Martin Pacovský odešel loni po 15 letech z teplého místečka v ČEZ a začal se naplno věnovat své skupině malých, regionálních pivovarů Gourmet Invest. Že pandemie koronaviru srazí tržby pivovarů o desítky procent, nemohl tušit. Rozhodnutí přesto nelituje a krizi vnímá jako příležitost, která mu může pomoci rozšířit pivovarnické portfolio na vytoužených pět kousků.

Nelitujete z dnešního pohledu, že jste skončil s energetikou a vstoupil do pivovarnictví?

S energetikou jsem úplně neskončil. Je to odvětví, ve kterém jsem strávil nejdelší část života, a je pro mě pořád zajímavá. Zůstal jsem v Inven Capital (investiční fond ČEZ zaměřený na začínající firmy v energetice, poz. red.), což mě baví, a třeba v Jarošově budeme na střechu instalovat fotovoltaické panely a dobíjecí stanici. Chtěl bych z něj udělat nejzelenější pivovar v Česku a jít cestou uhlíkové neutrality. Z pohledu stability tady dávka nepredikovatelnosti je a určitě by bylo jednodušší sedět v zaměstnání než bojovat o pivovary. Na druhou stranu je to vykoupeno velkou dávkou svobody. 

Před rokem jste však nemohl počítat s koronavirem…

Nemohl. Než brečet nad tím, co se stalo, je lepší se do toho zakousnout. Pivo je běh na dlouhou trať a výpadek určitě dáme dohromady. Hlavně v Jarošově máme velkou podporu zákazníků, kteří začali chodit pro pivo do pivovaru, a pokles v tržbách oproti říjnu minulého roku je jen o deset procent.

A co ve Znojmě?

Tam je to horší, máme minus 60 procent. Je to tím, že Znojmo je turistické město a máme tam vlastní restaurace, které jsou zavřené. V tom je Jarošov jiný a je vidět, že tam jsou zákazníci loajálnější. Síla regionální značky a komunity je však vidět u obou pivovarů a krize ukazuje, že pokud máte uvěřitelný lokální produkt, lidé za vámi jdou. 

Co je vůbec myšlenkou Gourmet Investu?

Mým cílem je z Gourmet Investu udělat investiční fond, který bude investovat do malých, regionálních pivovarů.

Jenom pivovarů? V portfoliu máte třeba i sirupy Senzu.

Původní myšlenka byla zaměřit se na gastro, pivovary a věci okolo. Pivovary děláme nejlépe, gastro k tomu asi patří a vždycky nějaké restaurace mít budeme, ale asi bychom k tomu neměli přibírat další věci. Investovat čas a prostředky třeba právě jen do expanze sirupů je strašně náročné. Ukazuje se, že máme omezenou manažerskou kapacitu, kterou bychom měli vrhnout tam, kde to umíme nejlépe. Měli jsme ještě dvě aktivity, kavárnu Narcoffee a zdravou salátovnu Salad Box. Rozhodli jsme se, že je zavřeme.

Zatím jste pivovary sami budovali. Máte ambici vstupovat do těch existujících?

Jsme otevření vstupu do existujícího pivovaru a jsem přesvědčený, že pivovary na prodej budou. S majiteli dvou pivovarů jsme se už bavili, takže diskuse běží, byť z toho zatím nic nebylo. 

To je asi dost složitá debata. Majitelé malých pivovarů je většinou vybudovali od nuly, mají k nim osobní vztah. Jak na nabídku na vstup reagují?

Zatím to bylo vždy tak, že někdo přišel za námi, sami nikoho neoslovujeme. Svých starostí máme dost, pokud se však objeví nějaká dobrá transakce, nebráním se tomu. 

Kolik plánujete investovat?

Máme dva pivovary, třetí pivovar Harry stavíme v Brně a celkem jich chceme mít pět. Abychom se na to dostali, potřebovali bychom 100 milionů korun.

Jak je chcete získat?

Bavíme se s Burzou cenných papírů Praha a přemýšlíme o investičním fondu, do kterého bychom vložili stávající pivovary a přizvali investory. To vyžaduje jisté schopnosti, musíme jim vysvětlit svůj záměr a být pro ně kredibilní. I v Harrym testujeme model externích investorů. Je tam deset fyzických osob, které s námi pivovar budují. 

Kdo to typově je?

