Na střední školy se letos hlásilo 103 tisíc dětí. Tisíce z nich však neuspěly v jednotných přijímacích testech a v prvním kole je nepřijala ani jedna ze dvou škol, které si zvolily. Děti proto dosud nevědí, zda a kde budou od září studovat. Sociál­ní sítě plní příspěvky nespokojených rodičů, kteří pro své dítě hledají prakticky jakékoli místo.

Přijímací zkoušky se podle plánu nevydařily například čtrnáctiletému Václavu Kučerovi z Prahy. Přihlášku si podal na dvě gymnázia v hlavním městě, jedno prestižní a druhé průměrné. V jednotných přijímacích zkouškách z českého jazyka a matematiky nakonec ale nedosáhl na tak dobrý výsledek, v jaký doufal.

„Je mi to líto. Udělal jsem maximum. Chodil jsem na doučování, ze základní školy jdu z obou předmětů s jedničkami. Ve dnech přijímaček jsem ale ztratil nervy, měl jsem úplné okno. Ačkoli jsem nakonec nedopadl nijak tragicky, bohužel ani na jedno gymnázium mě s mým výsledkem nepřijmou. Na odborné střední školy by to stačilo, ale tam jsem si přihlášku neposlal. Už několik týdnů nemyslím na nic jiného. Mám pocit, že jsem všechny kolem mě zklamal,“ říká Václav.

Jeho maminka, shodou okolností učitelka, nyní obvolává pražské školy a zjišťuje, zda by syna někde nepřijali. „Zatím slyším samá odmítnutí. I průmyslovky se teď často podařilo naplnit už v rámci prvního kola. Zatím to vypadá, že jedničkář mi skončí na učilišti,“ zoufá si matka, která prý už několik dní tráví jen telefonováním. „Naše zkušenosti jsem napsala na Twitter. Reagovaly mi na to desítky rodičů, kteří řeší stejný problém. Stát na nás ale úplně zapomněl,“ říká žena.

Pravdu má v tom, že příspěvků o přijímacích zkouškách je na sociálních sítích opravdu bezpočet. Spousta lidí si stěžuje na to, že pouhé dva dny mohou rozhodnout o dalším životě jejich potomků. Nemálo je ale rovněž komentářů, v nichž jiní lidé argumentují, že i neúspěch patří k životu. Podobně budou muset mladí časem obstát třeba v maturitní zkoušce a pak například u státnic na škole vysoké. „A o tom, zda vás vezmou do vysněného zaměstnání, taky často rozhoduje jeden jediný pohovor,“ reaguje na Twitteru další z uživatelů.

Dalo se to čekat

Že nad situací ale nemůžeme jen tak mávnout rukou, upozorňují ředitelé středních škol. Podle nich stát na základě demografických prognóz měl být připraven na silnější populační ročníky. K žádnému zásadnímu posílení kapacit středních škol ale nedošlo. „Každý den mám kolem padesáti telefonátů zoufalých rodičů, jejichž děti se nedostaly na žádnou školu. Ta naše však není nafukovací. Už nyní učební obory dělíme na ranní a odpolední směnu. Maturitní plníme proti mým pedagogickým zásadám na třicet dětí ve třídě. Tak rád bych všem pomohl, ale není jak. Nyní už ne. Nejsou prostory – učebny, ale nejsou ani učitelé,“ říká Štefan Klíma, ředitel Střední pedagogické školy a Integrované střední školy v Mladé Boleslavi.

Podle něj za velký počet neúspěšných studentů mohou zejména dva důvody. „Známky z některých základních škol byly dost odlišné od výsledků jednotných přijímacích zkoušek z českého jazyka a matematiky. Druhým důvodem je, že řada rodičů nenaslouchala výchovným poradcům a podali se svými dětmi nereálné přihlášky. Teď a v následujících letech si bude třeba na nějaký čas zvyknout, že žáci s trojkami se na maturitní obory nedostanou,“ říká Klíma.

Kritický je k jednotným testům také EDUin, spolek zabývající se vzděláváním. „Studenty středních škol nyní vybíráme na základě dvou krátkých okamžiků – testů z českého jazyka a matematiky, kdy jsou děti pod stresem. Kvůli jednotné zkoušce nám tu vznikl doučovací průmysl, na který má peníze ovšem jen část rodin, takže se zvyšují nerovnosti ve vzdělávání. Navíc to zasahuje i do samotné výuky na základních školách. Kvůli testům se neučí tolik to, co je v rámcovém vzdělávacím programu, jako spíš to, z čeho se přijímačky píšou. A do pozadí je v deváté třídě odsouváno třicet procent dětí, které směřují na učňovské obory a žádné přijímačky psát nemusí,“ upozorňuje Miroslav Hřebecký z EDUinu, který se každoročně podílí na dokumentu Audit vzdělávacího systému České republiky.

