V českém podzemí leží zlato za stovky miliard korun. Jen jedno ložisko má ovšem v tuto chvíli šanci, že se začne těžit. Jsou to Zlaté Hory v Jeseníkách, kde tamní zásoby prověřuje státní podnik Diamo.

Do konce průzkumných prací je ještě daleko, ale už teď odborníci z Diama hovoří o perspektivním ložisku. Nachází se tam totiž několik tun zlata, které tu zůstaly z předchozích dob.

S hlubinným dolováním se ve Zlatých Horách začalo už ve 13. století a těžba s několika přestávkami pokračovala až do 20. století. Skončila relativně nedávno: poslední vůz zlatohorské rudy vyvezli horníci na konci roku 1993. Celkem se tu od roku 1966 vytěžilo více než 1,2 tuny zlata.

„Případná těžba tohoto ložiska by přinesla i další výhody pro stát, které nespočívají pouze v získání drahého kovu do státních zásob. Pomohla by zvyšovat zaměstnanost v regionu, rozvíjet odbornou způsobilost zaměstnanců a také prohlubovat jedinečné zkušenosti a těžařské know-how v České republice,“ vyjmenovává mluvčí státního podniku Lenka Rychtaříková.

Myšlenku na obnovení těžby zlata v Jeseníkách podporuje rovněž vývoj ceny na burze. Dnes je na hodnotách přibližně 1250 korun za gram, respektive 1770 dolarů za troyskou unci, přičemž v době ukončení těžby před 28 lety byla cena čtyřikrát nižší, tedy jen okolo 400 dolarů. Kromě zlata se v ložisku nachází rovněž zinek, olovo a stříbro, které hodnotu ložiska zvyšují.

Napřed průzkum

Na přímou otázku, jestli je už dnes možné reálně uvažovat o obnovení těžby, ale Diamo odpovídat zatím nechce. „O tom, zda by se těžba zlata ekonomicky vyplatila, bude možné rozhodnout až po dokončení průzkumu a vypracování studie proveditelnosti. Při našich současných znalostech ale určitě jde o perspektivní ložisko a vyplatí se jím dále zabývat,“ říká Rychtaříková.

Také ministerstvo průmyslu pokládá zatím za předčasné zabývat se otázkou, zda se v Jeseníkách obnoví těžba. „Na tuto otázku bude možno odpovědět až poté, co bude dokončen a vyhodnocen probíhající průzkum,“ sdělilo. V minulosti ovšem několik ministrů průmyslu případnou těžbu podporovalo. „Dovedu si představit, že v některých lokalitách bude obnovena. Platí ale předpoklad, že se to bude ekonomicky rentovat,“ uvedl před šesti lety ministr Jan Mládek (ČSSD), který měl na mysli především Jeseníky. Obdobně se v roce 2015 při návštěvě Zlatých Hor vyjádřil prezident Miloš Zeman.

Průzkumné území v Jeseníkách bylo v únoru 2020 stanoveno na dobu tří let. „Máme za úkol do roku 2023 prozkoumat zdejší zásoby zlata a dalších kovů a navrhnout optimální způsob úpravy rudné suroviny,“ vysvětluje mluvčí státního podniku. Průzkum je rozdělený na dvě části – ověřují se zásoby rudného ložiska v opuštěném dole a současně v původním odkališti, kde zůstaly kovy z předchozí těžby, které tehdejší technologie nebyla schopna získat. V červnu se tam provedlo deset vrtů, které se předaly do laboratoře, aby stanovila obsah zlata a dalších prvků.

Teď se průzkumné práce přesouvají do opuštěného dolu v masivu Příčného vrchu, odkud technici provedou další tisíce vrtů, které dosáhnou celkové délky až téměř tři kilometry. Spolu s tím podnik prověří, jakým způsobem by se z vytěžené rudy mohlo dostat co nejvíce zlata.

Podle posledních výpočtů z devadesátých let se v celém ložisku Zlaté Hory – západ nachází zhruba deset tun zlata, přičemž v jedné tuně horniny se ho nalézá přibližně 1,5 gramu. „To je z dnešního hlediska hlubinně netěžitelné, nicméně to dává jakousi představu o množství zlata, o kterém se uvažovalo při tehdejších průzkumech,“ říká Lenka Rychtaříková z Diama.

