku koupil většinový, 51procentní podíl americký fond General Atlantic. Výše kupní ceny nebyla oficiálně zveřejněna, v médiích se spekulovalo o necelých třech miliardách korun. 

Své podíly v Kiwi.com loni prodali investoři Ondřej Tomek, Jiří Hlavenka a Jaroslav Kokolus. Společnost Touzimsky Airlines, mezi jejíž vlastníky patří Jan Veverka (spolu s dalšími osobami vlastní společnost Hrot, vydavatele Týdeníku Hrot – pozn. red.), tehdy snížila svůj podíl v Kiwi.com z 21,6 procenta na devět procent.

Podíly si naopak ponechali zakladatelé a klíčoví zaměstnanci společnosti Kiwi.com, tedy Oliver Dlouhý, Jozef Képesi a Luboš Charčenko. Ti dokázali během několika let vybudovat od nuly velkou společnost s globální působností, která dle posledních známých výsledků z roku 2018 utržila 27,7 miliardy korun a vykázala čistý zisk 111 milionů korun. Svižný růst zastavila až pandemie koronaviru a s ní spojené omezení cest do zahraničí. 

Oliver Dlouhý nicméně zůstává celkem optimistou. Očekává, že létání po Evropě začne opět růst ve druhém nebo třetím kvartálu příštího roku. „Co se týče dálkové přepravy, tam tak optimističtí nejsme, tam to bude trvat mnoho let a je otázkou, zda se vůbec vrátí na původní čísla,“ uvedl Dlouhý na konci září v Otázkách Václava Moravce.

Kdo by chtěl hotel v Praze…

Jen málo aktiv ztratilo na hodnotě tak jako hotely. Podle studie o vývoji pražského trhu, kterou zpracovala realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield (C&W), se letos prodal pouze jeden větší hotel, a to jen díky faktu, že smluvní strany se na tom dohodly ještě před epidemií. Francouzská realitní společnost Covivio podle dohody uzavřené v lednu získala portfolio osmi hotelů – včetně pražského Carlo IV.

Od chvíle, kdy média začala skloňovat koronavirus ve všech pádech, jsou ubytovací zařízení téměř neprodejná. To je docela výrazná změna, protože v minulém roce se podle C&W v Česku prodaly hotely v celkové hodnotě 620 milionů eur. Mezi největší loňské transakce, jejichž hodnota pravděpodobně přesáhla jednu miliardu korun, patří prodej hotelů InterContinental, Panorama, Don Giovanni, Ibis Old Town, K+K a Penta Hotel Prague.

Špatný stav oboru potvrzuje také druhá oslovená realitněporadenská společnost CBRE. „Hotelový transakční trh se v podstatě zastavil, a to primárně kvůli velkému rozdílu v očekávané ceně mezi kupujícím a prodávajícím. Ovšem v porovnání s lety 2009 a 2010 je trh stále likvidní a jak lokální, tak zahraniční investoři vyhlížejí příležitosti,“ uvedl Jakub Stanislav, manažer investičního oddělení CBRE.

Nyní bude záležet na tom, jak dlouho bude ještě koronavirová krize dusit ekonomiku a cestovní ruch. Velké hotely mají štěstí v tom, že se většinou nacházejí v majetku kapitálově silných finančních investorů. Bořivoj Vokřínek, vedoucí výzkumu v oddělení hotelových nemovitostí v C&W, očekává, že se do finanční tísně dostanou spíše menší hotely s českými majiteli. Ale také investoři, kteří nakoupili v nedávné době a mohutně se kvůli tomu zadlužili u bank.

Až přijde konec hájení

Pojďme si alespoň jednu velkou hotelovou transakci z nedávné doby blíže představit. Na konci roku 2018 koupila investiční společnost R2G miliardářů Oldřicha Šlemra, Eduarda Kučery a Pavla Baudiše známý hotel InterContinental v centru Prahy. Prodávajícím byla Best Hotel Properties navázaná na slovenskou finanční skupinu J&T. Hodnotu transakce lze odvodit z následně zpracovaného znaleckého posudku; ten určil čistou hodnotu firmy na necelé tři miliardy korun. Nový vlastník současně převzal dluh ve výši 2,5 miliardy korun.

Problémy se netýkají jen financí. Před rokem R2G zveřejnilo ambiciózní plán rekonstrukce hotelu, který zahrnoval přístavbu dalších budov a zastavění části náměstí Miloše Formana. Záměr vyvolal odpor obyvatel z okolních domů a nakonec jej investor musel redukovat. Nákladná rekonstrukce skončí v závěru roku 2022, tedy v době, kdy už snad koronavirus bude minulostí.

Koronavirová krize bude mít jistě dopad i na působení čínské skupiny CITIC Group, která loni v dubnu nahradila zkrachovalou CEFC. Její aktiva na českém území z velké části spadají do oborů postižených útlumem ekonomiky, ať už jde o podíl v leteckém dopravci Smartwings, hotely Le Palais a Mandarin Oriental či fotbalový stadion Eden. Chronicky ztrátová je též společnost Pivovary Lobkowicz Group. 

Velké investiční skupiny, ať už jde o čínskou CITIC, lokální R2G, nebo německou REWE, mají výhodu v tom, že budou mít čím zalepit ztráty způsobené výpadkem v době koronavirové. Finančně slabší investoři, kteří nakupovali těsně před krizí na dluh, takové štěstí mít nebudou. O své firmy mohou přijít krátce poté, co skončí doba hájení ze strany bank.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.