Okamžik, kdy se v novém bloku jaderné elektrárny Dukovany spustí první štěpná reakce, je zase o něco blíž. ČEZ aktuálně vyhodnocuje nabídky tří zájemců o dostavbu elektrárny, Francouzské společnosti EdF, jihokorejské KHNP a severoamerické firmy Westinghouse. „Soutěž postupuje podle schválených pravidel, která vycházejí z doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii a reflektují nejlepší mezinárodní praxi. My jsme hledali kritérium, které nám umožní zohlednit jak investiční, tak provozní náklady, stejně jako rozdíl v instalovaném výkonu,“ říká v rozhovoru člen představenstva ČEZ a ředitel divize Nová energetika Tomáš Pleskač.

Začali jsme rychlou kontrolou kompletnosti nabídek a následně je rozdělili na jednotlivé části, které začali číst naši hodnotitelé a experti. Dostali jsme tři nabídky v řádu nízkých desítek tisíc stran v přepočtu na A4, ovšem v digitální podobě. Máme připravený tým 180 expertů, z velké části zaměstnanců ČEZ, výjimečně externích pracovníků. První fáze výběrového řízení je analytická a končí v březnu 2023, kdy bude mít náš tým ke každé nabídce vygenerovaný soubor otázek, připomínek a návrhů na zlepšení. Od dubna do července budou probíhat schůzky s uchazeči, které budou mít za cíl vyjasnit si, jestli si správně rozumíme, popřípadě je vyzvat k vylepšení nabídky podle našich připomínek. To skončí v červenci a pak mají uchazeči dva až tři měsíce, aby vypracovali takzvané updatované nabídky, které bychom měli dostat na konci září, a pak následuje vlastní hodnocení.

Hodnocení pro nás končí tím, že vypracujeme hodnotící zprávu podle První prováděcí smlouvy, kterou máme uzavřenou se státem. Zprávu dáváme ke schválení vládě, předpokládáme, že to bude někdy na přelomu let 2023 a 2024. Vláda má podle První prováděcí smlouvy padesát pracovních dní na výběr preferovaného dodavatele. S dodavatelem, kterého určí vláda, dojednáme poslední detaily EPC kontraktu a ten v ideálním případě do konce roku 2024 podepíšeme.

Stát má na základě První prováděcí smlouvy velká práva. Má právo dávat nám bezpečnostní požadavky, nahlížet do projektové dokumentace a vyjadřovat se k ní a má právo se kdykoli dostat k jakékoli informaci v rámci výběrového řízení. Vláda má právo kdykoli vyřadit či odmítnout kteréhokoli uchazeče a tímto způsobem může změnit i konečné pořadí uchazečů ve výběrovém řízení.

U temelínského tendru probíhalo výběrové řízení jinak, například i kvůli jinému způsobu financování výstavby. Nyní postupujeme přes bezpečnostní výjimku, kterou definuje zákon o veřejných zakázkách, takže postupujeme podle úplně jiných pravidel a oba tendry jsou nesrovnatelné.

Soutěž postupuje podle schválených pravidel, která vycházejí z doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii, a reflektuje nejlepší mezinárodní praxi. My jsme hledali kritérium, které nám umožní zohlednit jak investiční, tak provozní náklady, stejně jako rozdíl v instalovaném výkonu. Elektrárny jednotlivých uchazečů se totiž mohou lišit třeba v instalovaném výkonu. Pokud bychom to však převedli na šedesát let provozu, jsou to obrovské rozdíly ve vyrobené elektřině. Hodnotíme tedy podle jediného kritéria, a to jsou výrobní náklady na vyrobenou megawatthodinu v eurech s přihlédnutím k rizikům, která najdeme a odsouhlasíme. To znamená, že ve finále budeme mít tři čísla, která porovnají nabídky úplně kompletně.

Jakákoli, například komerční. Nabídky se mohou lišit v tom, jaká rizika s námi při výstavbě budou chtít dodavatelé sdílet a jaká budou chtít nést sami. Pak jsou tu třeba rizika cenová, někdo nabídne pevnou cenu, někdo částečně pevnou cenu, někdo může chtít cenu odvíjet od cen vybraných komodit. Ty nabídky se od sebe mohou dost lišit a všechny tyto odchylky budeme schopni jednoduše vyhodnotit. Dodavatelé vědí, jakým způsobem budeme hodnotit, a není to pro ně překvapení.