Poslední výpočty ukázaly, že v centrální části ložiska se nachází více než dvě tuny zlata. „Podle našich odhadů by to mohlo být o něco více, přesnější výpočet však můžeme udělat až po vyhodnocení vrtů,“ uvádí Rychtaříková. V odkališti je podle ní dalších asi 800 kilogramů zlata.

Těžba bez kyanidů

V minulých desetiletích mělo o průzkum ložiska v Jeseníkách, ale také ve středních Čechách nebo v Kašperských Horách zájem několik zahraničních firem. Proti se však pokaždé postavila početná část místních obyvatel, tamní radnice či ekologické organizace. Úřady i kvůli těmto protestům žádné privátní společnosti průzkumné povolení nevydaly anebo jí je časem odňaly, takže prospektoři prověřování ložiska nikdy nedokončili. Proti aktuálnímu průzkumu v Jeseníkách ale nikdo veřejně neprotestuje.

„Myslím, že zásadní rozdíl je v tom, že tehdy šlo o soukromé firmy a nyní o státní podnik,“ domnívá se starosta Zlatých Hor Milan Rác (Nezávislí 2018). Potvrzuje, že na radnici nedorazily žádné protesty nebo petice proti průzkumu ložiska v Jeseníkách. O případném obnovení těžby ale mluvit nechce. „To by byly jenom spekulace. V tuto chvíli se tam provádí průzkum, uvidíme, co přinese. A až bude něco na stole, vyjádřím se k tomu,“ říká.

Podle ministerstva průmyslu je výhodou právě to, že se tam v minulosti už těžilo, mnozí lidé si to ještě pamatují. Roli podle něho může hrát rovněž pozitivní komunikace státního podniku Diamo, který například koncem září – v den, kdy slaví svátek Zlata a Zlatuše – uspořádal ve Zlatých Horách den otevřených dveří. Na akci přišlo více než 200 lidí, přičemž 165 z nich se podívalo také do podzemí. „Spolupracujeme se samosprávami, ale také s bývalými horníky nebo zaměstnanci našeho podniku,“ uvádí mluvčí Diama Rychtaříková.

Velkou výhodou zlatohorského ložiska je podle podnikových expertů rovněž to, že při jeho úpravě v případě těžby není nutné používat kyanidové loužení, což je mimochodem nejrozšířenější metoda získávání cenného kovu. Ostatně ani by to beze změny zákona nešlo. Používání kyanidu totiž zakázala novela horního zákona z roku 2001. Prosadil ji tehdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) v reakci na ekologickou katastrofu v rumunském zlatém dolu Baia Mare, kde se v lednu 2000 protrhla hráz a roztok s kyanidy a těžkými kovy otrávil rozsáhlé úseky řek Somoš, Tisa a Dunaj.

„Ruda ve Zlatých Horách je velmi dobře upravitelná za pomoci principiálně jednoduchých fyzikálních metod, které jsou šetrné k životnímu prostředí,“ říká Rychtaříková. Nepotřebné odpadní kaly by se neukládaly na povrchu, ale využily by se v podzemí ve vytěžených prostorách. „Ostatně většina prací by probíhala v podzemí a nezatěžovala by okolí,“ dodává Rychtaříková.

Stovky tun zlata

Zlaté Hory jsou nejspíš na dlouho jediným místem, kde se zkoumá zlaté ložisko. Ministerstvo průmyslu v tuto chvíli žádný jiný průzkum neplánuje. V českém podzemí se přitom nacházejí stovky tun zlata, podle ministerstva průmyslu se jedná přibližně o 240 tun tohoto cenného kovu, podle některých údajů dokonce o více než 390 tun. Ministerstvo ovšem upozorňuje, že z naprosté většiny jde o zásoby takzvaně nebilanční, tedy takové, které jsou z nějakého důvodu – například ochrany životního prostředí – netěžitelné. 

Pavel Baroch

1,2 tuny zlata se od roku 1966 vytěžilo ve Zlatých Horách.

10 tun zlata se podle posledních výpočtů z devadesátých let nachází v celém ložisku Zlaté Hory – západ, zhruba dvě tuny by měly být v centrálním ložisku.