Věra Komárová chce měnit svět pomocí rtěnek. Působí při tom tak přesvědčivě, že i já jsem po letech jednu vyzkoušela. To je ale jen jeden její rozměr. Přestože tvrdí, že krása je důležitější než chytrost, pro ni samotnou to neplatí. Jinak by těžko z postu šéfky strategie dokázala z Dermacolu udělat něco víc než jen milou retro značku. A těžko by zorganizovala petici proti zavření škol, kterou podepsalo šest tisíc lidí, včetně významných osobností z medicíny a byznysu. 

Novou tváří Dermacolu se stala horolezkyně Klára Kolouchová. Proč ona?

Klára byla spojena s Dermacolem dříve, než jsem ji oslovila. Víte, že na K2 lezla s make-upem? Viděla jsem její přednášku, ona šla na ten kopec třikrát, než se tam vyškrábala. Ví, co obnáší zklamání, má v sobě sílu znovu a znovu se zvednout. Dneska je všechno tak trochu fejk a ona je skutečná. 

Takže klasickou modelku už nechcete?

Pokud jsme modelky použili, nikdy to nebylo na dlouho. Od začátku byla naše síla v tom, že jsme Dermacol spojovali s tvářemi, kterým se dá věřit. Na krém pro zralé krásné padesátnice jsme používali opravdu krásné pětapadesátky, na krém pro čtyřicítky ženy nad 40. Některé krásné „modelky“ byly hvězdami rok a pak zmizely a stejně dopadly naše výrobky. Vážně. My nepotřebujeme superstar, potřebujeme nosiče, Dermacol je sám o sobě silná značka. Top of mind Dermacol make-upů (první značka dané kategorie, která se dotázanému vybaví – pozn. red.) je 28 procent, to si tady mohou přát všechny značky světa. Naše motto je: S láskou ke kráse měníme svět. Tím, že nosíme rtěnky, make-up, vypadáme pěstěně, upraveně, sebevědomě a jako krásné ženy ho opravdu trochu měníme.

Proč tedy nepoužijete nějakou obyčejnou nehezkou ženu a nezměníte ji?

Já neznám nehezkou ženu. Vím, že když namaluju jakoukoli ženu, bude nádherná. Ošklivé holky neexistují. 

Jak ovlivnil prodeje kosmetiky covid?

S make-upy jsme zaplakali a nejen tady v Česku. Máme výborný krycí make-up, ale když máte roušku, nepotřebujete ho. Problém bylo všechno včetně logistiky – letadla nelétala, sklady byly zavřené a dodnes nejsou večírky, takže se ženy líčí o hodně méně. Nás často používají filmové produkce, ale moc se netočí…

Dá se s tím vůbec něco dělat?

V Česku jsme během prvního lockdownu vyvinuli kompletní antibakteriální řadu mýdel a dezinfekčních gelů, čímž jsme zaplnili velkou poptávku na trhu. V tu chvíli nebylo nic – velejemný alkohol jako hlavní ingredience, obaly, pumpičky, prostě nic. Použili jsme všechny druhy obalů, co jsme měli na skladě. Provedlo se nám pro Dermacol získat prostor v supermarketech. Na antibakteriální řadě jsme udělali skoro deset milionů, ale jen tady v Česku. V cizině je velmi těžké získat pro biocid (dezinfekci) registrace. 

Už víte, jaké budete mít za letošek ekonomické výsledky?

V Česku si myslím, že budeme obratově zhruba na 104 procentech oproti roku 2019, propad máme hlavně v exportu.

Máme svoji továrnu, takže to, co jsme ztratili na maržích, snad trochu dohoníme tam. Vyráběli jsme hodně mýdel, Dermacol naše linky vytěžuje tak ze 30 až 40 procent, ale vyrábíme i pro jiné české značky, ale také pro německé, rakouské, polské. Továrna se vůbec nezastavila. Víc se vyrábí kosmetika péče o tělo a pleť, rtěnky naopak klesly až pod 50 procent dřívějších prodejů. 

Samozřejmě ten virus námi zatřásl. Tento rok jde o to, udržet se, nemůžeme snít o výsledcích z let 2017 a 2018. Tehdy jsme měli obrovský boom v zahraničí.

I loni vám ale klesl výrazně obrat…

Už loni byl problém hlavně v exportu. Letos jsme otevřeli Polsko, to nám export trochu zachránilo, ale klesla nám zase Severní Amerika. Sýrie je také už dva roky na nule a to byl pro nás podstatný trh. I tradiční trhy jako Saúdská Arábie šly dolů. Rozjíždíme ale Brazílii, kde jsme založili vlastní firmu. Je to čtvrtý největší kosmetický trh na světě, takže všichni doufáme, že to vyjde. Nejdůležitějším pro export zůstává Amazon, na kterém se podařilo prodeje zachovat na úrovni minulého roku.

