Tento propad navazuje na pokles těžby z loňského roku, kdy množství vytěženého nerostu kleslo oproti roku 2022 o 15 procent. Vysoká těžba v předloňském roce byla ovlivněna energetickou krizí a vyšším využitím uhlí v elektrárnách. Letos se však s ohledem na vládní plán útlumu spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách po roce 2030 propad těžby ještě zrychluje.

Černého uhlí, které tvoří již jen menší část celkové těžby v Česku, bylo za prvních osm měsíců letošního roku vytěženo 809 tisíc tun, což představuje meziroční pokles téměř o deset procent. Z tohoto množství připadá nadpoloviční většina, konkrétně 445 tisíc tun, na energetické účely. Produkce koksovatelného uhlí, které lze využít k výrobě koksu a následně například surového železa, dosáhla 364 tisíc tun.

V současné době zůstává v Česku v provozu poslední činný důl – ČSM na Karvinsku. Původně měl být uzavřen již v polovině roku 2023, podle současných plánů státem vlastněné společnosti OKD by však těžba měla pokračovat přibližně do poloviny roku 2026.

S poklesem těžby černého uhlí klesla i výroba koksu, která do konce srpna činila 952 tisíc tun, což je oproti loňsku pokles o téměř 30 procent.

Hnědého uhlí bylo dosud vytěženo více než 14,5 milionu tun, meziročně téměř o 20 procent méně. Drtivá většina tohoto uhlí byla využita jako průmyslové uhlí. Klíčová ložiska hnědého uhlí se nacházejí v Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Mezi nejvýznamnější lokality patří lomy ČSA a Bílina. Těžba hnědého uhlí pokračuje také na Sokolovsku.