Pro Evropu už není jediným strašákem agresivní Rusko, ale stále více i Donald Trump. Pokud by se na podzim stal americkým prezidentem, hrozí, že vyplní svá slova a vyvede Spojené státy ze Severoatlantické aliance. Navíc není zcela zřejmé, jak by se postavil k podpoře Ukrajiny, která se už dva roky brání ruskému vpádu. Může se tak stát, že v jednu chvíli bude stát osamocená Evropa proti imperiálním choutkám Vladimira Putina. A to nenechává v klidu šéfa Airbusu Guillauma Fauryho, který vyzývá, aby Evropa a Velká Británie úžeji spolupracovaly na vývoji stíhaček.

„Nemyslím si, že jsme připraveni na konflikt s Ruskem,“ varuje Faury. „Nazývejme věci pravými jmény, zdá se, že Rusko zvyšuje svoje obranné kapacity,“ upozorňuje s tím, že Evropa stále ještě vychází z toho, co platilo v dlouhé éře míru a stability.

Faurymu jde hlavně o samostatnost evropského zbrojního průmyslu. Ten je podle něj až moc závislý na druhých, ve velké míře jsou to právě USA. Americké neviditelné stíhačky F-35 z továrny Lockheed Martin už dnes využívají Britové, Němci, Belgičané, Italové i Nizozemci, pořizují je ostatně i Češi. Další gigant zpoza oceánu – Boeing – dodává do Británie vrtulníky Apache a Chinook, transportní letadla C-17, ale i hlídkové a špionážní letouny.

Nynější šéf Airbusu je někdejším testovacím pilotem vojenských helikoptér. Nyní míní, že Trumpova slova o možném odchodu USA z NATO by pro Evropu měla být budíčkem, a to nejen v samostatném zajišťování vlastní obrany, ale právě v dostupnosti citlivého vojenského materiálu.

Situace je o to naléhavější, že populista Trump opět víří mezinárodní vody vyjádřeními, která nepatří do diplomatického slovníku. „Rusko bych povzbudil k útoku na státy NATO, které na společnou obranu nedávají dost peněz,“ řekl nedávno. Slova republikánského kandidáta do Bílého doma přes oceán práskla jako bič a vysloužila si tvrdou kritiku, mimo jiné i od současné hlavy USA a volebního soupeře Joea Bidena.

Shutterstock.com

„První varování jsme dostali s Trumpem číslo jedna. Pokud je Trump číslo dvě stejný, nebo dokonce vyhrocenější, pokud s ním Spojené státy očekávají, že se o sebe Evropa postará sama, raději to vezměme vážně,“ nabádá Faury s odkazem na první Trumpův prezidentský mandát, který skončil volební porážkou s jeho nástupcem Bidenem.

Kvůli obavám z možného odchodu USA z NATO, případně výrazného omezení vojenské spolupráce, apeluje šéf Airbusu na co nejtěsnější vojenskou spolupráci mezi kontinentální Evropou a Británií.

Vývoj evropské stíhací techniky šesté generace podle něj nesmí opakovat chyby z minulosti, kdy byly zdroje rozděleny mezi tři konkurenční letouny: Eurofighter, švédský Gripen a francouzský Rafale. Evropské objednávky na americké F-35 přitom nakonec převýšily kombinované objednávky na Eurofighter a Rafale.

„Hodně jsme toho vložili do rukou jiných. U většiny různých systémů v Evropě jsme nekritičtí, nespolupracujeme natolik, abychom vytvářeli investice ve velkém měřítku. Nakupujeme převážně mimo Evropu, a to převážně z USA,“ kritizuje šéf Airbusu. Výhodnější by podle něj bylo, kdyby se Evropa zaměřila na vývoj jedné pořádné stíhačky než většího množství strojů, které si vzájemně konkurují.

Velká Británie, Japonsko a Itálie nyní spolupracují na stavbě nového stíhacího letounu s názvem Tempest. Francie, Německo a Španělsko vyvíjejí konkurenční bojový letecký systém, do kterého se zapojí Airbus a Dassault, výrobce letounů Rafale.