Zase porostete?

Víte, Dermacol se v letech 2016 a 2017 hodně vyšvihl, měli jsme takový „megapeak“, ale pak jsme šli zase trochu dolů. Z mála se roste rychle, pak už je to těžší.

Jak se proniká na takové trhy jako Brazílie?

Důležití jsou youtubeři, Instagram a sociální média obecně. Tady máme velký úspěch. Jsme jedineční v tom, že náš make-up opravdu dobře kryje, a přitom je za deset patnáct dolarů, takže si nás může dovolit skutečně každý. V roce 2017 jsme ho prodali tři miliony kusů, máme ho ve 20 odstínech, ale dlouhodobě bojujeme s fejky.

Někde jsem četla vaše vyjádření, že když je žena příliš sebevědomá, ubírá jí to na ženskosti. Moc si neumím představit šéfku firmy bez sebevědomí…

Ne, tohle já si vůbec nemyslím. Naopak. V Česku jsou ženy málo sebevědomé. A když si dají rtěnku, sebevědomí se mávnutím proutku zvedne. Musíme si víc věřit. Když si dáte červenou, rudou rtěnku, muži se na vás začnou dívat jinak. Uvidíte sama, dám vám výbavu a můžete jít nahánět čerty… Víte, já často opakuju: Každý chlap víc vidí, než myslí, a proto mají blondýnky větší úspěch než ty chytré. Já mám doma tři blonďaté hlavičky a pořád dokola jim říkám, že jsou krásné. Ony chtějí být samozřejmě i chytré, ale já jsem se za celý život nepřesvědčila, že by ta chytrost byla u mužů zásadní. Být krásná je výhodou.

Kdybyste ale byla jen krásná, asi byste neřídila firmu se stomilionovými obraty.

Dlouho jsme sponzorovali soutěž Podnikatelka roku a já jsem viděla, že když je žena v mužské roli - řídí lidi a má za ně odpovědnost - často zapomíná na to, že je žena. Když žena takovou soutěž vyhraje ve Francii nebo v Itálii, koupí si ty nejkrásnější šaty, dojde si ke kadeřnici a nechá se nalíčit. Tady mi připadá, že si ženy přijdou převzít cenu rovnou z továren, i v tom mundúru. Měla jsem pocit, že tu soutěž musím sponzorovat tím, že je upravíme, půjčíme pro ně šaty…

Změnila jste je?

To nevím, ale myslím, že se cítily dobře a alespoň zjistily, že existuje otěruodolná a neslíbatelná rtěnka. Ženy u nás rtěnku stále používají jen omezeně. U nás se obecně klade na vizáž minimální důraz. Paní Knoblochová, které bude 88 let a je ve firmě desetiletí, nám pořád opakuje životní pravdu: První věc, kterou musíte udělat ráno, je hezky se nalíčit a obléct a až pak jít budit děti a manžela, jinak by si mohl myslet, že má doma pradlenku. V roce 2016 jsem v tom udělala největší krok. V Národním divadle jsme měli oslavu k 50. výročí a já vybrala striktní dress code: každý musel mít bílé, zlaté nebo růžové šaty, nikdo nesměl mít černé. Byla to super akce, ovládla sociální sítě, divadlo svítilo, tři týdny si lidé vyměňovali fotky. Díky oslavě si mě všimli v časopisu Forbes a dostala jsem se do cover story Forbes Woman.

Vystudovala jste marketing?

Já jsem vystudovala jazyky a literaturu a na střední škole zahraniční obchod. Brigádně jsem vyzkoušela různé profese, učila jsem a překládala. Pracovala jsem také v jedné americké firmě, a to v době, kdy internet byl ještě sprosté slovo; ani šéfové velkých firem nevěděli, co to pořádně je, a já jim na něm prodávala reklamu. Pak jsem pracovala čtyři roky pro italského cukrářského magnáta pana Ferrera. To byla nejlepší škola marketingu.

Prodávat rtěnky je proti tomu hračka?

Když jsem nastoupila do Dermacolu, ani jsme rtěnky neměli. Obrat byl 50 milionů, přitom na konci 60. let byl dvojnásobný. Přišla jsem do firmy, která kdysi bývávala slavná, pak ale spadla na dno.

Jak zvládáte řízení firmy v měsících, kdy se musíte starat o děti?

Tady to je ráj. Chodím si odpočinout do firmy, kde mají pocit, že jsem jejich inspirace. Doma mě nikdo neposlouchá, maximálně kritizuje. Tohle je ale moje oddělení, moje patro, manžel má patro nad námi. Vymyslely jsme si tady s kolegyněmi takovou malou pomstu - nejsou tu žádné pánské toalety. Máme tu jednu pro postižené a zároveň unisex, protože tu pár kluků pracuje. Těžce to nesou, ale manžel mi řekl, že si to tady uvnitř můžeme udělat, jak chceme, když už se nám nelíbila ani budova, ani místo. Čekáme na naše krásné nové velké kanceláře, které si chceme postavit v Řepích. Budeme tam mít 50metrový bazén a manžel by tam chtěl i michelinskou restauraci.