Poslední průzkum ukázal, že jaderná energetika má v České republice podporu 72 procent obyvatel, což je nejvyšší číslo za posledních třicet let, kdy tyto průzkumy děláme. Já jsem přesvědčen, že to číslo, které ukázal poslední průzkum, odráží dvě věci. Jednak to, jak ČEZ dlouhodobě bezpečně provozuje šest bloků ve dvou lokalitách, v Dukovanech a v Temelíně, a pak samozřejmě odráží uvědomění českých občanů, že jádro v kontextu České republiky, v kontextu geografického umístění České republiky, dává smysl jako dlouhodobý stabilní zdroj.

Westinghouse podal žalobu na KHNP kvůli tomu, že prý korejská firma okopírovala jeho technologii.

Očekáváme, že jak společnost Westing­house, tak KHNP tuto žalobu nějakým způsobem ve svých nabídkách okomentují. Potenciální spor mezi dvěma ze tří uchazečů je významná věc. My v tento okamžik neznáme detaily sporu, a nechci se proto pouštět do jakýchkoli spekulací. Uvidíme, jak to uchazeči okomentují, jaké budeme mít informace a jestli nám tento spor bude, nebo nebude přinášet nějaká rizika.

Referenční bloky budou součástí nabídky a budou samozřejmě hrát roli, a to hlavně v úvahách, jak náročné z hlediska času i financí bude licencování zařízení. Očekáváme proto definici referenčního bloku a definici odchylek od referenčního bloku, která bude logicky u každé nabídky různá. To se pak opět zohlední v hodnocení.

Naším zájmem je, aby v Česku pokračovala jaderná tradice, která je tady vytvořená. Podle Aliance českého průmyslu se předpokládá, že až 65 procent subdodávek by mohlo být z České republiky. A jsem přesvědčen, že větší podíl subdodávek z Česka bude znamenat i cenovou výhodu, takže uchazeči by byli sami proti sobě, kdyby vztahů s českým dodavatelským řetězcem nevyužili.

V poptávce nemáme pevně dané žádné procento, máme danou jen indikaci. Myslím si, že není jasnější indikace než prohlášení ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely. Ten to řekl naprosto jasně, takže očekávání státu znají všichni. Jaký bude skutečný rozsah dodávek od tuzemských subdodavatelů, se dozvíme v příštích měsících.

Jednou z mnoha povinností uchazečů v rámci úvodní nabídky je seznámit nás s jejich subdodavatelským řetězcem, takže samozřejmě budeme hodnotit i rizikovost jejich partnerů. V tuto chvíli samozřejmě vnímáme, která firma je a která není na sankčním seznamu, a to budeme respektovat. Z tohoto pohledu je dobře, že jsme se loni v listopadu stali stoprocentními vlastníky Škody JS jako velmi významné firmy, která působí v oblasti jaderné energetiky v celé Evropě. Je otázka několika dní, kdy Škoda JS zmizí ze sankčních seznamů, na kterých ještě je. Od všech tří uchazečů máme signály, že i se Škodou JS vyjednávají o subdodávkách.

Jsou to věci, které jsou striktně odděleny. Jedna věc je výběr nového jadernéhobloku pro Dukovany. A podotýkám, že součástí poptávky je nezávazná opce na další tři bloky, tedy Dukovany 6 a Temelín 3 a 4. Co se týče tendru, součástí nabídky je i dodávka paliva pro nový blok a tím to končí, je to tedy kompletní elektrárna včetně paliva. Pokud jde o dodávky paliva pro stávající bloky Dukovan a Temelína, řeší se to separátně v dalších výběrových řízeních.

