Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Dobře promazaný bezemisní stroj. Německo vsadí na vodíkovou dálnici za půl bilionu

Německá vláda chce mít už v příštím roce hotovou část páteřní sítě pro zelený vodík, který se vyrábí z obnovitelných zdrojů. To má umožnit ukončení spalování zemního plynu i v energeticky náročných průmyslových oborech.

Dobře promazaný bezemisní stroj. Německo vsadí na vodíkovou dálnici za půl bilionu
Německo vedle klasických dálnic protne i ta vodíková; ilustrační obrázek | Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Německo pokračuje ve svém zeleném energetickém pokusu. Po konci jádra a odstavování uhelných elektráren, přichází na řadu i postupné ukončení éry zemního plynu. Energetické firmy počítají s tím, že do roku 2032 vznikne v největší evropské ekonomice páteřní síť pro přepravu vodíku, který budou vyrábět mohutné elektrolyzéry poháněné energií ze slunce a větru.

Vodíková dálnice o délce deseti tisíc kilometrů má mít cenovku minimálně dvacet miliard eur (508 miliard korun) a jak napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, tuto obří sumu pochopitelně zaplatí německý daňový poplatník.

Cílem kabinetu, ve kterém sedí i němečtí Zelení, je, aby veškeré lodě, ocelárny, chemičky, sklárny a další průmyslové obory nespalovaly fosilní plyn, ale jen udržitelný vodík. Už v roce 2045 chce Berlín ze čtvrté největší ekonomiky světa vytvořit dobře promazaný bezemisní stroj. První úseky vodíkové infrastruktury mají být hotovy už v příštím roce.

Jednou z firem, která oznámila zásadní investici do vodíkové ekonomiky, je energetická skupina EnBW. Jen v první fázi chce vložit jednu miliardu eur do budování německé vodíkové sítě, jež má později tvořit základ celoevropské přepravní páteře.

„Vodíková páteřní síť představuje první krok k vodíkové ekonomice budoucnosti a vytváří základ pro úplnou dekarbonizaci německé ekonomiky a dosažení klimatických cílů,“ vysvětlil Dirk Güsewell, člen představenstva pro infrastrukturu EnBW. Celkově plánuje firma do energetické transformace investovat do roku 2030 čtyřicet miliard eur. Nicméně až 70 procent veškeré poptávky po zeleném plynu má zajistit dovoz ze zahraničí.

Výstavba velkokapacitního vodíkového potrubí podle zeleného ministra průmyslu a energetiky Roberta Habecka umožní přitáhnout k projektům vodíkové ekonomiky další soukromé subjekty, jako jsou producenti zeleného vodíku, provozovatelé elektráren a subjekty, které budou udržitelný plyn skladovat.

Z budování páteřní sítě mají podle vicekancléře profitovat všechny spolkové země Německa. Velkou část infrastruktury má tvořit také současná plynárenská síť, která se upraví z transportu zemního plynu na vodík. Vodíkové nadšení vlády nicméně nesdílí politici z opoziční CDU, kteří se obávají, že řada průmyslových regionů – zejména na jihu Německa – nakonec zůstane bez potřebné infrastruktury a dodávek energií.