V posledních dvou dnech přišly renomované mezinárodní výzkumné agentury Focus, NMS Market Research a Ipsos se svými posledními volebními modely před termínem voleb. Pracují při nich s daty, která posbíraly mezi 21. a 26. zářím. Zmíněné modely se v lecčems liší, v některých momentech se však vzácně shodnou. 

Vyšší zájem svědčí progresivistům

Shodnou se především ve zvýšeném zájmu o volby. Vypadá to, že by se mohla zopakovat minulá účast kolem 65 procent, která je o poznání vyšší než účast v předešlých dvaceti letech. Větší zájem je tažen zejména mladou generací a lidmi s vyšším vzděláním. Tedy voliči, kteří častěji zvažují volbu některé ze stran, jež chtějí zamezit návratu Róberta Fica. 

Ladislav Mrklas

A to se pochopitelně projevuje v nárůstu podpory hlavního Ficova vyzyvatele – Progresivního Slovenska (PS). Strana vedená Michalem Šimečkou podle agentury NMS dokonce již Směr předběhla. Volební modely Ipsosu a Focusu tak radikální nejsou, nicméně i podle nich Směr stagnuje, zatímco PS poměrně výrazně roste. Kdo vyhraje, je naprosto klíčové.

Jak už jsme psali, prezidentka Zuzana Čaputová opakovaně vyhlásila, že vyjednáváním o vládě pověří vítěze voleb. Přibližování PS může přinést jak jeho další posílení v samém závěru, tak nárůst podpory Ficovy strany, k níž mohou přejít někteří voliči, již si přejí, aby se vrátil, ale dosud k tomu chtěli dopomoci volbou jiných formací – zvláště radikálů z Republiky a Slovenské národní strany (SNS).

PS těží především z přílivu dosud nerozhodnutých voličů, kterých ale i tak zůstává dost a dost na to, aby tento trend buď potvrdili a ještě zvýraznili, nebo naopak naředili. 

Agentury se shodnou i v poklesu třetího v pořadí – Pellegriniho Hlasu, který doplácí na svou nevýraznost, nejasnost, kam patří, a celkovou bipolarizaci. Úplně se neshodnou na tom, jak hodně poklesl, rozdíl činí skoro tři procenta. Navzdory tomu všemu to však budou právě jeho poslanci, kdo nejvíce rozhodne o tom, jaká vláda vznikne (a nevznikne).

Osm, nebo devět?

Modely také naměřily stabilizaci Matovičova volebního uskupení vedeného OLANO nad hranicí sedmi procent, kterou jako koalice musí překročit. Zdá se, že podivné kousky, jež politik nazývaný klaunem, šílencem i pacientem psychiatrie v posledních dnech předvádí, opravdu zabírají na některé nerozhodnuté voliče. 

Jednou z mála věcí, které podle zmíněných tří modelů vycházejí různě, je počet stran nad uzavírací klauzulí. Focus a Ipsos sem kromě již zmíněné šestice přidávají Sulíkovu liberální Sasku a konzervativní KDH. Podle modelu NMS je nad pěti procenty i Sme rodina. I její (ne)úspěch může sehrát docela důležitou roli při povolebních variacích. 

Ladislav Mrklas

Vyšší proporčnost, odchylky a chyby

Zásadní je fakt, že slovenský volební systém je jednodušší a předvídatelnější než ten český. Slováci totiž volí v jednom celostátním volebním obvodu. Kromě efektu silného lídra, kterého mají na svých kandidátkách na rozdíl od Česka všichni, to přináší mnohem více proporční rozdělení mandátů. Každá strana s pěti procenty tedy může počítat minimálně s deseti poslanci. A prakticky žádná vítězná strana naopak nezíská tak velký mandátový bonus jako v Česku. 

V závěru si ještě připomeňme, že každý volební model počítá s nějakou odchylkou a statistickou chybou a zároveň žádný volební model neumí zachytit případný průšvih, jenž by se kterémukoli kandidátovi či straně stal v posledních hodinách.