Škoda Auto se chce vrhnout na baterie. To je poměrně známá informace, tentokrát však není řeč o „malých“ bateriích pohánějících elektromobily, nýbrž o velkokapacitních úložištích pomáhajících při stabilizaci přenosové soustavy před blackoutem. Vybudovat takovou baterii plánuje společnost Ško-Energo, dceřiná firma ČEZ, E.ON, Volkswagenu Kraftwerk a Škody Auto, která zajišťuje dodávky energií pro mladoboleslavskou automobilku.

Podle Milana Poddaného, který ve Ško-Energu vede oblast plánování a projektového managementu, půjde v první fázi o velkokapacitní baterii o výkonu 1,5 megawattu a instalované kapacitě 1,5 megawatthodiny. Ta by měla být uvedena do zkušebního provozu ještě v letošním roce. „Celé řešení bude nainstalováno do kontejnerů, čímž budou minimalizovány náklady na stavební část a montážní práce v místě realizace,“ dodal jednatel společnosti Tomáš Kubín. Zařízení dodá na klíč společnost Local Energies.

Po bateriích v Mydlovarech, Prakšicích, Tušimicích a Plané půjde teprve o pátou velkokapacitní baterii v Česku. Škodovácká energetika chce díky baterii rozšířit svou nabídku podpůrných služeb, které poskytuje provozovateli přenosové soustavy ČEPS. Na těch se podílí od konce roku 2016, kdy za 30 milionů korun instalovala elektrokotel, který v případě nadvýroby a hrozícího přetížení soustavy přebytečnou elektřinu z drátů odčerpá. „Když je nadvýroba, jsme schopni odebrat patřičné množství nasmlouvané elektrické energie a přetavit ho do tepla,“ vysvětlil šéf teplárny Ško-Energo Jiří Mrkus na konferenci Share Your Energy, organizované společností Nano Energies.

Ško-Energo má podle výroční zprávy ČEPS na pětimiliardovém trhu s podpůrnými službami podíl zhruba jedno procento. Ani instalací velkokapacitní baterie však zájem firmy o lukrativní odvětví nekončí. Škoda Auto se zabývá i využitím baterií, které již dosloužily v osobních vozech. Na principu zvaném 2nd Life Batteries chce postupně rozšiřovat původní úložiště. 

„Vysloužilé baterie elektromobilů mají stále využitelnou kapacitu mezi 70 a 80 procenty své původní hodnoty, a jsou tedy stále vhodné jako stacionární úložiště s velkým rozsahem využití v různých průmyslových aplikacích. Tento způsob využití přispívá ke snížení nákladů jak na straně majitelů elektromobilů, kteří by byli schopni získat zpět část svojí původní investice, tak pro výrobce bateriových úložišť, kteří by měli přístup k bateriím za nižší cenu a mohli je využít v podobných aplikacích,“ vysvětlil Poddaný. 

Rozvoj obřích baterek přitom v Česku dlouhodobě brzdí nedořešená legislativa, na čemž se v dohledné době nejspíš nic nezmění. Poslanci hospodářského výboru nedávno odmítli pozměňovací návrh Mariana Jurečky k novele energetického zákona, který licenci na akumulaci energie legislativně ukotvil. Proti se postavila většina členů výboru, přestože ministerstvo průmyslu po dlouhých debatách dalo k návrhu neutrální stanovisko. 

„Na znění předloženého pozměňovacího návrhu jsme pracovali společně s ministerstvem průmyslu a obchodu a obsahuje vše, co po nás ministerstvo chtělo. Navzdory všem našim ústupkům a jednáním s ministerstvem je i tak postoj ministerstva stále neutrální, to mi prostě nepřijde fér,“ reagoval ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT Jan Fousek.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.