Každoročně se na světě vytěží několik tisíc tun zlata. Nic nezůstane, všechno se spotřebuje. Produkci zlatých dolů si rozeberou šperkaři, centrální banky nebo investoři. Existuje ovšem také jeden významný zdroj zlata a dalších cenných kovů, který má většina domácností. Jsou to vysloužilé mobilní telefony, počítače nebo herní konzole.

„Říká se, že největší zásoby drahých kovů včetně zlata jsou skládky vysloužilé elektrotechniky. Doporučuji každému, aby se podíval do sklepa nebo garáže, než něco odveze do sběrného dvora,“ konstatuje Michal Spurný, předseda představenstva společnosti TrustWorthy Investment, která jako jediná firma v zemi obchoduje s drahými kovy a současně má vlastní rafinační linku na zpracování drahých kovů z vysloužilých elektrospotřebičů. Firma vykupuje od lidí jejich nepoužívané elektrospotřebiče, ale třeba také mince nebo dávno nenošené náušnice či prsteny, recykluje je a dále s nimi obchoduje.

„Většina obchodníků nakupuje zlato a stříbro právě ve velkoobchodech a pak zboží prodají. My ale vykupujeme materiál, z něhož kovy získáme v rafinerii,“ vysvětluje Spurný. „Umožňuje nám zpracovat nepotřebný materiál, jako jsou staré šperky anebo elektroodpad, který obsahuje drahé kovy, a následně dodat zlaté a stříbrné slitky se světovou certifikací LBMA,“ vysvětluje Spurný. Připadá mu škoda, aby takový drahý materiál končil ve sběrných dvorech a pak se v kontejnerech odvážel ke zpracování do ciziny, obvykle do Číny.

Na recyklaci tak vlastně mohou vydělat všichni: původní majitelé i zpracovatel a obchodník. Navíc je to v ekologickém duchu oběhového hospodářství: nevyužije se pouze cenný kov, ale také třeba plast nebo sklo, které zpracovávají další firmy. Čím více se budou elektronické odpady zpracovávat, tím méně drahých kovů bude potřeba těžit. Odpadové hospodářství je nyní na vzestupu, a to nejen v Česku.

Podle Spurného tak lidé mohou za své staré mobily nebo laptopy dostat až několik desítek tisíc korun. Anebo si domů odnést vlastní cihličku zlata. „I to se nám už stalo,“ konstatuje Spurný. Kupříkladu starý tlačítkový mobil obsahuje podle něj až tři gramy žlutého kovu. V novějších modelech jsou už však jen desetiny gramů zlata. Po­dle odhadů mají lidé doma v šuplících několik milionů nefunkčních mobilů, v nichž se skrývá zlato za stovky milionů korun. Ještě zajímavější je to se stříbrem, kterého se v zapomenutých telefonech skrývá možná až několik tun. Poměrně hodně drahých kovů je rovněž v počítačích. „Čím výkonnější stroj, tím je tam více zlata a dalších kovů,“ konstatuje Spurný.

Levnější recyklát

Zájem o zlato je v posledních měsících značný. V uplynulém roce překročila poptávka podle Světové rady pro zlato hranici čtyř tisíc tun, k čemuž přispělo zejména poslední čtvrtletí, když zájem vyskočil téměř o padesát procent, na maximum za posledních deset čtvrtletí. Podle odborného serveru Zlato.cz tak loňská poptávka po žlutém kovu nahradila velkou část ztrát, které utrpěla v prvním pandemickém roce 2020. Například výroba šperků loni vzrostla o 67 procent na 2221 tun.

Že má recyklované zlato na světovém trhu poměrně velký prostor, dokládá informace Světové rady, že „těžba v dolech se sice během loňského roku zvýšila o dvě procenta, ale tento růst byl neutralizován prudkým jedenáctiprocentním poklesem recyklace“. Výhodou recyklovaného zlata je jeho nižší cena, aniž by ovšem klesala jeho kvalita.

