Letošní rok se nedaří, říká si leckdo (snad kromě výrobců zbraní, ať už kvůli válce na Ukrajině, nebo vlně střílení v USA. Pěstitelé tropického ovoce v amerických státech Florida a Georgie očekávají nejnižší úrodu za poslední desetiletí. To s největší pravděpodobností vyžene ceny produktů (například oblíbeného pomerančového džusu) na ještě vyšší úroveň, než to dosud dokázala všudypřítomná inflace.

Na Floridě by letošní úroda citrusů mohla být nejmenší od roku 1928: podle deníku Washington Post se letos očekává sklizeň osmnácti milionů beden, zatímco v nejtučnějších sezonách devadesátých let a na přelomu tisíciletí čítaly roční sklizně okolo 250 milionů beden. Nepříznivé počasí na podzim a v zimě se přidalo k dlouhodobějším problémům, jako je nákaza zelenáním, a vážně poškodilo slavné floridské citrusové háje.

Pokud se vám letos dostane do rukou čerstvě vymačkaný floridský pomerančový džus, nečekejte, že to bude takový zážitek, na jaký jste zvyklí. Pomerančovníky postižené zelenáním (což jsou prakticky všechny) dávají plody nezvykle nahořklé chuti.

Broskve na ručník

Přesuneme-li se na druhou stranu hranice mezi Floridou a Georgií, je to ještě horší. Úroda broskví, jež daly státu jeho oficiální přezdívku, byla letos téměř úplně zničena. Teplé zimní počasí a následný březnový poryv mrazu zničily 95 procent úrody; to bude podle zemědělců znamenat nejhorší sklizeň od roku 1955.

Ekonomicky vzato je ovšem Florida na úrodě citrusů daleko více závislá než Georgie na úrodě broskví. Podle Floridské univerzity má na Floridě citrusový průmysl hodnotu 6,9 miliardy dolarů, zatímco broskve mají pro Georgii hodnotu převážně symbolickou. V loňském roce vyneslo broskevnictví 34 milionů dolarů, zatímco branže pěstování bavlny utržila 1,4 miliardy dolarů.

Horší a dražší

Nákaza zelenání citrusů se v praxi projevuje tím, že plody sesychají a opadávají ze stromů, když jsou ještě zelené. Takové plody jsou pro průmyslové zpracování nepoužitelné. Jednou z možností, jak nákaze předejít, je pěstovat pomeranče v chladnějších podmínkách, které dalšímu šíření bakteriální nákazy nesvědčí.

Pomeranče pěstované v chladnějším klimatu jsou však chuťově horší než ty z teplých oblastí. Na získání tuny džusu stačí za ideálních podmínek 250 palet pomerančů. Pokud však výrobce použije pomeranče z chladnějších oblastí, na tunu džusu v obdobné kvalitě spotřebuje již 290 palet.

Pro spotřebitele to tak znamená nelákavou kombinaci: pomerančový džus nebude k dostání, a když bude, nebude zrovna chutný. Útěchou vám může být, že si za něj alespoň pořádně připlatíte.