Jelikož neexistuje rozpočtová složka, která by byla přímo navázaná na lokální ekonomickou aktivitu, obcím schází motivace k investicím do klíčové infrastruktury a spolupráci se soukromým sektorem. V celostátním měřítku to znamená pomalejší hospodářský růst i nižší soběstačnost obcí. Spolek Druhá ekonomická transformace proto podporuje změnu rozpočtu, která by samosprávy motivovala k větší podpoře podnikatelských aktivit na jejich území.

Příjmy odvislé od lokální ekonomické aktivity tvoří pouze dvě procenta z celkového rozpočtu českých měst a obcí. Výše této složky daňového příjmu municipalit je u nás v evropském kontextu druhá nejnižší hned po Řecku. Podle odborníků je přitom pro motivaci obcí k podpoře podnikání a nové výstavby zcela klíčová. „Čeští starostové dlouhodobě poukazují na to, že investice do rozvoje podnikatelských aktivit jim dnes přinášejí více nákladů než užitku. Znamenají totiž mimo jiné potřebu minimalizovat dopady průmyslové výroby na chod obce, tedy nutnost minimalizovat hluk či zajistit robustnější infrastrukturu a veřejné služby. Motivace k tomu najít zdroje v obecním rozpočtu je ale malá – municipalitám totiž zpravidla chybí záruka návratnosti těchto investic. Za vytváření nových pracovních míst jsou v podstatě trestány,“ upozorňuje Jan Školník, spoluzakladatel Agentury pro rozvoj Broumovska a ambasador Druhé ekonomické transformace (2.ET). 

Kromě starostů se současnou situací nejsou spokojeni ani zástupci byznysu. Podle nich se Česko současným stavem připravuje o zajímavé investice, a to i směrem ze zahraničí. „Když jsme připravovali investici ve Finsku, starostové stáli frontu na jednání o tom, abychom stavěli na území jejich města. Věděli totiž, že půjde o přímý příspěvek do jejich rozpočtu. V Česku máme zcela opačný problém. Firmy mají problém najít lokalitu, kde je možné stavět, a jen obtížně přesvědčují obce o tom, co jim investice přinese,” přibližuje svoji zkušenost Pavel Bouška, majitel společnosti Vafo a ambasador Druhé ekonomické transformace. 

Jsme na chvostu EU 

K lákání investic skrze rozpočtové určení daní přitom municipality motivuje téměř každá z členských zemí EU, a to v mnohem větším měřítku. Například v sousedním Německu a Polsku tvoří příjem obcí navázaný na hospodářský výkon až třetinu z celkových obecních rozpočtů. Ve Švédsku, Finsku a Pobaltí je to dokonce více než 50 procent. V praxi to znamená, že zatímco modelová továrna přinese za období třiceti let ve formě daňových odvodů do obecního rozpočtu v Česku zhruba 20 milionů Kč, v Německu je to až 45krát více, tedy zhruba 900 milionů. Municipality našich západních sousedů v průměru stanovují místní obchodní daň ve výši až 14 procent ze zisku firem, které podnikají na jejich území.

V zemích, kde jsou obce motivovány k podpoře podnikání, přitom v předpandemických letech přetrvával prokazatelně vyšší růst HDP. Státy, ve kterých motivační složka tvořila alespoň 23 procent místních rozpočtů, rostly v průměru o 3,75 procenta ročně. Ve zbylých zemích to bylo o zhruba 1,5 procentního bodu méně. „Srovnání hospodářských výsledků napříč Evropou potvrzuje, že v situacích, kdy motivační složka vázaná k místnímu ekonomickému výkonu – ať už ve formě daně z příjmu fyzických osob či místní obchodní daně – tvoří dostatečně velkou část obecního rozpočtu, výsledkem je mnohem provázanější a efektivnější spolupráce veřejné a soukromé sféry,“ říká Jan Školník a dodává: „U investic do rozvoje byznysu tam mohou municipality počítat s větší jistotou návratnosti, což je motivuje také k tomu, aby zahrnuly rozvoj potřebné infrastruktury do svých dlouhodobých plánů. Výsledkem je robustnější a stabilnější ekonomická struktura na lokální úrovni – a také větší ekonomická soběstačnost obcí samotných.“

