Loňský rok byl pro Českou poštu krušný. Propouštěla a navíc hrozilo, že zbankrotuje a skončí v insolvenci. Stát se proto rozhodl, že ji musí přeměnit. A to se podle Miroslava Štěpána, šéfa České pošty, začíná dařit. „Zatímco loni se debatovalo o tom, že jsme na hraně své existence, letošek je startovacím rokem naší transformace,“ prohlásil.

Nejpozději v roce 2026 chce pošta už hospodařit ziskově. Podnik toho hodlá docílit tím, že bude pokračovat ve svých úsporných opatřeních a dál rozprodávat nemovitosti, pro něž už nemá využití. Už loni Pošta oznámila, že sníží počet svých poboček z 3200 na 2900.

Během loňského roku dokonce začala vyjednávat o prodeji své centrály na Jindřišské ulici hlavnímu městu. Jednání o budově, za kterou chce Česká pošta asi 1,5 miliardy korun, ale nakonec ztroskotala. „Nejsme existenčně závislí na tom, jestli ten objekt prodáme. Dnes nebo zítra zveřejníme pobídku na aukčním portálu a uvidíme, jaká bude odezva. Podle toho budeme postupovat,“ přiblížil teď Štěpán.

V rámci své transformace počítá Pošta i s možným vstupem soukromého investora do nově oddělené akciové společnosti Balíkovna. „Momentálně budeme fungovat zvlášť. My jako státní podnik, Balíkovna jako ekonomicky nezávislý subjekt,“ doplnil šéf České pošty. 

Ostatně Balíkovna, která nyní drží asi třetinový podíl na trhu balíkových služeb, svou budoucnost vidí slibně. Letos chce například rozšiřovat svou síť balíkoboxů a vlastních provozoven. „Testujeme teď také sdílené domovní boxy a též privátní schránky na balíky, které si člověk může nainstalovat na svém vlastním pozemku,“ oznámil šéf Balíkovny Lukáš Rampas. Firma hodlá nakoupit 250 nových elektrovozidel a expandovat na Slovensko a do Polska.

Co se týče České pošty samotné, i ta se chce modernizovat. Letos počítá s rekonstrukcí některých poboček, které si ponechala, tak, aby byly bezbariérové a měly přepážky s diskrétní zónou. Chce také převléknout své pracovníky do nových stejnokrojů. „Naši zaměstnanci si je zaslouží,“ řekla Martina Ivanová, která v podniku vede divizi pobočkové sítě.

Zatímco v roce 2022 se ztráta České pošty vyšplhala na téměř 1,8 miliardy korun, loni se snížila na 756 milionů – a letos podnik počítá s tím, že by měla dál klesnout na asi 130 milionů. Provozní výnosy včetně příjmů z prodeje majetku vzrostly o 0,9 procenta na 19,037 miliardy korun. Provozní náklady bez odpisů klesly o 3,2 procenta na 19,114 miliardy korun.

Tržby z prodeje služeb vzrostly meziročně o 694 milionů korun, tedy o 4,4 procenta. O 322 milionů vzrostly výnosy z datových schránek, když po modernizaci technické infrastruktury informačního systému pro datové schránky došlo ke zvýšení úhrady za provoz tohoto systému na kompenzaci růstu souvisejících nákladů.

O 229 milionů korun se zvýšily výnosy z poštovního provozu. Hlavní měrou se na tom podílely výnosy z vnitrostátních listovních zásilek, které stouply o 359 milionů korun. Rostoucí trend se podařilo udržet také u hotovostních služeb, svozu balíků nebo celních deklarací. K poklesu výnosů o 112 milionů korun došlo naopak u vnitrostátních balíků. Počet přepravených balíku sice o 5,7 procenta vzrostl, ale zároveň se zvětšil podíl levnějších balíků.

Výnosy z obstaravatelské činnosti vzrostly meziročně o 128 milionů korun, a to zejména u prodeje finančních produktů skupiny ČSOB. Rostly i výnosy z provozu kontaktních míst pro prodej služeb ČEZ, a to o 58 milionů korun.

Za poklesem provozních nákladů stojí podle firmy v první řadě úspora 672 milionů v osobních nákladech díky snížení počtu kmenových zaměstnanců o 2530 plných úvazků, tedy o 10,8 procenta. Opačný vliv na výši osobních nákladů mělo naopak navýšení tarifních mezd od dubna 2023 o 5,8 procenta.

S přispěním ČTK