Rakouský kancléř Karl Nehammer oznámil v pátek 4. srpna plány na zakotvení práva platit v hotovosti do ústavy země. Jeho tahu dává smysl kontext doby, jež v Evropě přeje šíření elektronických plateb.

Nehammer navrhl změnu poté, co Svobodná strana Rakouska – krajně pravicová strana, která v současné době prudce stoupá v průzkumech veřejného mínění – obvinila současnou vládu ze spiknutí s úmyslem zákazu hotovosti. Účelem takového tahu má být získání způsobu sledování rakouských občanů. Nehammer je předsedou konzervativní Lidové strany, která vládne v koalici s levicovou Stranou zelených.

„Jen v Rakousku se ročně vybere z bankomatů 47 miliard eur a každý Rakušan má u sebe v průměru 102 eur v hotovosti,“ napsal Nehammer na Twitteru. „Proto jsem (…) odhodlán zajistit, aby byla hotovost jako platební prostředek ústavně chráněna.“

Plán by měl zaručit hotovost jako platební prostředek a také nařídit rakouské centrální bance, aby zajistila základní zásobu papírových peněz. Nehammer pověřil ministra financí Magnuse Brunnera, aby toto úsilí vedl a zároveň spolupracoval s dalšími ministerstvy i se zástupci soukromého sektoru.

Hotovost je ohrožena

Začátkem tohoto týdne se Piers Corbyn, bratr bývalého předsedy britských labouristů Jeremyho Corbyna, dostal na titulní stránky novin za úkon občanské neposlušnosti: v automatickém obchodě s potravinami si koupil balení jahod za hotovost.

„Zaplatil jsem zákonným platidlem a odcházím se svými jahodami,“ křičel údajně Corbyn, když si přes protesty zaměstnanců vynucoval odchod z obchodu. „Tady v tom dystopickém místě jsem zaplatil zákonným platidlem!“

Jeho protest je součástí rostoucího hnutí za záchranu hotovosti, které je poháněno politickými hnutími v EU i mimo ni. Toto hnutí podezírá vládu, korporace a soukromé finanční instituce, že nakonec přestanou hotovost přijímat úplně ve prospěch plateb kreditními a debetními kartami, které lze snadno monitorovat.

Za tímto trendem stojí data. V USA se počet Američanů, kteří pravidelně používají hotovost, od roku 2015 snížil ze čtyřiadvaceti na čtrnáct procent. Hlavní roli v tom hrají mobilní bezkontaktní služby, jako jsou Apple a Google Pay.

Také ve vyspělých evropských ekonomikách jsou bezkontaktní platby stále rozšířenější, i když některé země, jako je Španělsko a Německo, jsou stále nakloněny hotovosti. (Tedy pokud si nechcete půjčit kolo nebo se ubytovat v hotelu, což ve Španělsku s hotovostí prakticky nejde. Tamní vláda Pedra Sáncheze naopak prosadila zákon, jenž platby nájemného v hotovosti zakazuje.) 

Na druhé straně spektra je Švédsko, jež učinilo kontroverzní krok a umožnilo podnikům odmítnout přijímat hotovost. Jeho vláda sama deklaruje, že je vedena úmyslem stát se bezhotovostní společností.

Prodej dat jako byznys č. 1

Podezření, že velké banky a finanční instituce sledují své zákazníky a vytěžují z nich osobní údaje, vyvolalo v souvislosti s přechodem na digitální měnu poplach. Aktivisté tvrdí, že hotovost je jediným způsobem, jak zajistit soukromí.

Není divu. Společnosti vydávající kreditní karty – včetně společností Visa, American Express a Mastercard – se stále častěji zaměřují na shromažďování a prodej osobních údajů o transakcích reklamním společnostem jako na hlavní zdroj zisku. Údaje o většině digitálních transakcí jsou nyní předávány marketérům, společnostem a dalším firmám, které z nich těží data za účelem sledování trendů a vytváření personalizovaných reklam.

Tento zásah do soukromí je legální díky díře v zákonech, známé jako tokenizace. Vznik tohoto finančního fígle se datuje do devadesátých let; „anonymizuje“ osobní údaje z transakcí pomocí jedinečného identifikačního kódu. Tento kód však firma později může porovnat s individuální složkou zákazníka banky, takže ochrana dat je zcela iluzorní.

Tyto systémy jsou tak rozvinuté, že mají často prediktivní schopnost. Mnoho obchodů například dokáže díky nákupním zvyklostem zjistit, že jejich zákaznice otěhotněla – s přesností na několik dní. Již v roce 2021 přinesl deník The New York Times zprávu o otci, který zjistil, že jeho dospívající dcera je těhotná, a to díky cíleným reklamám na těhotenské oblečení a dětský nábytek, jež mu začala doručovat pošta.

Bezhotovostní platby přitom pro podniky žádnou velkou výhru samy o sobě neznamenají. Naopak přinášejí zátěž, protože velké finanční instituce si účtují za zpracování platby kartou poplatek. Tyto poplatky mohou dosahovat až 3,5 procenta, což má dopad jak na obchodníky, tak na zákazníky. Posledně jmenovaný je bit dvakrát – poprvé u kasy, podruhé ztrátou soukromí.