Pavla Renčína potkáváme ten večer už podruhé. V původně domluvený čas na něm byla patrná nervozita, spěch a hlava plná jiných myšlenek, což není ideální kombinace pro rozhovor. Proto jsme setkání raději o pár hodin posunuli. Nyní je už na muži ve žlutém triku posetém ilustrovanými okénky komiksového příběhu patrná úleva. Před pár minutami zahájil před nabitým sálem O2 universa primátor Zdeněk Hřib první pražský festival sci-fi, fantasy a komiksu. „Nechť Comic-Con provází síla!“ zvolal primátor. Politik, který působí spíše jako suchar, dorazil na Comic-Con v kostýmu rytíře Jedi. A za svůj výstup si vysloužil bouřlivé ovace a vzhledem k demografii publika nejspíš získal pirátské partaji i pár nových voličů.

Trpasličí přitažlivost

Zpět však k Renčínovi, autorovi četných fantasy povídek, několika románů a manažerovi mediální skupiny Active, pod kterou spadají například rádia Evropa 2 či Frekvence 1. S Václavem Pravdou také tvoří dvojici, která po téměř roce příprav uvedla v život první pražský Comic-Con. Do pražských Vysočan se jim podařilo nalákat několik hollywoodských hvězd v čele s představitelem Hellboye Ronem Perlmanem či trpaslíkem Gimlim z filmové ságy Pán prstenů Johnem Rhysem-Daviesem. Jejich přítomnost zase přitáhla na 23 tisíc fanoušků v bizarních narychlo spíchnutých i zcela profesionálně vyrobených kostýmech fiktivních hrdinů. Díky nim a necelým sedmi stovkám korun, které byli ochotni utratit za denní vstupenku, mohl Renčín už při našem setkání s jistotou prohlásit, že akce s dvacetimilionovým rozpočtem neskončí katastrofou, ale v zisku. „Budeme v černých číslech,“ potvrzuje organizátor jen pár hodin po otevření bran.

Ještě o pár dnů dříve to tak vůbec nevypadalo, na což při zahájení upozornil svérázným způsobem i primátor Hřib. „Předchozí pokusy ztroskotaly stejně jako plány na obnovu hvězdy smrti,“ rýpl si do dva roky starého fiaska městské společnosti Výstaviště Praha. Ostuda tehdy padla na Hřibovu předchůdkyni Adrianu Krnáčovou. 

„Mysleli jsme, že první ročník nebude ziskový a byli jsme připraveni do toho zainvestovat. Nevěděli jsme, jestli akce bude mít ohlas,“ vypráví Renčín. Nejen úspěšný Comic-Con naznačuje, že se v Česku na scéně volně spojující veskrze undergroundový street-art s komerčními hollywoodskými „marvelovkami“ něco velkého děje. Pojítkem všeho jsou obrázkové příběhy s bublinami neboli komiks.

500

Aby bylo jasno, komiks v Česku rozhodně nestartuje z nuly. Nejpozději od patnáct let staré trilogie spisovatele Jaroslava Rudiše a kreslíře Jaromíra 99 Alois Nebel, na kterou navazoval úspěšný film, jde o etablovanou součást českého kulturního prostředí. K dispozici je i řada vědeckých publikací mapujících fenomén a jeho roli v české historii. V předvečer Comic-Conu se už potřinácté v letenském kině Bio Oko udělovaly komiksové ceny Muriel. Letos ji získala kniha Článek II. Jiřího Šimáčka a Jána Lastomírského o kaplanovi Vladimíru Petřekovi, který skrýval skupinu výsadkářů po atentátu na Heydricha, či populární Opráski sčeskí historje. Na druhé straně s udílením cen dříve spojený festival KomiksFEST skončil po desátém ročníku před pěti lety. Jak si komiks v Česku stojí a kolik peněz se kolem něj točí, nejde dost dobře zjistit. Částečně to souvisí s nejasnou hranicí, jak sektor vymezit. Nakladatelé specializující se na artové komiksy, jako je například Labyrint nebo Argo, obvykle vydávají i běžnou vysokou literaturu. Ti se „superhrdinským“ zaměřením zase mají v portfoliu nejrůznější fantasy nebo sci-fi publikace a podobně je tomu u knihkupců. 

„Procentuálně v tržbách komiksy nesledujeme,“ říká za největší tuzemský knižní e-shop Kosmas.cz Renata Kricnerová a stejná odpověď zazní i od Martina Vopěnky, šéfa Svazu českých knihkupců a nakladatelů, který každoročně vydává jinak velmi podrobnou zprávu o tuzemském knižním trhu.

Jan Brož

Je také otázkou, co všechno ještě do komiksového trhu započítat. Patří tam jenom komiksové publikace? Nebo také prodeje figurek komiksových hrdinů, kterými se dnes vylepšují tržby i četní knihkupci? Lego Batman v prodejnách hraček? Tržby kin z bijáků Avengers? Nebo dokonce 3D tiskárny, na kterých si ti nejvěrnější fanoušci vyrábějí propracované kostýmy svých hrdinů? Pokud ano, dostali bychom se nejspíš k miliardovým částkám.

