Tomáš Novák týdeník HROT
Slunce, seno, vouchery
Češi musejí s lístkem v kapse čekat na lepší časy. A doufat, že jejich cestovky přežijí.
redaktor
Když vláda zavřela z 15. na 16. března hranice, majitelka cestovní agentury ČambiTour Lucie Čambálová zachovávala klid. Byla přesvědčena, že opatření, které bezprecedentně obrátilo byznys cestovního ruchu vzhůru nohama, bude platit jen pár dní. Dnes je už jasné, že ona i ostatní lidé z cestovního ruchu bojují o přežití. Na dveře jim klepe půl milionu Čechů, kteří si koupili letní dovolenou a ptají se, co bude s jejich bezmála třemi miliardami korun, které cestovky poslaly do ciziny jako zálohy dopravcům či majitelům hotelů.
Už nyní je zřejmé, že krizi zvládnou jen ti silní a obratní. To platí o cestovkách, ale i o jejich klientech.
Že prý jsme podvodníci
Itálie, Řecko, Španělsko, Chorvatsko. Letošní dovolená měla být nejmasovější za poslední roky. Cestovky hlásily rekordní zájem. Aby ne, Češi ještě nikdy nebyli bohatší. Jenže bublina praskla přesně v půlce března. „Prodeje se zastavily ze dne na den a všichni se ptali, co bude. Informací bylo málo a situace se rychle měnila,“ popisuje začátek krize Lucie Čambálová.
Její ČambiTour zčásti přeprodává zájezdy velkých kanceláří, zčásti má své vlastní projekty v zahraničí. Lidé pochopitelně začali chtít vracet peníze, což u dovolených ve své režii zpočátku ČambiTour dělala. Od velkých cestovek přicházely přísliby, ale velmi pravděpodobně to byla jen zdržovací taktika. Než se ve velkém začaly peníze vracet, schválila sněmovna zákon nazvaný lex voucher. A způsobila tak, že Češi ze svých peněženek nuceně zaplatili přežití oboru na pár měsíců. Vládu to zatím nestálo nic.
Zkráceně: Zákon umožňuje cestovkám, aby si až na výjimky ponechaly peníze od klientů, zájezdy nerušily a pomocí pojištěného poukazu dovolené přesunuly klidně až do příštího roku. A právě kolem tohoto zákona se nyní točí velké emoce. „Lidé si často myslí, že jsme v pohodě. Sedíme na penězích a jsme banda podvodníků. Přitom toto dočasné řešení nám jen umožnilo přežít. Náklady agentury jsem snížila na minimum a provoz táhnu z vlastních úspor. Peníze jsou zaplaceny na zálohách a doufáme, že se všechno brzy rozběhne,“ popisuje Čambálová.
• 500 tisíc Čechů si plánovalo letní dovolenou v letošním roce |
• 2,9 miliardy korun zaplatily české cestovky na zálohách svým partnerům v zahraničí |
Základní spor tkví v tom, že některé kanceláře začaly chtít po klientech, aby nejprve doplatily plnou cenu zájezdu s tím, že až následně dostanou voucher. „Co vím, tak to není obvyklé. Slyšela jsem snad o jedné takové kanceláři, my rozhodně nic takového nepožadujeme,“ tvrdí Čambálová.
Proti vychytralé praxi se staví ombudsman i ministerstvo pro místní rozvoj. Ovšem žádat celou cenu zájezdu není v přímém rozporu se zákonem, pokud na to obě strany přistoupí. Protřelé cestovky našly mezeru, nebo spíše ministerstvu se přinejmenším v tomto bodě zákon nepovedl. „Z formulace lex voucher jasně vyplývá, že cestovní kancelář může vydat poukaz na zájezd i v ceně doposud zaplacených záloh, aniž by musela požadovat doplacení plné ceny zájezdu. Požadavek na doplacení plné ceny při vědomí, že zájezd nebude možné uskutečnit, je nejen jednáním v rozporu s dobrými mravy, ale mohlo by být klasifikováno také jako nekalá obchodní praktika podle zákona o ochraně spotřebitele,“ upozornil mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.
Přežijí jen silní
Lex voucher se nelíbí ani všem cestovním kancelářím. Vadí jim velké množství výjimek. Své peníze v plné výši mohou chtít třeba těhotné ženy, lidé nad 65 let nebo školy. Tedy dost početná klientela. „Musíme se snažit přežít. To se povede jen tomu, kdo je připraven reagovat z minuty na minutu. Je šance, že budeme v létě jezdit do Chorvatska. Tak jsem nečekala a objednala tam kapacity. Velká část lidí také bude trávit dovolenou doma. Oslovila jsem proto asi třicítku penzionů u nás,“ popisuje Čambálová. Kapacity v Itálii, kam její klienti jezdí, letos zřejmě nevyužije.