Podle Ondřeje Šteffla, zakladatele soukromých škol Scio a poradce ministra školství, by se měly jednotné testy zcela zrušit. „Pokládám je za zlo. Dětem v našich školách je prezentujeme jako jednu nepříjemnou a hloupou překážku v životě, jaké se musí naučit překonávat. Školy by měly mít kapacity na to, aby přijaly každého. Na všech oborech by mělo být dost míst,“ řekl Šteffl magazínu Finmag.

Ředitel Klíma ale oponuje, že zrušení celých přijímaček není nutné. Měly by se ale změnit. V úvahu prý připadá zejména náprava v současné době nevyhovující časové posloupnosti. „Ve dnech, kdy se uchazeči o maturitní obory seznamují s výsledky, jsou již učební obory plně obsazené. Třeba u nás tomu tak je dlouhodobě. Děti pak opravdu už nemají kam jít. Chtělo by to tedy vyřešit toto. Ale upozorňoval jsem na to ministerstvo školství již před rokem,“ uvádí Klíma.

Pro zachování testů je i spolek Pedagogická komora. „Jednotná přijímací zkouška je nejspravedlivější z možných řešení, jak vybrat z uchazečů o studium na středních školách ty s největší šancí uspět u maturity. I proto máme jen pět procent žáků, kteří maturitu nezvládnou ani na třetí pokus,“ říká Radek Sárközi, prezident spolku.

Ministr připouští jen drobné změny

Ačkoli Ondřej Šteffl ministrovi školství doporučuje úplné zrušení jednotných přijímacích zkoušek, šéf resortu Petr Gazdík (STAN) se k tak zásadnímu kroku nechystá. „Po několika letech fungování tohoto systému přijímání uchazečů do středního vzdělávání můžeme říci, že se jednotná zkouška jako jednotný prvek, na jehož základě jsou uchazeči přijímáni, vesměs osvědčila a plní svou rozřazovací funkci podle očekávání,“ píše Hrotu Aneta Lednová, mluvčí ministerstva školství.

Podle ní je však několik oblastí, nad kterými se odborníci v resortu aktuálně zamýšlejí. Jednou z těchto oblastí je právě úprava několika legislativou stanovených termínů nejen pro podávání přihlášek do středního vzdělávání, ale i vyhlašování jednotlivých kol přijímacího řízení a vyhlašování jejich výsledků. Ministerstvo chce přijít s takovým harmonogramem, který by děti a rodiče nevystavoval tak velkému stresu se zjišťováním volných kapacit škol.

„Další diskutovanou oblastí je systém podmínek, vyhlašování a vyhodnocování dalších kol přijímacích řízení, což je aktuálně z velké části v kompetenci jednotlivých ředitelů středních škol. Velkým tématem je v neposlední řadě také digitalizace v procesu přijímacího řízení,“ sděluje Lednová. Ministerstvo tedy chce zjednodušit systém podávání přihlášek tím, že je převede do elektronické podoby. Také chce upravit data konání zkoušek a vyhlašování termínů. V samotných testech ale změny neplánuje.

A co často zmiňované nedostatečné kapacity škol? To si prý musejí vyřešit kraje. „Kapacity oborů středního vzdělávání regulují jednotlivé krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy. Každý pro své území. Ministerstvo počty možných obsazovaných míst v jednotlivých krajích nemůže nijak ovlivnit,“ dodává Lednová. 

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy

Jednotné přijímací zkoušky v Česku žáci skládají již pět let. Byly jednou z priorit tehdejšího ministra školství Marcela Chládka (ČSSD), který si od nich sliboval objektivnější a státem organizované rozdělení žáků na ty, kteří mají předpoklady úspěšně absolvovat v maturitních oborech, a na ty, kteří se mají raději zapsat na učební obory bez maturity.

Zkoušky musejí absolvovat všichni žáci, kteří chtějí studovat střední školu s maturitním zakončením. Jsou povinnou součástí prvního kola celého řízení, v dalších kolech už si mohou školy stanovit vlastní kritéria. Výsledek zkoušek se v prvním kole na přijetí podílí minimálně šedesáti procenty, zbylých čtyřicet procent si škola stanoví sama. Většina škol však nestanovuje žádné další podmínky a rozhoduje se pouze na základě těchto povinných zkoušek. Ty se skládají z testu z matematiky a z testu z českého jazyka.

Žák si v prvním kole volí dvě školy, na které si zasílá přihlášku. Pokud jej ani jedna nepřijme, v dalších kolech se již může hlásit jen tam, kde je škola vyhlásí vzhledem k nenaplněným kapacitám.