Výzkumníci z mezinárodního projektu Global Research on Antimicrobial Resistance předpovídají, že do roku 2050 dosáhne počet úmrtí přisuzovaných rezistenci vůči antibiotikům 1,91 milionu ročně. Úmrtí nepřímo spojená s touto rezistencí by měla dosáhnout až 8,22 milionu ročně, což představuje nárůst o 68 % a 75 % ve srovnání s rokem 2022.

Studie varuje také před závažnými ekonomickými důsledky. Odhaduje se, že tento trend výrazně zatíží zdravotnické systémy i ekonomiky jednotlivých států. Roční ztráty HDP by do roku 2030 mohly dosáhnout 1 až 3,4 bilionu dolarů (v přepočtu přibližně 23 až 77 bilionů korun).

Výzkum dále odhaluje, že nejvíce ohroženou skupinou jsou senioři. U dospělých nad 70 let vzrostla úmrtnost způsobená rezistencí vůči antibiotikům mezi lety 1990 a 2021 o více než 80 %. Neúměrně vysoké zatížení pak čelí země s nízkými a středními příjmy, zejména v subsaharské Africe a jižní Asii, kde je hlavním problémem multirezistentní tuberkulóza.

Přesto studie přináší i optimistický výhled. Zlepšení péče o závažné infekce, vývoj nových vakcín a uvážlivější používání antibiotik by mohly v letech 2025 až 2050 zachránit až 92 milionů životů.

Tato zjištění byla zveřejněna před nadcházejícím vysokým zasedáním Valného shromáždění OSN, které se bude konat 26. září a bude se zabývat právě touto problematikou.