Ukrajinská tajná služba SBU odposlechla, jak její kolegové z branže z ruské FSB lamentují nad smrtí generála Vitalije Gerasimova. Jak je to možné?

Telekomunikační systém ERA je technologickou chloubou ruské armády. Zaručuje zašifrovanou komunikaci za „jakýchkoli podmínek“. Dává to ruským vojenským silám obrovskou výhodu – mohou si dovolit zničit nepřátelské telekomunikační sítě, aniž by jejich vlastní hovory byly ohroženy; co víc, Rusové sami se díky němu nemusejí obávat odposlechu. Je to zkrátka jeden z trumfů, které z Ruska dělají vojenskou supervelmoc. Navíc to ukazuje kvalitu ruského technologického sektoru, což je zase bod na poli všeobecného ruského sebevědomí.

Gerasimovova doktrína

Modernizace ruské armády je jednou z priorit Vladimira Putina od doby, kdy se v polovině roku 1999 chopil moci. Zároveň s tím nabývala na síle takzvaná Gerasimovova doktrína. Její základy začal stavět generál Valerij Gerasimov; když se Putin dostal k moci, bylo mu čtyřiačtyřicet. Doktrína spočívá zhruba řečeno v tom, že válka je všechno; že se k jejím účelům hodí ekonomické, zpravodajské, diplomatické, technologické a jaké ještě jiné nástroje. Prvotřídní komunikace je samozřejmě klíčem k účinnému uplatnění takové všeobjímající doktríny.

Systém ERA je jednou z vymožeností, které měly zařídit onu účinnost na vojenské straně dění. I to zřejmě vedlo Vladimira Putina k tomu, že zakázal všem účastníkům ukrajinského tažení (nebo všem ruským vojákům vůbec, na tom se zdroje neshodují) používat zahraniční telefony. Jsou prý nespolehlivé a jejich komunikace je napadnutelná; pryč tedy se samsungy, iphony a nokiemi.

Naneštěstí pro Rusy se to, co ví generál Gerasimov, nepodařilo úplně přenést na nižší úrovně velení. I stalo se, že se ruští okupační vojáci na Ukrajině chovali během prvních deseti dnů invaze tak, jak jsou zvyklí. Když viděli cíl, který vypadal složitěji než šroubovák, zrušili ho raketou, tankem či čímkoli jiným, co zrovna měli po ruce. Je to jejich obvyklý styl práce.

Nikdo jim neřekl, že mezi všemi těmi západními vymoženostmi (před nimiž koneckonců chtějí Rusové svým ukrajinským tažením ochránit sami sebe i zbytek světa), byly i vysílače telekomunikačních sítí. Co má být? Byly mezi nimi i vysílače sítí třetí a čtvrté generace. Nu vot, što?

Vtip je samozřejmě v tom, že systém ERA sice funguje za jakýchkoli podmínek, ale i on musí mít signál. A ten mu poskytují sítě třetí a čtvrté generace – tedy, poskytovaly by, kdyby nebyly srovnány se zemí všude tam, kde se ruští vojáci objevili. Výsledek: „Ruská armáda používá telefony ERA, které nefungují tam, kde ruská armáda operuje,“ komentoval to s dávkou sarkasmu šéf nizozemské investigativní firmy Bellingcat Christo Grozev.

„Nikomu se nedovolám“

Chtějí-li se tedy Rusové nějak dorozumět, musí si pořídit (nejspíš ukrást) místní SIM kartu. To je výborné hned ze dvou důvodů: zaprvé nikdo nezná telefon na nikoho. Zadruhé, když už se někdo někomu dovolá, jeho hovor dokáže SBU monitorovat.

I to nahrálo snaze Ukrajinců, kteří dokázali v Charkově zabít generála Vitalije Gerasimova, synovce Valerije zmíněného v úvodu textu. A následně si poslechli, co si o tom myslí FSB. Agent přidělený Gerasimovově 41. armádě volal svému nadřízenému Dmitriji Ševčenkovi v Tule. „Můžeš na zabezpečený kanál?“ ptá se Ševčenko. „Ne, nefunguje to tady nikde. Nikomu se nedovolám,“ zní odpověď. Bellingcat nezveřejnil celý rozhovor, ale obrázek si lze udělat i z útržku.