Na česká pole každoročně dorazí na 20 tisíc zahraničních sezonních pracovníků, především z Ukrajiny, Bulharska a Rumunska. Zatímco loni mnohým z nich znemožnila cestu protikoronavirová omezení, a zemědělci se tak potýkali s fatálním nedostatkem pracovních sil, letos je podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala situace stabilizovanější.

„Po zkušenostech z loňska začali zemědělci se sháněním brigádníků dříve než v předešlých letech,“ vysvětlil Doležal. Komplikací naopak je absence českých pracovníků, kteří v době lockdownu hledali náhradní uplatnění v zemědělství a po rozvolnění se vrátili do svých původních profesí.

Přesto i letos zkomplikovalo příjezd pracovníků pomalé vyřizování pracovních víz na zastupitelských úřadech. „Současně v letošním roce trvalo vyřizování pracovních víz z Ukrajiny delší dobu než obvykle,“ dodal Doležal. Na to zareagoval i stát. Vyřizovat mimořádná víza pro pracovníky v zemědělství by nově měli zaměstnanci generálního konzulátu ve Lvově, a nikoli velvyslanectví v Kyjevě. 

Lvovský úřad má ke zrychlenému vyřizování víz větší kapacitu. Navíc podle zemědělců většina Ukrajinců hledajících uplatnění na českých polích pochází ze západu Ukrajiny, a do Lvova to tak mají blíž. Vedle zemědělství se to týká i pracovníků v lesnictví či potravinářské výrobě. Zúčastněná ministerstva zemědělství, vnitra a zahraničí chtějí prosadit změnu ve zrychleném režimu tak, aby začala platit už od července.

Agrárníkům však dělá starosti hlavně omezení agenturních pracovníků prosazované ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. Podle Doležala by to vedlo k výpadkům jak v živočišné, tak rostlinné výrobě a obrovským ztrátám na nesklizených plodinách, a tím i k dalšímu snížení soběstačnosti Česka u některých potravin.