Už před pěti lety se v Murmansku potopil plovoucí dok PD-50, který pro Sovětský svaz vyrobilo Švédsko na konci sedmdesátých let minulého století. V té době se jednalo o největší suchý dok na světě. Mohl opravovat ruské obrovské lodě, včetně letadlové lodi Admirál Kuzněcov. V říjnu 2018 ale došlo ke zřícení jeřábu, částečnému zničení jediné ruské letadlové lodi a potopení doku, který sloužil pro opravy Severomořské flotily včetně servisu ponorek.

Nejbližší podobně velký dok se nachází až ve vzdálenosti deset tisíc kilometrů na Dálném východě v tichomořské oblasti Přímořského kraje. I když mělo dojít k opravě doku, jenž skončil na dně Barentsova moře, zatím k nápravě nedošlo. 

O to zásadněji působí zničení námořního přístavu Černomořské flotily v Sevastopolu na Krymu, který Rusko okupuje od roku 2014. Dne 13. září byly zasaženy dva sousední doky v opravárenském zařízení Sevmorzavod. Mělo jít o útok britských střel s plochou dráhou letu Storm Shadow, které má ve výzbroji ukrajinská armáda. Byla poškozena výsadková loď Minsk a ponorka třídy Kilo Rostov na Donu v hodnotě několika stovek milionů dolarů. Ruská armáda ponorku využívala pro útoky na Ukrajinu střelami Kalibr.

Doky v Sevastopolu budou také nefunkční

Podle oslovených vojenských odborníků je pravděpodobné, že také suché doky sloužící pro opravy Černomořské flotily byly poškozeny, a proto budou možnosti ruského námořnictva v celé černomořské oblasti výrazně narušeny. Nikde jinde na černomořském pobřeží nemá ruské námořnictvo podobné kapacity pro opravy velkých lodí a ponorek. 

„Konkrétní úder bude mít dopad na černomořské operace, větší dopad je ale kumulativní,“ zdůraznil Dmitrij Gorenburg, vědecký pracovník a expert na ruské námořnictvo z washingtonského think-tanku Center for Naval Analyses. „Celkově to hodnotím tak, že ruská kontrola nad Černým mořem postupně oslabuje,“ dodal pro Rádio Svobodná Evropa.

Norský analytik a bývalý důstojník královského norského námořnictva Thord Are Iversen míní, že ruské doky nebyly pravděpodobně vážněji poškozeny, ale i tak bude velkým úkolem pro ruské námořnictvo vyčistit je od trosek, aby byly opět schopné provozu. To může trvat v řádu měsíců. 

Kreml přitom od protizákonné anexe Krymu v roce 2014 mohutně investuje do vojenských základen na poloostrově včetně přístavu v Sevastopolu, kde historicky sídlila carská a později sovětská Černomořská flotila. Rusko se během anexe zmocnilo i ukrajinských lodí, část jich potopilo.

Moskva námořnictvo opakovaně využívá pro bombardování území Ukrajiny ve válce, která už trvá déle než rok a půl. Už v polovině dubna 2022 se Ukrajincům podařilo potopit vlajkovou loď Černomořské flotily, křižník Moskva, v oblasti západně od Krymského poloostrova. Námořnictvo pravděpodobně přišlo o několik stovek námořníků, i když to ruské úřady oficiálně popírají.

Útoky na lodě budou pokračovat, slibuje Kyjev

Mluvčí ukrajinské vojenské zpravodajské služby Andrij Jusov prohlásil, že ukrajinská armáda bude i nadále provádět útoky na ruská vojenská plavidla a vytváří si také zásoby dalších námořních dronů. Mluvčí ukrajinské armády pro jižní frontu Natalija Humenjuková dodala, že Rusové nyní nemají kde opravovat poškozené lodě operující v Černém moři. Doky v Sevastopolu připomínají po útoku spíše stodolu než loděnice pro opravu lodí. 

Rovněž Iversen potvrdil, že dopady na Černomořskou flotilu mohou být v následujících měsících významné. Lodě totiž potřebují pravidelnou údržbu a v docích mohou být zranitelnější. Například černomořský přístav v Novorossijsku, který leží několik stovek kilometrů východně od Sevastopolu, nemá kapacity na větší opravy.

Ukrajina oznámila, že získala kontrolu nad Bojkovými ropnými plošinami západně od Krymu. Ty ruská armáda využívala jako předsunuté základny a umístila na ně také radary. „Ruské lodě jsou v přístavu v Sevastopolu stále zranitelnější,“ varoval Gorenburg. Podle ukrajinského námořnictva Rusové rovněž přesunuli několik lodí do oblasti Azovského moře, aby je ochránili před ukrajinskými útoky.