Pád cen ropy a větší tlak na snižování skleníkových plynů vede k tomu, že se těžařské společnosti na celém světě musejí rozhodnout, jakým směrem se bude jejich podnikání v následujících letech ubírat. Evropské firmy, jako je BP, Royal Dutch Shell, Total nebo Equinor, zvyšují objem investic do obnovitelných zdrojů energie, zejména do větrných parků. Někteří odprodávají i část svých fosilních aktiv.
Američtí ropní giganti ExxonMobil a Chevron jdou jinou cestou. Zkoumají nové bezuhlíkové možnosti – malé modulární reaktory nebo technologie zachycující uhlík. Fosilní paliva, jako je ropa a zemní plyn, neodepisují úplně, jenom chtějí jejich těžbu „dekarbonizovat“.
Rozdílný postup ropných firem ukazuje i zásadní odlišnost v politickém přístupu Evropské unie a Spojených států ke změně klimatu. Tu většina vědců považuje za globální hrozbu, jež zvyšuje pravděpodobnost výskytu extrémního počasí, napsal deník The New York Times. Právě Amerika je vystavena stále častěji ničivým požárům i hurikánům.
Ropné firmy rozhodují o klimatu
Chování ropných firem, jež mají dostatečné finance, vědecké zázemí i zkušenosti s řízením velkých energetických projektů, ale i lobbováním, může výrazně napovědět, zda může mezinárodní komunita uspět při plnění cílů Pařížské dohody a udržet zvýšení globální průměrné teploty pod dvěma stupni Celsia oproti stavu před průmyslovou érou.
Odborník na energetickou politiku v Obamově administrativě David Goldwyn zdůraznil, že velcí američtí těžaři stále věří v dlouhodobém horizontu na používání ropy i plynu. Evropské firmy naopak oznámily, že věk fosilních paliv je na ústupu a je potřeba se připravit na přísnější politiku v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí.
Firma BP slíbila, že během deseti let zvýší investice do nízkoemisních a obnovitelných zdrojů desetkrát až na pět miliard dolarů ročně. Produkci ropy a plynu chce snížit o 40 procent. Také Shell, Eni, Total, Repsol a Equinor mají podobné cíle.
Změnit směřování britské firmy BP se pokoušel už na přelomu tisíciletí tehdejší šéf John Browne, ale v té době byly investice do obnovitelných zdrojů rizikové s nízkou návratností. To se ale za dvacet let výrazně změnilo. Kromě větší návratnosti investic do zelených zdrojů se zvyšuje i tlak investorů na udržitelnost. Právě manažeři BP a norského Equinoru nedávno ohlásili partnerství pro budování nových větrných parků na moři u pobřeží států New York a Massachusetts.
Nekopírovat Evropany
Vedení amerických firem Exxon a Chevron naopak váhají s přechodem na zelené zdroje. Argumentují tím, že je pouze otázkou času, kdy se ceny ropy a plynu dostanou opět na úroveň, kdy budou dobrým zdrojem příjmů. Fosilní zdroje prezentují jako suroviny, jež budou vhodně doplňovat nestabilní zelené zdroje i v následujících dekádách. Připouštějí, že těžba a jejich využívání musí být v následujících letech ekologičtější. I proto věří technologii pro zachycování a ukládání uhlíku.
„Naší strategií je nekopírovat Evropany,“ zdůraznil viceprezident Chevronu pro energetickou transformaci Daniel Droog. To znamená dekarbonizovat současné aktivity a podporovat nové technologie, které mají šanci uspět v globálním měřítku. I proto věří investicím do vývoje modulárních reaktorů, jež budou produkovat minimum jaderného odpadu. Jednou z investic Chevron Technology Ventures je i start-up Zap Energy ze Seattlu, jež vyvíjí malý fúzní reaktor.
Podle šéfky fondu Barbary Burgerové je technologie fúzního reaktoru velice slibným energetickým zdrojem budoucnosti. Tvrdí, že přechod od fosilních zdrojů k zeleným a nízkouhlíkovým řešením bude postupný a bude trvat několik desetiletí.
ExxonMobil vynakládá zhruba miliardu dolarů ročně na výzkum a vývoj nových energetických technologií. Jedním z projektů je zachycování uhlíku z průmyslových provozů a jeho přeměna na energii pomocí palivového článku. Zkoumá také možnost využití geneticky upravených mořských řas, které přeměňují oxid uhličitý na tuk. Z nich by se vyráběla biopaliva pro nákladní automobily a letadla.
Jak nahradit miliardu aut
Řada vědců ale připomíná, že komercionalizace podobných projektů může trvat roky. Profesor aplikované fyziky na Harvardově univerzitě David Keith zpochybňuje, že by americké ropné firmy chtěly skutečně změnit svůj současný obchodní model.
Na druhé straně, pokud k tomu nejsou tlačeni zákonodárci – jako je tomu v případě EU –, není důvod odchod od ropy a plynu uspěchat. Protože nahradit miliardu osobních aut se spalovacími motory elektromobily bude nějaký čas trvat, upozornil viceprezident poradenské firmy IHS Markit Raoul LeBlanc. A ještě delší dobu bude zřejmě trvat výměna nákladních aut, lodí a letadel, jež používají fosilní paliva.
I proto si britský ekonom a expert na energetickou politiku Dieter Helm myslí, že následujících 30 až 40 let mohou ropné firmy využít poptávku na trhu po ropných produktech, i když jejich zisky budou postupně klesat. Pokud ale svůj současný obchodní model nezmění, nakonec z trhu zmizí.
Fosilní zdroje nebrat
K fosilním zdrojům se už nyní obrací zády řada investorů. Jedním z nich je vlivný americký fond BlackRock, který spravuje aktiva ve výši 7,4 bilionu dolarů, což z něj dělá největší investiční korporaci na světě. Bývá také nazýván největší stínovou bankou světa. Jeho zakladatel Larry Fink považuje změnu klimatu za určující faktor pro to, zda budou firmy v budoucnu prosperovat. Z klimatické hrozby se stává pro fond i investiční riziko.
Akcií společností ExxonMobil a Chevron se zbavila letos v srpnu penzijní společnost Storebrand Asset Management, jež patří v Norsku mezi největší správce soukromých peněz. Generální ředitel společnosti Jan Erik Saugestad to vysvětlil tím, že ropné společnosti vydávají velké množství peněz na to, aby lobbovaly proti přísnější regulaci ochrany klimatu.
