Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Proč je český tendr na nové reaktory pro francouzskou EdF zásadní

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Celý článek
0

Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Křetínského EPIF se připravuje na bezuhlíkovou budoucnost. Na zelené projekty získala přes 7,2 miliardy korun

Energetické a průmyslové impérium miliardáře Daniela Křetínského pokračuje v cestě za snížením své uhlíkové stopy. Jedna z dceřinek EPH, EP Infrastructure (EPIF), získala peníze na své zelené projekty. Chce jimi investovat do obnovitelných zdrojů, hodlá třeba začít nahrazovat zemní plyn vodíkem.

Křetínského EPIF se připravuje na bezuhlíkovou budoucnost. Na zelené projekty získala přes 7,2 miliardy korun
EPIF je dceřinkou EPH miliardáře Daniela Křetínského. | EPIF

Mezi klíčové kroky vedoucí k bezuhlíkové budoucnosti, které EPIF zařadila do svého zeleného financování, patří například přestavba plynové distribuční sítě. To má umožnit větší využívání obnovitelných plynů, především vodíku. Společnost chce také posílit svou elektrickou síť a připravit ji na očekávané zrychlené připojování zelenějších zdrojů.

EPIF podepsala s Commerzbank AG úvěrové smlouvy v objemu 285 milionů eur (přes 7,2 miliardy korun). Původní cílová částka přitom činila 100 milionů eur. Zájem ze strany investorů byl ale údajně tak velký, že konečná suma nabobtnala.

Tyto úvěry s pohyblivou úrokovou sazbou mají splatnost po dobu tří a pěti let a výnosy 2,5, respektive 2,7 procenta. Vzhledem k tomu, že se jedná o smlouvy typu Schuldschein, jde o nezajištěné úvěry umístěné mezi privátní investory, které jsou řízeny německým právem.

„Těší nás úspěch našeho prvního zeleného financování prostřednictvím úvěrů Schuldschein. Investoři tuto emisi přijali velmi dobře, je tak vidět, že našemu podnikání důvěřují,“ říká finanční ředitel EPIF Václav Paleček.

„Schopnost vydávat zelené finanční nástroje představuje pro EPIF zásadní krok. Umožňuje nám propojit budoucí financování s naší stávající transformační strategií a směřovat investice do projektů s pozitivním dekarbonizačním dopadem,“ vysvětluje Gary Mazzotti, výkonný ředitel společnosti EPIF.

EPIF zabezpečuje dodávky energie a tepla evropským domácnostem a podnikům. Skupina zodpovídá především za nepřerušovaný tok, uchovávání a distribuci zemního plynu. Jeho úloha je ale pouze dočasná, společnost proto zahájila projekty zaměřené na úpravu své stávající infrastruktury na bezemisní plyny, především vodík. EPIF v roce 2022 vytvořila čistý zisk ve výši 416 milionů eur (10,6 miliardy korun). Její tržby činily čtyři miliardy eur (102 miliard korun).