Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Incident během květnového letu z Londýna do Singapuru trval jen něco málo přes minutu, obětí měl desítky. V budoucnosti bude podobných příběhů přibývat.
Letecká společnost Singapore Airlines nabízí počáteční odškodnění ve výši 25 tisíc amerických dolarů (přes 570 tisíc korun) některým cestujícím letu z Londýna, jejž 21. května postihly silné turbulence. Incident měl za následek jedno úmrtí a několik těžkých zranění.
Těm, kteří utrpěli zranění vyžadující dlouhodobou lékařskou péči, nabídla firma zálohu ve výši 25 tisíc dolarů. Ti, kteří při poryvech větru utrpěli zranění lehčí, dostali nabídku ve výši 10 tisíc dolarů (asi 230 tisíc korun). Dopravce v úterý v příspěvku na sociálních sítích uvedl, že nabídky rozeslal cestujícím 10. června.
„Ty, kteří při incidentu utrpěli vážnější zranění, jsme vyzvali k projednání nabídky odškodnění, která by odpovídala konkrétním okolnostem každého z nich, až se budou cítit dobře a budou na to připraveni,“ citoval prohlášení letecké společnosti list Financial Times.
„Cestujícím, kteří podle lékařského posudku utrpěli vážná zranění vyžadující dlouhodobou lékařskou péči a kteří žádají o finanční pomoc, nabízíme zálohu ve výši 25 tisíc dolarů na uspokojení jejich okamžitých potřeb. Tato částka bude součástí konečného odškodnění, které tito cestující obdrží.“
Firma také potvrdila, že cestujícím rovněž poskytla ekvivalent 740 dolarů (zhruba 17 tisíc korun) na pokrytí okamžitých výdajů po letu. Uvedla, že všem cestujícím (včetně těch, kteří neutrpěli žádné zranění) vrátí peníze za letenky v plné výši.
Let SQ321 z Londýna do Singapuru se nad povodím řeky Iravadi v Myanmaru neočekávaně ocitl v silné turbulenci. Jedna oběť zemřela a desítky dalších utrpěly různě těžká zranění, od škrábanců a pohmožděnin po těžká poranění páteře a mozku. Let po incidentu nouzově přistál v Bangkoku.
Singapurský Úřad pro vyšetřování bezpečnosti dopravy a americké instituce Národní úřad pro bezpečnost dopravy a Federální letecký úřad ve spolupráci s firmou Boeing, výrobcem letadla, sestavily předběžnou rekonstrukci neštěstí. Letoun se po deseti hodinách letu z londýnského letiště Heathrow do Singapuru nacházel nad thajsko-myanmarskou hranicí ve zhruba dvanáctikilometrové výšce.
Během necelých pěti sekund klesl o téměř 60 metrů. Cestující tak zažili drastické vertikální zrychlení. Vzápětí následoval opačný výkyv, prudký vzestup. Cestující později popisovali, že je turbulence téměř bez varování vymrštily ke stropu a poté srazily zpět na podlahu.
Třiasedmdesátiletý britský občan Geoff Kitchen na následky pádu na podlahu letadla zemřel. Po přistání se na bangkokské jednotce intenzivní péče ocitlo dvacet lidí ve vážném stavu; někteří z nich potřebovali operaci páteře, uvedly thajské úřady.
Let, jejž v danou chvíli řídil autopilot, prodělal nejprve zhruba šedesátimetrový propad a vzápětí po něm „neřízeně nabral výšku i rychlost“, uvádí předběžná zpráva. Letadlo podle ní zasáhl prudký pohyb vzduchu, který je bleskově vynesl vzhůru o více než 120 metrů. Než se boeing vrátil do plánované výšky, uběhlo jen něco málo přes minutu.
Turbulence jsou již nyní nejčastější příčinou zranění při drobnějších leteckých nehodách (rozuměj těch bez ztrát na životech). Ke smrtelným nehodám a vážným zraněním při nich dochází jen zřídka. Komerční letadla jsou konstruována tak, aby i výrazné turbulence zvládla bez větších problémů, neřkuli strukturálního poškození, píše agentura Bloomberg. To je ta dobrá zpráva.
Horší je, že turbulence jsou v důsledku obecnějších klimatických změn stále častější a zároveň stále intenzivnější. Loňská studie vědců z britské University of Reading ukázala, že za posledních 40 let vzrostl nad severním Atlantikem průměrný počet silných turbulencí (bez přítomnosti bouřek) na 27,4 hodiny v roce 2020 ze 17,7 hodiny v roce 1979.
V atmosféře se vyskytují dva běžné typy turbulencí, definovaných jako náhlé, prudké změny proudění vzduchu. První z nich mají na svědomí bouřky. Ty sice mohou letadla ohrozit, ale zobrazují se na meteorologických radarech a lze se jim za letu vyhnout.
Druhý běžný typ, „turbulence za čistého vzduchu“, je neviditelný, a proto je nebezpečnější. Neprojevuje se na přístrojích v pilotní kabině a jediná varování, která mají piloti k dispozici, přicházejí od kolegů-pilotů, jejichž lety jí již prošly.
Peter Carter, šéf advokátní kanceláře Carter Capner Law, která zastupuje některé z cestujících postiženého letu, uvedl, že proplacení léčebných výloh a ceny letenek je zákonnou povinností Singapore Airlines. Advokátní kancelář doporučila cestujícím, aby předtím, než se společností Singapore Airlines cokoli podepíší, vyhledali právní radu.
Co nyní mohou letecké společnosti s nebezpečnými neviditelnými turbulencemi dělat? „V letových hladinách 35 až 40 tisíc stop (zhruba 10 až 12 kilometrů nad zemí – pozn. red.) je dnes v podstatě celá planeta turbulentní zónou... nelze jí uniknout,“ řekl listu Financial Times Paul Williams, profesor atmosférických věd na univerzitě v Readingu. Podle jeho předpovědí se tento typ turbulencí v některých částech atmosféry v příštích desetiletích zdvojnásobí nebo dokonce ztrojnásobí. Již dnes přitom stojí letecké společnosti jen ve Spojených státech půl miliardy dolarů ročně.
Pro letecký byznys jsou nejisté vyhlídky obzvlášť nepříjemné. Řečená branže si zakládá na tom, že dokáže rizika předvídat, předcházet jim a maximálně je eliminovat. Patnáct leteckých společností (mezi nimi easyJet, United Airlines a Qatar Airways), proto začalo pracovat na zkušebním projektu, který má využít miliony datových položek z atmosférických senzorů na palubách letadel.
Cílem je mapovat neviditelné vzdušné turbulence v reálném čase a integrovat informace o nich do displejů v kokpitu, aby se jim piloti mohli snáze pokusit vyhnout. Údaje lze také využít k přesnějšímu předpovídání míst, kde by se mohly takové turbulence vyskytnout.
„Stále jsme závislí na tom, zda se někdo do turbulence vůbec dostane, ale je to mnohem lepší než nemít údaje žádné,“ řekl Stuart Fox, ředitel letového a technického provozu v Iata, organizaci, která program sběru a vyhodnocování dat koordinuje.