Jste iniciátorka petice Zdravé fórum, která apeluje na to, aby se nezavíraly školy. Má už šest tisíc podpisů. Proč jste se do toho pustila?

Já se hrozně bojím, že školy znovu zavřou. Chtěla bych apelovat na to, abychom se dívali za hranice. Itálie zavřela některé střední školy, pro děti do 12 let jsou ale otevřené, Francie má otevřené všechny školy, ale má zavřené bary, restaurace a posilovny. Školy pro děti do 12 let jsou otevřené skoro všude. A v Belgii, která je srovnatelně postižená, zavřeli školy až jako poslední. U nás jako první. Vysoké školy jsme ani neotevřeli. Střední školy byly v tomto roce otevřeny pouhé tři měsíce. A nikdo doteď nedostal od státu žádná data a důvody, proč byly vlastně školy zavřeny.

Proč myslíte, že vláda takto rozhoduje?

Já vám ten důvod povím: Protože si vláda myslí, že to nic nestojí, a školy za sebou nemají kapitány průmyslu, kteří by lobbovali u politiků. Takže politici zavřeli školy, protože měli pocit, že tváří v tvář číslům něco udělat musejí, i když to opatření vůbec nezafungovalo. Mně to připadá jako hyenismus. Pořád tu místo dětských lékařů a psychologů mluví podezřelí epidemiologové, pořád dáváme prostor psychopatům, jako je Flegr. Já nejsem odbornice, ale jsem matka tří dětí.

Jak zavřené školy vaše děti prožívají?

Moje 16letá holčička byla za posledních deset měsíců ve škole čtyři týdny, neviděla kamarádky, sociální kontakt nula. Její kamarádky jsou na antidepresivech, jedna si podřezala žíly. Já mám to štěstí, že si můžu dovolit se dětem víc věnovat, jet s nimi do zahraničí, něco s nimi podnikat. Vždyť ty děti jsou celý den doma před počítačem, nikdo jim nezavolá, nejsou motivované se za celý den převléct z pyžama. Je hrozně devastující, že jsou teď otevřené bary, ale moje dcera nemůže jít do školy. Do kostela může jít do 20 lidí, ale do třídy ne. Děti, teenageři potřebují sociální kontakt, interakci s vrstevníky a s učiteli. Pozorovala jsem své dcery a za celý den do počítače řeknou třeba jen dvě slova. Izolace od společnosti v nich vyvolává obrovskou agresivitu, depresi, smutek. Děti ztrácejí motivaci, chuť do života a rodiče jim vrstevníky nahradit nemohou…

Pod tu petici se vám podepsalo hodně osobností…

Podepsalo ji přes 300 zdravotních odborníků, mezi signatáři jsou doktoři z JIP, je tam epidemiolog, ale i 500 učitelů. Děti nepatří do rizikové skupiny a jejich učitelé nejsou stykem s nimi ohroženi více než prodavači ze supermarketů. Německá studie teď potvrdila, že mezi dětmi je pozitivních méně než půl procenta.

Proto jste se rozhodla iniciovat tu petici?

Já jsem z toho byla hodně nešťastná. Spousta mých známých to cítila podobně, ale nikdo se nechtěl příliš angažovat. Báli se lynčování. Hledala jsem na internetu, snažila se propojit lidi, které znám, s těmi neznámými. Chtěla jsem propojit odborníky s podnikateli, studenty, pedagogy. Na facebookovém profilu Zdravého fóra sdílíme názory, které často v médiích nenajdete, propagujeme ochranu rizikových skupin a zdravý návrat k normálu.

Jaká byla reakce?

Dostala jsem hodně pozitivních reakcí od lidí z byznysu. V sociálních médiích se ale objevily i reakce hejtařů. V každém případě je jasné, že nekoncepčnost a nepřipravenost naší vlády nemohou odnášet na prvním místě ti, kteří se nemohou sami bránit. Ministr zdravotnictví by si měl izolaci na pár týdnů vyzkoušet, pak už by školy nikdy nezavřel.

Věra Komárová (45)

Vystudovala zahraniční obchod, poté jazyky (aktivně jich ovládá sedm) a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Během studia strávila tři roky v Itálii; po ukončení vysoké školy pracovala v oddělení marketingu velkých mezinárodních firem.

Poté, co si vzala podnikatele Vladimíra Komára, s ním před 18 lety začala budovat firmu Dermacol.

Během oné doby firma zdesateronásobila obrat.

Mají spolu tři dcery.

Letos iniciovala vznik petice Zdravé fórum proti zavření škol.