Použití nové ruské balistické rakety středního doletu Orešnik na ukrajinské město Dnipro, vyvolalo odmítavou reakci Bruselu. Ze strany Kremlu se jedná o významnou eskalaci konfliktu ve východní Evropě, reagoval mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. Evropské země si začínají uvědomovat, že riziko rozšíření konfliktu je reálné, sama Moskva o něm opakovaně hovoří.

Německé ministerstvo vnitra aktuálně oznámilo, že úřad civilní ochrany aktualizuje seznam bunkrů a dalších objektů, které mohou sloužit v případě raketových útoků jako nouzové úkryty obyvatelstva. Jedná se například o podzemní stanice metra či vlaků nebo parkoviště.

Na aktualizovaném seznamu, jenž má být dostupný veřejnosti ve formě mobilní aplikace, budou také státní i soukromé budovy, kde lze v případě nutnosti přečkat potenciální bombardování. Ministerstvo rovněž nabádá občany největší unijní země, aby si vytvořili nouzové bunkry ve svých domech, pokud to podmínky dovolují. Například přestavbou garáží nebo sklepů, napsal deník The Guardian.

Německo, kde aktuálně žije 84 milionů obyvatel, má nyní k dispozici 579 bunkrů, jež pocházejí většinou z doby studené války, případně i z druhé světové války. Ochránit mohou ale jen 480 tisíc lidí. Je to o dva tisíce bunkrů méně než před pádem železné opony.

Už v říjnu vedení německých zpravodajských služeb upozornilo, že Rusko bude schopno zaútočit na země Severoatlantické aliance do roku 2030. Šéfové zpravodajců rovněž varují před zvýšenou aktivitou ruských špionů a rizikem možných sabotážních akcí. Před rostoucí agresivitou Ruska vůči Západu varoval i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka.

Ruský prezident Vladimir Putin v posledních dnech tvrdí, že válka na Ukrajině dosáhla charakteristiky globální války. Kremlu se především nelíbí rozhodnutí americké administrativy Joea Bidena, která Kyjevu povolila použít americké rakety k útokům na vojenské cíle na ruském území. Ukrajinská armáda toho využila a v posledních dnech zaútočila raketami ATACMS na několik cílů hluboko na území Ruska.