Postoj USA k Rusku je nyní normální, míní Olga Skabejevová
Alexey Smyshlyaev / Alena Zharava / Drop of Light / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Ozvěny z Kremlu
„Je to velkorysý muž.“ Královna ruské propagandy Skabejevová ocenila Trumpa
Televizní moderátorka Olga Skabejevová, jež je označována za královnu prokremelské propagandy, v ruské státní televizi nemohla vynachválit amerického prezidenta Donalda Trumpa.
redaktor
V ruském veřejném prostoru převládá v rámci místní propagandy pozitivní hodnocení šéfa Bílého domu. Ve státem ovládané televizi nejznámější prokremelská moderátorka – Olga Skabejevová – ocenila newyorského rodáka slovy, že se jedná o velkorysého muže.
Hovořila o něm v souvislosti s jednáním o příměří, kdy Trump údajně řekl, že nebude zatím vyvíjet další finanční tlak na ruskou ekonomiku, protože Kreml má zájem jednat o míru. „Postoj USA se s Trumpovým příchodem do Bílého domu změnil na normální,“ řekla Skabejevová.
Zatím není jasné, za jakých podmínek Kreml přistoupí na třicetidenní příměří, na kterém se dohodli Američané s Ukrajinci. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že chce trvalý mír, zároveň odmítá, aby na Ukrajině byli rozmístěni zahraniční vojáci. Nechce se vzdát ani okupovaných území.
„Naším cílem je dlouhodobé mírové urovnání, o to usilujeme. Mírové urovnání, které bere v úvahu oprávněné zájmy naší země, naše dobře známé obavy,“ vysvětlil pozici Kremlu Putinův poradce Jurij Ušakov.
Rusko má velké potíže. I proto americký generál kritizuje Trumpa, že stopnul pomoc Ukrajině
Skabejevová v televizi zopakovala, že se Rusko nevzdá území, které už dobylo. S Putinem se už také setkal Trumpův emisar Steve Witkoff, který jednání popsal jako mírně optimistická.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dodal, že je třeba ještě pozice Američanů a Rusů k příměří upřesnit. Připravuje se také telefonické spojení obou prezidentů.
Rusové se vysmáli Trumpově požadavku, aby se zbavili atomových zbraní
Američané ale ujišťují západní spojence i Ukrajinu, že mohou v případě váhání Moskvy zpřísnit ekonomické sankce. Měly by se týkat hlavně prodeje ruských fosilních surovin, ropy a zemního plynu.
„Pokud se snažíte dosáhnout rychlého urovnání konfliktu na Ukrajině, půjdete po pokračujících ruských prodejích energie,“ tvrdí Emily Kilcreaseová z washingtonského think-tanku Centrum pro novou americkou bezpečnost.
Zpřísnění sankcí na ruské energie by ale mohlo vést ke zvýšení cen pohonných hmot u amerických benzinových pump. Trump přitom před zvolením sliboval, že ceny benzinu sníží na polovinu.
