Překvapivé investice, na kterých se loni dalo luxusně vydělat: turecká lira, rumunské elektrárny, uran i kakao
Během roku, jenž se z pohledu finančních trhů moc nepovedl, bylo třeba jít za vysokými výnosy na exotické trhy. A některé příležitosti stále trvají.
Futures kontrakty na kakao na burze Intercontinental Exchange se nyní obchodují za 3570 liber za tunu, tedy o 91 procent výše než na začátku roku | foto Shutterstock.com
Velcí investoři se po většinu roku 2023 snažili se zpožděním zachytit nečekaně rostoucí ceny na akciových trzích, nebo se naopak potýkali se ztrátami na trhu s dluhopisy. Někteří z těch, kdo se odvážili investovat na rizikovějších trzích, se však dočkali odměny; někdy nečekaně vysoké.
1) Turecký dluh
Turci zažili bouřlivý rok, během něhož se tamní politika podepsala na značné proměnlivosti hodnot všech možných aktiv. Mezi nimi se však objevil vítěz vpravdě nečekaný – turecký dolarový dluh. Dluhopisy ankarské vlády se v roce 2023 vyšplhaly nahoru a mezi rozvojovými trhy byly jasně nejlépe hodnoceným aktivem.
To proto, že investory příznivě naladila vyhlídka na konvenčnější politický a ekonomický kurz země. Prezident Recep Tayyip Erdoğan totiž po nečekaně hladkém znovuzvolení slevil ze svého neortodoxního přesvědčení, že za inflaci mohou vysoké úroky; to předtím způsobilo pád liry a nebezpečně vyčerpalo devizový fond centrální banky.
Ministrem financí Erdoğan jmenoval Mehmeta Şimşeka, někdejšího renomovaného dluhopisového stratéga investiční banky Merrill Lynch, a šéfem centrální banky bývalou partnerku Goldman Sachs Hafize Gaye Erkanovou. Şimşek a Erkanová přijali opatření k obnovení devizových rezerv země a prudce zvýšili úrokové sazby ve snaze zpomalit inflaci – ve chvíli, kdy její tempo čítalo zhruba šedesát procent za rok.
Turecký dluh tak za loňský rok vykázal zhruba šestnáctiprocentní výnos (zatímco index JPMorgan, jejž trh bere za nejlepší základ pro srovnávání výkonnosti na rozvojových trzích, získal procent jedenáct). Jak dlouho to Erdoğanovi vydrží, však nikdo netuší.
2) Uran
Pozoruhodný vzestup cen uranu o osmdesát procent byl výsledkem dvou dlouhodobých ekonomických trendů. Zaprvé je to akutně pociťovaná potřeba energetické bezpečnosti, když ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 donutila vlády po celém světě přehodnotit svou závislost na dovozu energií. Zadruhé je to snaha o dosažení „čisté nuly“ emisí skleníkových plynů, které znovu přitáhly pozornost k jádru coby bohatému zdroji čisté energie.
Cena práškové formy prvku, přezdívané yellowcake (žlutý koláč), dosáhla v prosinci patnáctiletého maxima devadesát dolarů za libru (zhruba 200 dolarů za kilogram), přičemž na začátku roku to bylo dolarů pouze padesát.
Podle mnoha investorů to tím zdaleka nekončí. Červencový převrat v Nigeru, který drží asi pět procent světových zásob uranu, vynesl do čela země partu proruských vojáků. Hrozba snížené dostupnosti materiálu se na Západě odrazila posílením poptávky.
Pak jsou tu Číňané. Britská firma Yellow Cake, jež s uranem obchoduje, varuje, že se Čína snaží získat trh pro sebe, aby uspokojila svou rostoucí poptávku. Největší zásoby uranu použitelného v jaderných elektrárnách leží kromě toho pod zemí v Rusku, což je samo o sobě důvodem k obavám. To vše tlačí cenu vzhůru.
Vývoj ceny uranu
3) Solana je zpět
Ne, nejde o comeback někdejšího diplomata Evropské unie a NATO. O kryptoměně téhož jména se kdysi mluvilo jako o budoucnosti digitálních financí, ale loňský pád burzy FTX vymazal přes devadesát procent její hodnoty.
Jedním z největších fanoušků Solany byl (ředitel a zakladatel řečené burzy) Sam Bankman-Fried, jenž se mezitím proměnil ze zázračného dítěte decentralizovaných financí v megapodvodníka. I proto solana na začátku roku stála pouhých třináct dolarů.
Postupně se však v očích investorů rehabilitovala, protože naděje má sklon triumfovat nad zkušeností. Spojení s Bankmanem-Friedem opticky zaniklo, a cena solany tak vzrostla na dnešních zhruba sto dolarů, tedy o více než 700 procent.
Vývoj ceny Solany
Zdroj: Coinmarketcap.com
4) Evropskou scénu IPO zachraňovali Rumuni
Jen málokdo by na začátku loňského roku tipoval, že první místo v seznamu největších primárních emisí akcií v Evropě obsadí rumunská firma Hidroelectrica.
Právě to se ale stalo: vstup rumunské státní firmy na bukurešťskou burzu vynesl letos v létě dvě miliardy dolarů, a byl tak největší v Evropě od září 2022, kdy primární emisi akcií vydala německá automobilka Porsche. Pro srovnání, až za Hidroelectricou skončily německý výrobce léčiv Schott Pharma a italský hazardní podnik Lottomatica (ty primární emisí získaly miliardu, respektive 660 milionů dolarů).
Hidroelectrica je jednou z největších evropských skupin zabývajících se obnovitelnými zdroji energie. Získala velké peníze od mamutích institucionálních investorů, jako jsou M&G Investment Management, Vanguard a Fiera Capital. Od té doby cena jejích akcií ještě vzrostla o více než pětinu. Ve třetím čtvrtletí stouply tržby firmy meziročně o 42 a zisk o 32 procent.
Futures kontrakty na kakao na burze Intercontinental Exchange (jde o globální benchmark, přes který obchodníci nakupují a prodávají komodity až v tisícitunovém objemu) se nyní obchodují za 3570 liber za tunu, tedy o 91 procent výše než na začátku roku. Za loňský rok zaznamenal srovnatelný nárůst pouze pomerančový džus.
Podle analytiků je na vině jednak málo vody a jednak příliš mnoho vody. Neobvykle vydatné srážky v některých částech Ghany, Nigérie a Pobřeží slonoviny, které jsou hlavními světovými dodavateli kakaa, usnadnily šíření nakažlivého plísňového onemocnění známého jako „nemoc černých lusků“. Navíc ještě zpozdily sklizeň.
Letos zase hrozí opak, počasí příliš horké a suché (a ještě k tomu umocněné jevem El Niño). Pokud se neblahé očekávání naplní, ceny zřejmě porostou dál. Spekulace na jejich vzestup je tak spekulací na ekologický průšvih. „Pokud se ukáže, že nabídka ze západní Afriky není tak špatná, jak se obáváme, čeká trh agresivní korekce směrem dolů,“ cituje Warrena Pattersona z ING list Financial Times.
