Nestabilní blízkovýchodní region se připravuje na rázný vstup nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. Zejména saúdskoarabské království jako klíčový hráč v celém arabském světě potřebuje s novým šéfem Bílého domu uzavřít dohodu o další ekonomické a vojenské spolupráci.

Zároveň Spojené státy slouží jako prostředník pro zlepšení vztahů mezi Saúdy a Izraelem. Tuto politiku už prosazoval Trump v době, kdy byl prezidentem v letech 2016 až 2020. Saúdskoarabský politický analytik Salmán al-Ansari zdůraznil, že bez dohody o budoucnosti Palestiny nebude možné dosáhnout sblížení mezi Jeruzalémem a Rijádem.

„Palestinský stát je nutností a absolutním předpokladem pro normalizaci vztahů s Izraelem,“ uvedl al-Ansari pro americký Newsweek.

Vražedný teroristický útok hnutí Hamás na Izrael 7. října 2023 ale obrátil dosavadní snahy o sblížení Izraelců s Palestinci naruby. Následné akce izraelské armády v Pásmu Gaza, ale i v sousedním Libanonu, ukazují, že izraelská vláda ukončila dosavadní snahu řešit konflikty a arabskými sousedy především diplomatickou cestou.

Navíc izraelský premiér Benjamin Netanjahu stále silněji odmítá myšlenku samostatného palestinského státu. Saúdská Arábie se nyní obává, že podobně tvrdou linii bude prosazovat i americká administrativa.

Saúdové naopak dlouhodobě podporují mírový plán, který počítá s tím, že se židovský stát vzdá nároků na území, která od roku 1967 okupuje. Zejména Golanské výšiny, východní část Jeruzaléma, části Západního břehu Jordánu a Pásmo Gazy. Na oplátku arabské země uznají území Izraele včetně bezpečnostních záruk.

Zatímco zvolení Trumpa v Izraeli vyvolalo u příznivců Netanjahua nadšení, v Saúdské Arábii zavládla po amerických volbách podle Salmána al-Ansariho směs optimismu a pesimismu.

Optimismus vychází z předpokladu, že Trump bude chtít navázat na prohlubování ekonomické a vojenské spolupráce s královskou rodinou v Rijádu. Pesimismus naopak posiluje Trumpova personální politika a obsazování amerických vládních postů včetně nového velvyslance v Izraeli, kterým se má stát Mike Huckabee, jenž podporuje izraelské osadníky na Západním břehu Jordánu.

Trump během svého prvního funkčního období posiloval osobní vztahy s královskou rodinou v Saúdské Arábii, zejména faktickým vládcem monarchie, korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Podporoval větší vývoz zbraní pro Rijád. Jeho nástupce Joe Biden pak export amerických zbraní Saúdům v roce 2021 vetoval. Saúdové navíc v roce 2022 odmítli americkou výzvu, aby po začátku války na Ukrajině zvýšili objem těžby ropy. Aby cena této klíčové energetické suroviny poklesla.

Saúdská Arábie je ale v posledních letech stále aktivnějším aktérem v mezinárodní politice. Uznává jako mocnosti Čínu i Rusko, sblížila se také s Íránem. Pro Trumpovu administrativu bude mnohem větší výzvou se s Rijádem domluvit, než tomu bylo před rokem 2020.

Korunní princ bin Salmán má ale stejnou politickou vizi jako Trump, chce reformovat domácí ekonomku podle národních zájmů celé země. Trumpovo zaměření na vnitřní rozvoj Ameriky a menší zapojení do mezinárodních konfliktů by mohlo korunnímu princi v Rijádu konvenovat, míní saúdský geopolitický analytik Mohammed Alhamed.

Rijád by mohl posílit své vztahy se Spojenými státy, ale zároveň prosazovat své národní zájmy v arabském světě. Analytik Alhamed zdůraznil, že Rijád upřednostňuje vztah, který posílí bezpečnost a stabilitu v celém blízkovýchodním regionu. Každopádně se ale nevzdá nároku na to, aby vznikl nezávislý palestinský stát.