Německá ekonomika chřadne, což negativně ovlivňuje výkonnost celé evropské ekonomiky. Sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz je kritizován, že je vládní hospodářská politika nečitelná a neefektivní.

V kancléřství se nicméně připravuje takzvaný plán růstu, jenž by měl ekonomiku pozvednout. Nabízí se ale otázka, zda se to podaří, když německé firmy platí vysoké ceny energií a nemohou se v tomto ohledu srovnávat s čínskou nebo americkou konkurencí.

Ekonomiku by nicméně podle berlínských politiků mělo pomoci zachránit jiné opatření. Daňovými úlevami a změnami sociálního systému donutit Němce, aby v práci trávili více hodin, než tomu bylo dosud. Němečtí pracovníci totiž podle údajů OECD z vyspělých ekonomik pracují při přepočtu na hodiny nejméně. Scholz plánuje, že lidi, kteří budou mít přesčasy, daňově zvýhodní.

K poklesu průměrné pracovní doby nicméně došlo v celé Evropě jako důsledek pandemie covidu-19. Podle listu Financial Times je tento faktor jedním z důvodů, proč se ekonomická výkonnost zemí starého kontinentu propadá ve srovnání s konkurencí v jiných částech světa. K tomu se přidává i negativní demografický vývoj v podobě stárnoucí populace, jež vede k poklesu počtu ekonomicky aktivních obyvatel.

„Všichni mluví pouze o cyklické části problému v naší ekonomice. I když se ale vrátíme k 0,6 nebo 0,8 procenta ročního růstu HDP, stále nevyřešíme strukturální problémy. Proto je řešíme,“ vysvětlil státní tajemník německého kancléřství Jörg Kukies.

Německo má průměrnou pracovní dobu kratší než zbytek zemí OECD. V roce 2022 průměrný Němec odpracoval 1341 hodin ročně, průměrný Čech se dostal na 1754 hodin. Průměr zemí EU činil 1571 hodin za rok. Američané trávili v práci 1811 hodin. V Německu se počet odpracovaných hodin za posledních pět dekád snížil o třicet procent.

V případě německého pracovního trhu se projevuje také vysoké zastoupení žen, jež pracují na zkrácené úvazky. Odbory navíc tlačí na další zkracování pracovní doby při zachování stejné výše platu. „V německém daňovém systému existuje mnoho překážek pro ženy, aby pracovaly delší dobu,“ vysvětlil Enzo Weber z Institutu pro výzkum zaměstnanosti v Norimberku.

Německý ministr financí Christian Lindner prosazuje daňové úlevy na přesčasy nad 41 odpracovaných hodin týdně a také změny v systému podpory v nezaměstnanosti. „Když lidé pracují více, platí vyšší daně a příspěvky na sociální zabezpečení a dostávají méně sociálních transferů,“ zdůraznil politik liberální FDP.

Německá ekonomika loni klesla o 0,2 procenta a ani letos se nečeká výraznější růst HDP. Z největších ekonomik světa bude mít nejslabší růst. Stejné problémy jako Německo ale řeší i vlády v Nizozemsku nebo ve Spojeném království. Také v těchto zemích od pandemie covidu-19 počet odpracovaných hodin klesá.