Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Na Rock for People měl českou premiéru i zelený vodík

Hudební festival poprvé v Česku poháněla elektřina vyrobená z bezemisního vodíku. Ten byl vyroben v Nizozemsku a do Česka ani fyzicky nedoputoval. Přesto jde o přelomovou událost a plánů na domácí produkci přibývá. 

Na Rock for People měl českou premiéru i zelený vodík
ilustrační foto | Shutterstock.com

Mladí návštěvníci největšího tuzemského hudebního festivalu měli na královéhradeckém letišti na výběr z bezpočtu atrakcí, stánků s občerstvením a samozřejmě z množství rockových hvězd. Přesto zhruba pět desítek z nich krátce po příjezdu zlákala debata nad budoucností české, ale i světové energetiky. Nebo nad jednou ze slepých cest, protože to, zda se vodík v energetice skutečně prosadí, není zatím jisté. Jisté je, že nejen Česko, ale celá Evropa lehkému plynu věří a Rock for People v tom sehrál revoluční roli. 

Už během loňského ročníku si organizátoři odzkoušeli vodíkové technologie. Jedno z pódií poháněla elektřina vyrobená z vodíku prostřednictvím jednotky H2Base od české vývojářské společnosti Devinn. Letos se jednotka na Rock for People objevila znovu, přesto šlo opět o premiéru a pro energetiku o přelomovější událost než loni. Tentokrát totiž elektřina pocházela z takzvaného zeleného, tedy bezemisně vyrobeného vodíku. Šlo o vůbec první použití bezemisního plynu nejen v Česku, ale i v regionu střední Evropy. 

Plyn se zeleným papírem

Plyn dodal globální producent průmyslových plynů Air Products. Byl vyroben v rotterdamských elektrolyzérech Nouryon, které využívají větrnou energii z nedávno dokončených větrných farem Krammer a Bouwdokken v Nizozemsku. Tento vodík však do Česka fyzicky nedoputoval, doprava by nedávala ekonomický smysl. V Česku je totiž vodíku relativně dost, vyrábí se však ze zemního plynu. Při tomto procesu vznikají emise CO₂, a nejde tak o čistý vodík, který je ke splnění klimatických cílů třeba.

Dodavatel tedy využil certifikáty potvrzující ekologický původ nizozemského plynu a propojil je s takzvaným šedým vodíkem z Česka. Nizozemský plyn z větrné energie se posléze spotřebuje jako konvenční. Je tedy spíš o účetní operaci. Na obdobném principu funguje už poměrně běžně trh s obnovitelnou elektřinou či biometanem, tedy bezemisním plynem s identickým složením jako fosilní zemní plyn. V případě vodíku se však systém obchodování se zárukami původu teprve rodí a pro Česko šlo o absolutní novinku. 

Zeleného vodíku je navíc pomálu, výrobci si ho drží, aby snížili svou emisní stopu. Pro organizátory nebylo vůbec snadné zelený vodík sehnat. „Air Products je jediná společnost, která zelený vodík nabízí,“ říká Luboš Hajský, zakladatel a majitel Devinnu. 

Zelený vodík chce vyrábět Zásilkovna, Tatra i Rock for People

V dohledné době by ovšem mohl zelený vodík být k dispozici v Česku i fyzicky. Organizátoři Rock for People ve spolupráci s Devinnem plánují osadit hangáry královéhradeckého letiště fotovoltaickými panely. Z elektřiny by se v průběhu roku vyráběl vodík, který by se později během festivalu opět proměnil na elektřinu. 

„Celé se to musí navrhnout tak, aby se 365 dní v roce vyráběl v menším elektrolyzéru vodík a následně skladoval. A v den D, kdy bude potřeba, se použije k výrobě elektřiny. Nebude třeba žádné obří fotovoltaické pole a je to reálně řešitelné,“ vysvětluje Hajský. Dodal, že projekt se neobejde bez podpory. V modernizačním fondu je však k dispozici minimálně 150 miliard korun, které jsou určeny i na vodíkovou energetiku.  

Zelený vodík chce vyrábět i přímo Devinn. Na střechách jabloneckého sídla už firma instalovala solární panely. Podle Hajského má společnost objednaný elektrolyzér a příští rok by mohla začít zelený vodík vyrábět. 

Další společností, která se chce výrobě bezemisního plynu věnovat, je doručovatel Zásilkovna. Podle projektové manažerky Petry Císařové chce společnost osadit střechy pražského depa solárními panely a z vyrobené elektřiny produkovat vodík. To by měla doplnit i vodíková plnička nejen pro flotilu Zásilkovny, ale i pro veřejnost. „Aktuálně probíhá studie proveditelnosti, jestli střecha fotovoltaiku unese a zda nebude legislativní problém umístit čerpací stanici v obytné zóně. Je to projekt v řádu desítek milionů korun s tím, že počítáme s dotační podporou,“ říká Císařová.   

Podle propočtů Zásilkovny by solární elektrárna na pět tisíc metrů čtverečních velké střeše dokázala zajistit dostatek vodíku pro naplnění padesáti vozů denně. Zásilkovna ve své flotile vodíková auta zatím nemá, jedná však o nákupu vodíkové dodávky. Osobní vodíkové vozy, jako je třeba Toyota Mirai, jsou již v Česku v prodeji. S výrobou dodávek však začaly automobilky teprve nedávno. „Teď čekáme na první kusy z výroby a doufáme, že jedno z nich bude naše,“ dodává Císařová. 

Pokud jde o ještě větší vozy, na prototypu těžkého nákladního vozu aktuálně pracuje kopřivnická Tatra. I na tomto projektu se podílí Devinn. „Naší úlohou je instalovat elektromotor, malou baterii a palivový článek. Bude to těžké důlní vozidlo, které by mělo pracovat v extrémních podmínkách,“ přibližuje Hajský. Také Tatra chce vyrábět i zelený vodík, stejně jako Orlen Unipetrol či vlastník solárních parků Solar Global. Devinn se zase zajímá i o vodíkové vlaky. O tomto projektu však nechtěl Hajský zatím hovořit.