Společnost TrustWorthy Investment provozuje svou zpracovatelskou rafinerii na Vysočině. Momentálně je ve zkušebním provozu. Vedle zlata je schopna zpracovat například i stříbro, které je hojně zastoupené třeba ve fotovoltaických panelech. V jedné desce jsou ho desítky gramů. „Linku máme nastavenou tak, že dokáže recyklovat sto kilogramů zlata měsíčně. V současnosti je vytížená na dvacet procent. To znamená čtyři kilogramy zlata za týden a dvacet kilogramů stříbra za měsíc,“ popisuje Michal Spurný.

Drahé kovy se rafinují složitým elektrotechnickým a chemickým procesem. Za výsledný cenný granulát pak firma získá díky směně s vybranými rakouskými nebo švýcarskými rafineriemi slitky různých gramáží se zmiňovaným mezinárodním certifikátem LBMA. Tato londýnská instituce kontroluje rafinerie po celém světě. „Máme štěstí, na trhu jsme již dlouho a získali jsme si důvěryhodnost. Obchodujeme tak s mezinárodními rafineriemi, které nabízejí nejvýhodnější podmínky,“ tvrdí Spurný. Obrat jeho firmy, která chce otevřít pobočky ve všech krajských městech, loni překročil 300 milionů korun.

Zlaté spoření

Podle Michala Spurného roste zájem lidí o spoření do fyzického zlata. Jeho firma funguje také jako poradenská společnost, která současně nabízí možnost ukládat pravidelně hotovost právě do fyzického zlata. „V tuto chvíli máme tisíce klientů, kteří u nás uzavřeli smlouvy za miliardy korun. V době krize je dobré rozložit svůj majetek na více hromádek a jedna má být právě ze zlata. Zlato kopíruje křivku inflace, to je důležité si uvědomit,“ říká Spurný.

Archiv

Dodává, že u zlata se nehodnotí výnos. Jde hlavně o ochranu majetku. „Raději kilo zlata než milion korun na účtu. Za dva roky si koupím za kilo zlata víc než za milion korun,“ vysvětluje Spurný. „Z tohoto pohledu se komodity, jako je právě zlato, jasně vyplatí. Jejich hodnota totiž časem roste rychleji než hodnota peněz.“

Zlato v posledních letech začala nakupovat také Česká národní banka (ČNB). Jen v uplynulém roce ho v jejích trezorech přibylo ve čtyřech zásilkách asi 1,25 tuny. Část posléze posloužila na výrobu zlatých pamětních mincí, takže se „žluté“ devizové rezervy rozrostly o 777,5 kilogramu. Centrální banka odmítla tyto transakce komentovat. Potvrdila pouze, že k poslednímu dni roku 2021 držela přibližně 10,6 tuny zlata. Takové množství měla ČNB ve svých sejfech podle Davida Maráška, hlavního analytika společnosti Zlato, naposledy v lednu 2015.

Cena zlata loni klesla přibližně o čtyři procenta, zhruba z 1950 dolarů za troyskou unci na začátku roku přibližně na 1830. Historicky nejvyšší hodnoty dosáhla v létě 2020, kdy překročila hranici dvou tisíc dolarů za unci. 

300 mil.

korun loni překročil obrat firmy TrustWorthy Investment.

Renomovaný certifikát

LBMA (London Bullion Market Association) byla založena v roce 1987 a je mezinárodní obchodní asociací zastupující celosvětový trh s drahými kovy. Sama sebe definuje jako „globální autoritu v oblasti drahých kovů“. Sdružuje přibližně 150 firem po celém světě včetně obchodníků, rafinerií, výrobců, těžařů, zpracovatelů a také poskytovatelů skladovacích a bezpečných přepravních služeb. Všechny zlaté cihly s certifikátem LBMA mají zaručenou čistotu minimálně 99,5 procenta.