CK Ciao ze Strakonic majitele Ladislava Havla je jedna z těch, které se nelíbí množství výjimek v lex voucher. Jednou z jejích činností je totiž pořádání hromadných zájezdů, čehož využívají školy. „Poslední ročníky, tedy deváté třídy a maturanti, to jsou zájezdy, o které jsme definitivně přišli. Snažíme se jednat se školami, ale k pořádání zájezdů na září či říjen nemají chuť, což z hlediska bezpečnosti dětí chápu. Ale pro nás to není dobrá zpráva,“ popisuje Ladislav Havel.
" říká Lucie Čambálová z cestovní kanceláře ČambiTour a místo Itálie se chystá vozit lidi do Chorvatska a po Čechách. Tomáš Novák týdeník HROT
Ciao podobně jako ČambiTour také přeprodává zájezdy velkých cestovek. „Zájem byl na podzim a v zimě obrovský. Teď už ale víme, že naši lidé pracovali od října zadarmo. Platby od velkých cestovek totiž dostaneme, až zájezd s klienty proběhne, což bude bůhvíkdy,“ říká Havel.
Kancelář organizuje i vlastní zájezdy do 15 zemí Evropy, kde také zmizely její zálohy za ubytování či kapacity na trajektech. Suma sumárum – hromadné školní zájezdy by byly nejjednodušší formou pomoci, ale ani tady to nevypadá na zlepšení. „Rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj bývají často chaotická jako v případě podpory poukazů v domácím cestovním ruchu. Jakkoliv s tím nejsme spokojeni, jsem přesvědčen, že tu situaci ustojíme. Ale nemůže už trvat dlouho,“ upozorňuje šéf strakonické kanceláře.
Ministerstvo ve věci školních zájezdů nechává cestovkám i školám volné ruce k jednání. „Nic nebrání dohodě mezi školou a cestovní kanceláří. Pokud chce škola podpořit převzetím poukazu cestovní kancelář, se kterou řadu let cestuje a se kterou je spokojena, tak samozřejmě může,“ řekl Vilém Frček z ministerstva. Resort bude podle něj jednat se zástupci ministerstva školství o podpoře škol v přírodě v rámci evropských fondů, aby nastartoval poptávku po školních zájezdech.
Pomoc s otazníkem
Aby bylo jasné, o jakých číslech je v globálu řeč: Cestovní kanceláře v České republice zaplatily zálohy na zájezdy svých klientů do zahraničí na sezonu 2020 do okamžiku startu krize kvůli covidu-19 ve výši 2,9 miliardy korun. Další stovky milionů zaplatily na zálohách dopravcům. Jen málo z těch, kdo tyto zálohy obdrželi, je cestovním kancelářím vrátí.
Asociace, které kanceláře sdružují, chtěly zřídit speciální fond pomoci, na ten jim ale ministerstvo pro místní rozvoj nekývlo. Vouchery a standardní programy Covid či Antivirus jsou tak pro ně jedinou šancí na přímou podporu.
Nepřímo by jim ale mohly pomoct projekty na podporu cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovává mimořádný krizový akční plán pro cestovní ruch do roku 2022. Obsahovat má opatření, která by měla pomoct firmám podnikajícím v tomto odvětví. Zahrnovat bude i dlouhodobé aktivity. Patří tam třeba rekreační poukazy pro zaměstnance a živnostníky, které by se daly odečíst z daňového základu. Představa, že by takové poukazy pořizovaly za současné situace firmy ze svých prostředků, není ale příliš reálná.
Na druhé straně cestovní kanceláře samotné zatím hromadně nekrachují. Úpadek vyhlásila podle ministerstva zatím jediná cestovní kancelář, která se ale již potýkala s problémy způsobenými uzemněním letadel typu Boeing 737 Max. V porovnání se začátkem letošního roku zatím poklesl počet aktivních cestovních kanceláří cca o 40, což je pět procent z celku. Většina z nich přerušila činnost a vyčkává na uvolnění opatření v oblasti cestovního ruchu.
Kdo může vrátit cestovní kanceláři voucher a chtít peníze
• Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením
• Lidé vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání
• Těhotná žena či člověk čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou
• Osamělý rodič pečující o nezaopatřené dítě (samoživitel)
• Lidé starší 65 let
• Zaměstnanec, který ke dni doručení oznámení cestovní kanceláře o využití ochranné doby nemohl po dobu nejméně 30 dnů konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele podle § 208 a 209 zákoníku práce
• Škola nebo školské zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení