Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Česko by z Ukrajiny mohlo v budoucnu dovážet zelený vodík

Evropská unie by do roku 2030 chtěla vyrábět deset milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů a dalších deset milionů tun pokrýt dovozem. Vodík totiž může do značné míry nahradit zemní plyn. V souladu s evropskou strategií má velké plány se zeleným vodíkem také Česko. Jednou z oblastí, odkud by se mohl v budoucnu dovážet, je Ukrajina.

Česko by z Ukrajiny mohlo v budoucnu dovážet zelený vodík
Úložiště vodíku (ilustrační foto) | Shutterstock.com

Uvedl to zmocněnec ministra průmyslu pro vodíkové technologie Petr Mervart na odborné konferenci Nová energie Česka, když představoval základní etapy výroby zeleného vodíku. Vláda přijala Vodíkovou strategii České republiky v létě 2021, nyní se ale tento strategický dokument aktualizuje.

První etapa předpokládá lokální ostrůvky, kde by se zelený vodík vyráběl a spotřebovával. Ve druhé etapě by měl nastat výrazný dovoz této suroviny – třeba také ze západní části Ukrajiny. „Je tam velice dobré místo pro výstavbu větrných elektráren,“ uvedl Mervart, podle něhož by potrubí s vodíkem mohla vést přes Slovensko a Česko až do Německa.

Zelený vodík se totiž vyrábí elektrolýzou z vody za pomoci elektřiny z obnovitelných zdrojů, aby nevznikaly skleníkové emise jako u šedého vodíku, který se vyrábí z fosilních zdrojů, zejména ze zemního plynu. Ve třetí etapě se podle Mervarta počítá s výrazně vyšší domácí výrobou zeleného vodíku, k čemuž by se mohla využívat také geotermální a jaderná energie.

Podle Martina Sedláka ze Svazu moderní energetiky, který ve spolupráci s CZ Biom odbornou konferenci v Litomyšli pořádal, je reálné, aby se v Česku do roku 2030 vyrábělo dvacet až čtyřicet tisíc tun zeleného vodíku a také 500 až 700 milionů metrů krychlových zeleného biometanu. „Ale abychom cíle dokázali naplnit, musíme v rozvoji elektrolyzérů a nových biometanových stanic doslova šlápnout na plný plyn,“ řekl Sedlák.

Pavel Dočekal ze společnosti GasNet uvedl, že jeho firma dlouhodobě investuje do modernizace své plynárenské sítě. „Díky tomu bychom už dnes zvládli distribuovat až dvacetiprocentní příměs vodíku v zemním plynu,“ uvedl Dočekal, podle něhož je dlouhodobým cílem dostat se až na sto procent.

Dočekal dodal, že ve vodíku vidí potenciál řada investorů a firem. Jenže Česko zatím zaostává. „V České republice ale zatím nejsou podmínky pro úspěšné nastartování vodíkové ekonomiky,“ sdělil Dočekal. „Chybí strategické cíle, motivační prostředí a legislativní rámec, který by umožnil například i směšování vodíku se zemním plynem či biometanem.“

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která měla nad odbornou konferencí Nová energie Česka záštitu, potvrdila, že potenciál zelených plynů je sice velký, ale současně existuje několik překážek k jejich většímu využívání. „Část z nich mohou odstranit i politici, zejména v oblasti legislativy. Takové kroky mají moji plnou podporu,“ řekla Pekarová Adamová.