Znovu platí, že výběr bloku pro Dukovany je oddělená věc. Máme však podepsaná memoranda o porozumění se sedmi potenciálními výrobci malých modulárních reaktorů, kteří přicházejí v úvahu pro dodávku takzvaných lehkovodních technologií, což jsou technologie buď tlakovodní, jaké máme v Dukovanech a Temelíně, nebo jedna společnost nabízí varný reaktor. A i to je v podstatě stejná technologie. Z těch sedmi dodavatelů jsou čtyři z USA, jeden z Jižní Koreje, jeden z Francie a jeden z Británie. Jsou mezi nimi všichni uchazeči o stavbu velkého bloku. Běží práce na akceleraci výstavby malého modulárního reaktoru v ČR. Naše původní plány směřovaly ke spuštění malého modulárního reaktoru v roce 2040, teď bychom to chtěli posunout výrazně do první poloviny třicátých let, ideálně do roku 2032, což, přiznávám, je velmi ambiciózní cíl.

Mělo by dojít k uvedení prvního malého modulárního reaktoru do zkušebního provozu.

Je to tak. Je třeba podotknout, že náš generální ředitel vždycky, když říká 2032, k tomu rovnou říká, že si je vědom ambicióznosti tohoto zadání. Ale toto zadání je na druhou stranu ve Skupině ČEZ vnitřně vydiskutované, pracujeme na něm. To zadání a jeho splnění mají spoustu vnitřních a vnějších legislativních podmínek, které musejí být dodrženy. Intenzivně se na tom pracuje ze všech stran a jsme momentálně přesvědčeni, že je to stihnutelné. Do dvou let jsme schopni říct, jestli to stíháme, nebo nestíháme.

Je to tak. My jsme jako pilotní lokalitu logicky zvolili Temelín, protože to je jaderná lokalita, která má jak volný pozemek, tak dostatek chladicí vody. U těch ostatních lokalit už trošku vyjednáváme, ale samozřejmě to vyjednávání s obcemi, které jsou v okolí možných lokalit malých modulárních reaktorů, budeme časem výrazně zintenzivňovat.

Vláda může rozhodnout, že za podmínek, které jsou nabízeny, bude uzavírat smlouvu ne na jeden, ale na čtyři bloky, tedy dva v Dukovanech a dva v Temelíně. Záleží na vládě, zda této opce využije, a samozřejmě na tom, co v nabídkách bude napsáno.

Přesně tak. Předpokládáme, že v připravované aktualizaci Státní energetické koncepce bude zohledněna i problematika budoucích jaderných zařízení, a to jak velkých, tak malých modulárních bloků. Naše projekce energetické bilance ČR ukazují potřebu většího počtu jaderných bloků. Velmi pravděpodobný růst spotřeby elektřiny v kombinaci s odstavováním uhelných elektráren a pozdějším odstavováním stávajících čtyř dukovanských bloků vytváří deficit, který může být kryt pouze několika velkými jadernými bloky v kombinaci s předpokládaným rozvojem obnovitelných zdrojů.

Kolik nových jaderných bloků však bude, není věc ČEZ, ale Státní energetické koncepce.

Korektní by bylo odkázat vás na kolegy z ministerstva průmyslu a obchodu, protože podle První prováděcí smlouvy je notifikační proces státní podpory odpovědností českého státu. Stav je takový, že oficiální proces byl zahájen 30. června loňského roku a maximální lhůta je osmnáct měsíců. A stát, stejně jako my, předložil všechny relevantní podklady.

Zhruba ano, nicméně se předpokládá, že Brusel může rozhodnout dříve. Není to první notifikace spojená s jaderným zařízením, už proběhly notifikace pro jadernou elektrárnu Paks v Maďarsku a notifikace pro elektrárnu Hinkley Point C v době, kdy Velká Británie byla ještě členskou zemí EU. Takže už existují pozitivní precedenty.

Hlubinné úložiště řeší státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů. Je to tedy ryzí věc státní energetické politiky. Vycházíme z toho, že kroky, které jsou relevantní v taxonomii a jdou za státem, budou i splněny. My se soustřeďujeme na to, abychom do roku 2045 získali stavební povolení pro co největší počet jaderných zařízení v České republice.

Ano, z hlediska legislativy to není žádný rozdíl. Do roku 2045 je na získání stavebního povolení dostatečný čas. Teď jde o to, aby si Česká republika řekla, kolik nových jaderných bloků by tu mělo stát a dokdy.