Lidé, které zaujal náš projekt. Udělali jsme dvě roadshow, kam jsme pozvali potenciální investory, prezentovali projekt, dali jim napít jarošova a znojma. Minimální investice byla 500 tisíc korun, někteří dali 500 tisíc, někteří více. V tuto chvíli připravujeme stavbu a doufáme, že v příštím kvartálu budeme otvírat. Bohužel čekáme na finální stavební povolení, v rámci koronaviru však mají všichni home office a na všechno je dost času. Všichni mě proto varují, že raději nemám slibovat žádná data. Vedle toho chceme ještě v prosinci ve Znojmě vydat sto kusů akcií po deseti tisících pro fanouškovskou komunitu. Chceme tak zapoji naše fanoušky jako akcionáře, abychom si vyzkoušeli, jak to funguje. Třeba BrewDog…

… to mám poznamenáno i v připravených otázkách, jestli jste se inspirovali právě skotským BrewDogem, který proslul fanouškovským financováním?

To víte, že jsme se inspirovali. BrewDog je v tom mistr. Akcionáři znojemského pivovaru budou mít program slev na pivo, prioritní rezervaci v restauracích, budou dostávat speciály. Akcii chceme pěkně udělat, aby to bylo něco, na co si člověk sáhne a nebyla jen virtuální.

A proč ve Znojmě? Zmínil jste, že pivovar Jarošov má silnější fanouškovskou základnu, nebylo by jednodušší začít tam?

Jednodušší by to určitě bylo a každý měsíc máme nabídku od někoho, kdo chce investovat do Jarošova. Ale protože ve Znojmě máme restaurace a akcionářům můžeme nabídnou větší přidanou hodnotu, chceme začít tam. Navíc ve Znojmě máme ještě expanzní plány, je tam větší potřeba kapitálu, Jarošov je oproti tomu doinvestován. Pokud to bude fungovat, uděláme to i v Jarošově nebo na úrovni Gourmet Investu. Důvod je i ten, že nevím, jaký investiční apetit mají lidé v krizi. Na jednu stranu všichni šetří, mají peníze v hotovosti, na druhou stranu všude čteme, jak rostou ceny nemovitostí. Pivo je investice do reálných aktiv, ale pořád jen investice do podílu, není to nějaká stavba. Poptával jsem se a není na to jednotný názor, zda s tím začínat právě teď. Jsem však přesvědčen, že těch sto akcií prodáme snadno. Je to i pěkný vánoční dárek. 

Jak podle vás koronavirus promění pivní trh?

Nevěřím tomu, že by klesla spotřeba piva v Česku. Určitě se zvýší počet konzumentských balení, tedy PET a lahví. V Jarošově i ve Znojmě proto navyšujeme stáčecí kapacitu. Znamená to více manipulace, ale zároveň vyšší marže než na sudech, protože si necháváme část, která jinak zůstává hospodám. Vnímám to v zásadě neutrálně, na zisk to nemá velký dopad, a v Jarošově dokonce i mírně pozitivní. Dále se asi část zákazníků bude po nějakou dobu bát chodit do restaurací. Ty budou mít dlouho omezenou kapacitu a poměrně hodně jich asi zkrachuje. Možná že jak ubude restaurací, vzrostou ceny, což bude jenom fér. Pokud přestanou fungovat vesnické čtyřky, trh se tím pročistí. 

O složitostech podnikání v gastronomii se mluvilo už před krizí. V čem je s restauracemi ten hlavní problém?

Lidé. Není složité najít si místo a vymyslet jídelní lístek, ale všichni kuchaři na všech směnách musejí vařit stejně dobře. Musíte mít obsluhu, která umí jídlo prodat. Jednou se servírka špatně vyspí a hned se to roznese. Navíc nesmí být personál příliš drahý, aby to i něco vydělalo. Třeba ve Znojmě hodně lidí jezdí pracovat do Rakouska. Přes zimu nemáme problém sehnat lidi, to ale skončí začátkem dubna. Naštěstí jsme tam asi už největší zaměstnavatel v gastru, takže vždycky někoho seženeme. Spoustu času jsme taky strávili optimalizací jídelního lístku. Měl jsem tendenci udělat nějakou lepší kuchyni, nakonec se ale ukázalo, že nejlépe funguje burger, trhané vepřové, znojemská, prostě klasika. Lososový salát je sice fajn a asi je nějaké procento lidí, kteří si ho jdou dát do hospody, ale nemůže to na něm být postavené.

Martin Pacovský (47)

• Vystudoval VŠE v Praze a má titul MBA z Rochester Institute of Technology.

• Od roku 2005 působil v ČEZ, řídil aktivity energetické společnosti v Rumunsku, byl šéfem zahraničních majetkových účastí a ke konci vedl útvar obnovitelných zdrojů.

• Od roku 2014 buduje spolu s Miroslavem Haraštou pivovarnickou skupinu Gourmet Invest. Ta o rok později spustila výrobu v pivovarech v Jarošově a ve Znojmě. Aktuálně startuje výstavba pivovaru Harry v Brně.

• Loni skončil v ČEZ, zůstal však v pozici manažera řízení rizik v investičním fondu Inven Capital, zaměřeném na mladé energetické firmy.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.