Příjmy českých obcí z podnikání jsou jedny z nejnižších v EU. Za vytváření pracovních míst jsme trestáni, stěžují si starostové

Až 25 % obecního rozpočtu z příjmů z podnikání  

S návrhem, který by mohl Česko výrazně přiblížit ke stavu v sousedních zemích, přišel před nedávnem Svaz měst a obcí ČR (SMOČR). Podle něj by nově měla složka vázaná na hospodářský výkon tvořit alespoň osm procent z příjmu měst a obcí. „Druhá ekonomická transformace podporuje zavedení tohoto motivačního prvku, jakkoliv se jeho podoba může v následujících letech upravovat směrem k dosažení až 25procentního podílu, tedy blíže k úrovni v sousedních státech. Jde jednoznačně o krok směrem k aktivní spolupráci samospráv a soukromého sektoru, která vede k lepší ekonomické výkonnosti,“ hodnotí návrh Jan Školník, jeden z ambasadorů iniciativy 2.ET. Zda bude motivační složka odvislá pouze od daní z příjmu fyzických osob, či se inspiruje mechanismy odvislými od lokálního podnikání, je zatím stále k diskusi.

Zvýšení podílu daňového výnosu, o kterém by obce mohly rozhodovat samy, by navíc mohlo vést i k větší motivaci investorů rozhodovat se pro Českou republiku. Zároveň by mohlo pomoci i rozvoji byznysu v menších obcích, které jsou méně „konkurenceschopné“ vůči velkým průmyslovým zónám. „Současná situace představuje začarovaný kruh, který brzdí rozvoj smysluplných vztahů mezi municipalitami a firmami. Na ty se v malých obcích stále mnohdy nahlíží jako na něco, co není možné podpořit, protože by to bylo na úkor občanů. Chybějící podpora pak vede k odlivu firem do oblastí, kde jsou pro ně podmínky výhodnější – tedy do obcí, které vytvářejí průmyslové zóny a nastavují vhodné podmínky pro firmy a jejich zaměstnance. Tento odliv následně ještě více oslabuje menší obce a slabší regiony,“ říká Kateřina Kadlecová, členka správní rady Druhé ekonomické transformace, a dodává: „Změna v rozpočtovém určení daní by mohla mimo jiné přispět i k lepšímu vnímání podnikatelů a jejich přínosu ve společnosti – v závislosti na tom, jak by obce s výnosy z místního podnikání pracovaly.“ 

Vedle změny rozpočtového určení daní plánuje iniciativa 2.ET podpořit Svaz měst a obcí nebo jiné partnerské organizace i v dalších klíčových otázkách pro rozvoj podnikatelského prostředí na místní úrovni. Mimo jiné může jít například o zajištění vyššího stupně spolupráce obcí, který by měl vést k defragmentaci samospráv nebo prvků dvoustupňového systému řízení metropolitních i nemetropolitních oblastí.

Druhá ekonomická transformaceDruhá ekonomická transformace je zapsaný spolek a je nezávislým uskupením lídrů českého byznysu, které čítá 25 aktivních ambasadorů a více než 100 signatářů a podporovatelů. Spolek řadí mezi své členy české podnikatele, byznysmeny, manažery, investory a šéfy, které spojuje stejný cíl: dostat Česko zpět mezi ekonomicky významné a respektované státy světa. Mezi jeho hlavní činnosti patří amplifikace klíčových témat a snaha být vzorem toho, že změna je skutečně možná. Pod původní myšlenku „Druhé ekonomické transformace“ se na jaře roku 2021, v předvečer 32. výročí Sametové revoluce, podepsalo 32 významných osobností českého byznysu. Mezi zakládajícími členy iniciativy byli Tomáš Salomon (Česká spořitelna), Radek Špicar (Svaz průmyslu a dopravy ČR), Martin Vohánka (Eurowag) a Martin Wichterle (Wikov), kteří jsou společně s Kateřinou Kadlecovou (USSPA) členy správní rady.