V době válečného konfliktu není obvyklé slyšet na domácí scéně kritiku ukrajinské vlády. Ostrá slova přicházejí od elitních bojovníků pluku Azov, kteří se několik týdnů brání v ocelárnách Azovstal v Mariupolu. Údajně se jedná o dva tisíce vojáků, sedm set z nich je zraněných. 

Vojáci slibují, že se ruské přesile nevzdají. Pokud by totiž došlo ke složení zbraní, dá se od ruských okupantů očekávat brutální zacházení, mučení a popravy. Pluk Azov je kremelskou propagandou vykreslován jako hnízdo neonacistů, kteří bojují proti Rusům už od roku 2014 na Donbase. Pravda je, že jednotka byla původně tvořena dobrovolníky s často ultrapravicovými názory. Před osmi lety ale dokázala zpětně dobýt Mariupol a později se stala součástí ukrajinské Národní gardy.

Zástupce velitele pluku Svjatoslav Palamar v neděli 8. května v rámci videokonference pro média zdůraznil, že bojovníci brání Mariupol za všechny obyvatele Ukrajiny i svobodného světa. Vyzval politiky, aby vyjednali jejich odchod do bezpečí – buď po zemi, nebo po moři. 

Ukrajinská vláda už oznámila, že se z oceláren podařilo evakuovat všechny civilisty, což samotný pluk Azov nepotvrdil, protože je průmyslový komplex příliš rozsáhlý a pod ruským ostřelováním, aby jej mohli vojáci celý zkontrolovat. 

Poručík z pluku Azov Ilja Samojlenko potvrdil, že se vojáci v žádném případě nemohou vzdát, aby nedali nepříteli „dárek“ ve formě kapitulace. „Vzdát se nepřipadá v úvahu, protože Rusko nemá zájem o naše životy,“ vysvětlil. 

Vláda obětovala 25 tisíc lidí

Palamar vyzval ukrajinskou vládu, aby s nezávislou třetí stranou dokázala vyjednat podmínky pro jejich evakuaci z oceláren. „Další věcí, která bolí, je, že politici řekli: Pokračujete (v boji), zatímco budeme evakuovat civilisty. Ale my tady bráníme lidi.“

Vedení pluku kritizuje vládu v Kyjevě, že každý den oslavuje evakuaci několika desítek civilistů, ale v posledních osmi letech (prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu od roku 2019, před ním funkci zastával Petro Porošenko) nedokázala připravit zemi na nevyhnutelnou válku s Ruskem. Samojlenko kritizoval hlavně skutečnost, že vláda dovolila, aby v Mariupolu zemřelo na 25 tisíc civilistů.

Důstojníci z elitního pluku tvrdí, že k nejbližším ukrajinským silám to mají sto kilometrů a nemohou se bez výrazné pomoci ukrajinské armády probít zpět z okupovaného přístavu. Podporu Kyjeva vnímají pouze jako rétorickou, údajně žádali o letecké útoky na ruské pozice a neuspěli. Kritizují i slabou obranu jihu ukrajinského území. „Děláme svou práci a děláme ji dobře. Někteří politici nedělají svou práci dobře,“ prohlásil Samojlenko. 

Odhadl, že Azov od 24. února do 25. dubna zabil 2500 ruských vojáků. Dalších pět tisíc bylo zraněno. Kritizoval i světové státníky, kteří po roce 2014 zareagovali na anexi Krymu a válku na východě Ukrajiny málo důrazně, což je jedním z důvodů i pro dnešní krvavé boje na Ukrajině. Přitom mezi roky 2014 a 2022, než došlo k masivnímu útoku Ruska, zemřelo na východě Ukrajiny už patnáct tisíc lidí a Západ Ukrajině prakticky nepomohl. 

Nejednejte s barbary

Velitelům pluku se nelíbí ani to, že prezident a kyjevská vláda jednají s Ruskem, které označují za barbary. Zástupci obránců Mariupolu odmítli specifikovat, jak velké zásoby potravin a munice ještě mají, protože se jedná o tajné informace. Zdůraznili, že bojovou morálku mají stále velmi vysokou, i když jsou ocelárny neustále ostřelovány. 

Prapor Azov, ze kterého se v roce 2017 stal pluk, je v Rusku zásadním argumentem pro ospravedlnění úplné invaze na Ukrajinu na konci února, která však svých cílů nedosáhla. Kreml opakovaně hovoří o denacifikaci s poukazem na to, že vojáci z tohoto pluku jsou neonacisté. Za nacisty ale v posledních týdnech často označuje i ukrajinskou vládu a armádu. 

Západní analytici namítají, že pouze část příslušníků batalionu se dá označit za příznivce krajní pravice, hlavně to platilo v době jeho vzniku 5. května 2014. Nyní jsou jednotky mnohem pestřejší. Bojovníci pluku Azov jsou zejména na Ukrajině považováni za symbol hrdinství a ochrany civilistů na jihu Ukrajiny.