Zůstaňme však u tištěných sešitů a knih, protože aspoň za ně několik dostupných čísel existuje. Počátkem února publikoval server ComicsDB.cz rozsáhlé statistiky o vydaných komiksech za posledních třicet let. Z nich vyplývá, že loňský rok byl pro komiks rekordní hned ve dvou ohledech. Zaprvé v absolutním počtu vydaných publikací, zadruhé tím, že s 510 kusy za rok se poprvé podařilo překonat magickou pětistovkovou hranici.

Počet nakladatelů, kteří v Česku komiksy vydávají, se v posledních letech paradoxně propadl na 58, což je o dvacet méně než před pěti lety. Vzhledem k rostoucí aktivitě ostatních nakladatelství však jde spíše o konsolidaci než o celkový úpadek. Trhu jednoznačně vévodí pražské Nakladatelství Crew, které stojí za zhruba 40 procenty vydaných publikací a především v několik posledních letech hodně vyrostlo. Následuje BB/art a Albatros. Vůbec největší tuzemské nakladatelství se specializuje hlavně na dětský komiks. Méně příznivé je, že klesá počet českých komiksů (byť v tomto server zvlášť upozorňuje na možné metodické zkreslení). To bylo patrné i z letošních cen Muriel. Vítěz byl prakticky předem jasný, na rozdíl od loňského ročníku, kdy se sešlo několik mimořádně kvalitních finalistů.

Úpadek fotografie

Stejně jako sál při zahájení Comic-Conu je i horní patro žižkovského Prostoru 39 úplně plné, byť co do velikosti jde o poznání menší prostor. Část návštěvníků musí dění sledovat z chodby. Chtělo by se napsat, že zde jedna z nejviditelnějších tváří českého komiksu křtí svůj nejnovější počin. Kreslířka Toy_Box však svůj obličej před médii i veřejností už léta skrývá za maskou.

I když už ani to úplně neplatí, obal její nové Komiksové učebnici komiksu, první svého druhu v Česku, ozdobila autoportrétem. Jedno vydání s originální ilustrací se za chvíli v adrenalinové dražbě přímo na místě vydraží za 7,5 tisíce korun. Autorka, která před šesti lety zaujala komiksem Moje kniha Vinnetou, věnuje se i ilustraci a vede komiksové kurzy, zaznamenává ve společnosti růst zájmu o žánr, a to nejen mezi jednotlivci, ale i z řad firem či médií. 

„Objevují se třeba ilustrované výročky. Vidím také čím dál více ilustrací v čím dál vyšší kvalitě v reklamách. Dříve se třeba objevovaly reklamní komiksy nevalné kvality, ale jak se scéna kultivuje, tak zajímá stále více lidí a jde nahoru,“ říká o pár dní později u kávy ve svém pražském bytě Toy_Box, jejíž ilustrace se pravidelně objevují v pátečním vydání Hospodářských novin.

(Zdroj: https://comicsdb.cz/clanek/1/cr-comics-1989-2019)

Její kurzy jsou obvykle obsazeny mnoho týdnů dopředu a schází se na nich pestrá sorta lidí. Teenageři hledající sami sebe a tíhnoucí ke světu superhrdinů a fantasy, jací se hojně objevovali na Comic-Conu, matky na mateřské toužící neztratit kontakt se světem, lidé úspěšně budující kariéru, kteří v dětství rádi a dobře kreslili a ve středním věku se chtějí k zálibě vrátit. „A pak je poměrně netypická skupina lidí padesát šedesát plus, kteří jsou úplně odjinud. Měla jsem třeba stavbaře. Nebo profesionálního vojáka, který kreslil komiks o tom, co jako voják zažil,“ vysvětluje Toy_Box.

Sama si rostoucí zájem o komiks a ilustraci vysvětluje rozšířením sociálních sítí a s tím spojeným úpadkem fotografie. Díky dostupnější a kvalitnější technologii dokážou dnes už i amatéři, kteří se v pravý čas ocitnou na správné místě, udělat dobrou fotku a vyslat ji prostřednictvím sociálních sítí do světa. O to těžší je však v záplavě poměrně kvalitních fotek zaujmout. S komiksem nebo ilustrací je to mnohem snazší. To si uvědomují jak návštěvníci komiksových kurzů, kteří se chtějí pochlubit přátelům kreativním koníčkem, tak korporace.

Cena stránky klesá

Toy_Box připouští, že by se samotným artovým komiksem ani dnes neuživila, v kombinaci s ilustrací a komerčními zakázkami to však možné je. Sama si aktuálně za jednu komiksovou stránku účtuje sedm tisíc korun. Jako ve většině kreativních odvětví zvyšuje cenu zkušenost a především jméno autora, stejně jako každá uskutečněná výstava, získané ocenění či mediální ohlas.

Co může platit pro jednotlivé autory, neplatí pro obor jako celek. Podle dat ComicsDB.cz totiž cena komiksů, respektive přepočet na jednu stranu, klesá. Loni tak stála jedna stránka 2,18 koruny, což představuje oproti „rekordním“ 2,44 koruny z roku 2013 značný propad, zvlášť v časech rostoucí ekonomiky.

Zaručený recept na zbohatnutí tedy český komiks stále nepředstavuje a nejspíš ani nikdy nebude. Jak nasvědčují zkušenosti Toy_Box či Pavla Renčína, s trochou houževnatosti v oboru uspět lze. Doba tomu – zdá se – nazrála.