Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Kyjev potřebuje dostat do armády stovky tisíc nových rekrutů. Začal zpřísňovat podmínky pro muže žijící v zahraničí. Polsko a Litva už slíbily, že s repatriací Ukrajinců pomohou.
Od začátku války před více než dvěma lety se situace v ukrajinské společnosti zásadně změnila. Už se do armády na obranu napadené vlasti nehlásí davy dobrovolníků, vláda v Kyjevě naopak musí hledat rekruty i v zahraničí. Jedním z opatření je to, že Ukrajina přestala vydávat cestovní pasy a další doklady na zahraničních ambasádách, zájemci o prodloužení platnosti dokumentů se musí vrátit na Ukrajinu. Týká se to mužů ve věku 18 až 59 let.
S „lovem“ Ukrajinců v bojovém věku už nabídli pomoc ministři obrany Polska a Litvy. Jen na polském území by mohlo být až dvě stě tisíc mužů, kteří by měli sloužit v armádě, odhadla polská centrální banka. „Ukrajinští občané mají závazky vůči státu,“ zdůraznil polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz.
Podle jeho slov Polsko už delší dobu navrhuje Ukrajině, že zajistí repatriaci Ukrajinců, kteří jsou povinni vykonávat vojenskou službu. „Myslím, že mnoho Poláků je pobouřeno, když vidí mladé ukrajinské muže v hotelech a kavárnách a slyší, jak velké úsilí musíme vynaložit, abychom pomohli Ukrajině,“ dodal polský ministr.
Ve stejném duchu se vyjádřil ministr obrany Litvy Laurynas Kasčiūnas, i když násilné deportace mužů vyloučil. Dodal ale, že by s Polskem mohli koordinovat různá opatření. „Nikdo je samozřejmě nebude svolávat a odvážet na Ukrajinu, to se nestane. Ale osoby je možné omezit z hlediska sociálních dávek, pracovního povolení, dokladů. To jsou varianty, které slyším z polské strany,“ řekl.
Ukrajince žijící v zahraničí, kteří se snaží vyhnout mobilizaci a nasazení na frontě, kritizoval také ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Pokud si někdo myslí, že někteří budou bojovat daleko na frontě a riskovat životy pro svou zemi, a jiní zůstanou v zahraničí, tak se mýlí,“ zdůraznil Kuleba.
Ne všechny státy v rámci EU zaujaly takto rázný postoj. Rozhodnutí pozastavit konzulární služby a vydávání cestovních pasů ukrajinským mužům v zahraničí nebude mít vliv na Ukrajince žijící v Německu, uvedla německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.
Omezení vyvolala u řady Ukrajinců odpor a pobouření. Část z nich obviňuje vládu z porušování ústavních a lidských práv. „Bylo by lepší vytvořit výcviková střediska v Polsku, kde by bylo možné poskytovat profesionální výcvik pro ty, kteří se obávají, že budou posláni na frontu nepřipraveni a budou sloužit pouze jako potrava pro děla,“ napsal jeden z Ukrajinců na facebookové stránky ukrajinského velvyslanectví.
V zemích Evropské unie žilo na začátku tohoto roku 4,3 milionu Ukrajinců, z nichž asi 860 000 jsou dospělí muži, odhaduje evropský statistický úřad Eurostat.
