Donald Trump a Vladimir Putin spolu hovořili více než 2,5 hodiny. Dohodli se na zastavení útoků proti ukrajinské energetické infrastruktuře (ilustrační obrázek)
Shutterstock.com
Vysoká hra
Putin po hovoru s Trumpem zastavil útoky na ukrajinskou energetiku. Zatím na 30 dnů
Putin nepřipustí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Požaduje rovněž „demilitarizaci“ sousední země.
čtk
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump v dnešním telefonickém rozhovoru „podrobně a otevřeně“ hovořili o Ukrajině. Putin souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů, oznámil Kreml podle tiskových agentur po skončení telefonátu, který trval více než dvě a půl hodiny.
„Během rozhovoru Donald Trump předložil návrh, aby se znepřátelené strany zdržely po dobu 30 dnů útoků na objekty energetické infrastruktury. Vladimir Putin odpověděl kladně na tuto iniciativu a hned vydal ruským vojákům příslušný rozkaz,“ uvedl Kreml podle agentury TASS.
Putin informoval Trumpa, že ve středu 19. března si Rusko a Ukrajina vymění po 175 zajatcích a Rusko jako gesto dobré vůle předá Kyjevu 23 těžce raněných ukrajinských vojáků, uvedl Kreml podle agentury TASS.
Trump potichu utahuje šrouby. Ruské banky čelí novým sankcím
Oba prezidenti se podle Kremlu dohodli, že zůstanou v kontaktu ohledně všech projednávaných otázek a také se vyslovili pro normalizaci rusko-amerických vztahů.
Kreml zdůraznil, že ruský prezident v telefonátu „potvrdil svou principiální oddanost mírovému vyřešení konfliktu“ a vyjádřil připravenost spolupracovat s americkými partnery na vypracování možných cest k urovnání, které by mělo být komplexní, udržitelné a dlouhodobé.
Putin také poukázal na to, že při urovnání konfliktu je nezbytné přihlížet k „bezpodmínečné nezbytnosti odstranit prvotní příčiny krize a také k zákonným zájmům Ruska“.
Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi lety vpadla do sousední země a rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, dal dříve opakovaně najevo, že Rusko nepřipustí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci.
Požaduje rovněž „demilitarizaci“ sousední země a také stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí, které ruská vojska po vpádu do sousední země v únoru 2022 částečně okupovala a Moskva je na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku.
Drtivá většina zemí světa tyto anexe neuznává, podobně jako anexi ukrajinského poloostrova Krym, kterou Rusko podniklo již na jaře 2014.
