Smetanova Litomyšl
Norsko odkládá hlubinnou těžbu: Ekologové slaví, průmysl čeká na volby
www.chatgpt.com - vytvořeno pomocí nástroje Dall-E 2
Hlubinná těžba v Norsku
Norsko odkládá hlubinnou těžbu: Ekologové slaví, průmysl čeká na volby
šéfredaktor
Plány Norska na těžbu minerálů na dně Severního ledového oceánu čelí zásadní politické překážce. Levicová strana SV, která podmínila svou podporu státnímu rozpočtu zastavením těchto plánů, dosáhla svého. Toto rozhodnutí, oznámené jen několik měsíců před plánovaným zahájením licencování, vyvolalo značný ohlas nejen mezi norskými politiky, ale také mezi ekologickými organizacemi a průmyslovými hráči.
„Pozastavujeme plány na těžbu mořského dna,“ uvedla Kirsti Bergstø, lídryně SV. Tato strana, ačkoliv není součástí vládní koalice, hraje klíčovou roli v zajištění její podpory. Její prohlášení se stalo triumfem environmentálních aktivistů, kteří dlouhodobě varují před riziky pro křehké arktické ekosystémy.
Premiér Jonas Gahr Støre ze Strany práce označil krok za „dočasné přerušení“ a zdůraznil, že přípravné práce, včetně vývoje regulačního rámce a analýzy ekologických dopadů, budou pokračovat. „Těžba není zcela zamítnuta, ale potřebujeme čas na důkladné posouzení dalších kroků,“ dodal.
Boj o arktické zdroje: Ekonomické šance versus ekologické riziko
Norsko, tradičně prosperující díky těžbě ropy a plynu, se dosud angažovalo v celosvětové snaze využít zdroje mořského dna. Hlavní zájem je o strategické suroviny, jako jsou měď a vzácné zeminy, jejichž význam roste s přechodem na zelenou energii a výrobou elektromobilů. Plány vlády zahrnovaly první licenční kolo v roce 2025, zaměřené na těžbu v arktických vodách, kde by podle odhadů mohly ležet významné zásoby cenných kovů.
Těžební společnosti, jako Loke, Green Minerals či Adepth, očekávaly příležitost stát se průkopníky v této oblasti. Nyní se však musejí vyrovnat s nejistotou a doufat v politickou změnu po zářijových volbách. Konzervativci a Progresivní strana, které mají podle průzkumů náskok, hlubinnou těžbu podporují.
Ekologické organizace, například Greenpeace, označily rozhodnutí SV za klíčové vítězství. „Jde o významný krok proti destruktivnímu průmyslu,“ uvedl Frode Pleym, vedoucí norské pobočky Greenpeace. Aktivisté však varují, že jejich boj nekončí. Pokud nová vláda těžbu znovu otevře, budou protesty pokračovat.
Norské plány také čelí mezinárodní kritice. Koalice 32 zemí, včetně Německa, Francie, Kanady a Brazílie, upozorňuje, že dopady těžby na hlubokomořskou biodiverzitu mohou být nenapravitelné. Vědecké poznatky o těchto ekosystémech jsou přitom stále nedostatečné.
