Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Co si člověk vybaví pod pojmem „hospoda“? U 73 procent českého obyvatelstva jde stále o pivo, potvrzuje nový průzkum. Zároveň se snižuje frekvence, s níž lidé do hospody chodí. A netýká se to jen mladé generace.
Hospoda jako místo, kde je zakouřeno a chodí tam jen alkoholici nebo lidé z nižších sociálních vrstev? Takový pohled už sdílí stále méně Čechů. Z nejnovějších dat Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR vyplývá, že se z hostinců a pivnic stávají praktické instituce, kde si každý přijde na své. Souvisí to i s jejich zvyšující se kvalitou.
Například 88 procent lidí považuje hospody za důležité místo pro setkávání s kolegy a přáteli, podobný podíl Čechů je vnímá jako prostor pro vytváření nových známostí nebo domlouvání různých sousedských výpomocí či melouchů.
„Další část lidí uvádí, že se v hospodách doslechnou o věcech, které by se jinde nedozvěděli. Nebo tam chodí z důvodu kulturních akcí, které se v nich pořádají,“ uvádí sociolog Jiří Vinopal, jenž za průzkumem stojí.
Restaurační zařízení stále více navštěvují muži, a to třináctkrát za měsíc, ženy devětkrát. V roce 2023 pak chodilo do hospod nebo restaurací 92 procent mužů, předloni 85. Návštěvnost vzrostla také u žen, předloni jich restaurace navštěvovalo 81 procent, loni o šest procentních bodů více. Ženy ale před hospodami upřednostňují spíše restaurace, kavárny nebo cukrárny.
„Celkově pak trendy vnímání hospod korespondují s vývojem pohostinských zařízení jako takových,“ doplňuje Vinopal. Hospody se podle něj přizpůsobují poptávce a vytvářejí stále příjemnější prostředí, nabízejí zajímavější gastronomii nebo rozšiřují nabídky nápojů. „Postupně ubývají negativní konotace obecně spojované s hospodami a návštěvníci je vnímají celkově přívětivěji.“
Z průzkumu také vyplývá, že většina lidí (74 procent) má stále v nejbližším okolí svého bydliště hospodu, kam si může ve volném čase zajít. Zároveň ale 37 procent z nich zaznamenalo uzavření nějakého hospodského zařízení poblíž, zatímco jen 15 procent vznik nového. „Hospody spíše mizí, než že by vznikaly, nejde ale o nic dramatického. Jejich ústup je ovšem zřejmý,“ upozorňuje Vinopal.
Podle něj to souvisí i s nižší frekvencí návštěv – zatímco v roce 2004 chodili muži do hospody 8,1krát měsíčně a ženy 3,8krát, loni už muži navštěvovali tato zařízení průměrně jen 3,9krát měsíčně, ženy pak 2,7krát. „Lidé začínají pivo častěji pít doma, případně i sami,“ dodává sociolog s tím, že budoucnost hospod vidí přívětivě asi polovina české populace, zatímco čtvrtina Čechů má obavy, že dochází k postupnému zániku českých pivnic.
Pokles zájmu o návštěvy hospod se ovšem netýká jen mladé generace. Podle Vinopala pili mladí lidé vždy méně než jejich starší spoluobčané, ostatně takové údaje vyplývají i z průzkumu v roce 2004.
„Podíl konzumentů piva klesá ve všech věkových kategoriích. U mladších lidí ale pozorujeme rostoucí zájem třeba o menší balení nebo různé speciály, například svrchně kvašená piva. A týká se to celé Evropy,“ uzavírá ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko. Teď by chtěl, aby se česká pivní kultura dostala na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
S přispěním ČTK
