Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Evropská unie by do roku 2030 chtěla vyrábět deset milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů a dalších deset milionů tun pokrýt dovozem. Vodík totiž může do značné míry nahradit zemní plyn. V souladu s evropskou strategií má velké plány se zeleným vodíkem také Česko. Jednou z oblastí, odkud by se mohl v budoucnu dovážet, je Ukrajina.
Uvedl to zmocněnec ministra průmyslu pro vodíkové technologie Petr Mervart na odborné konferenci Nová energie Česka, když představoval základní etapy výroby zeleného vodíku. Vláda přijala Vodíkovou strategii České republiky v létě 2021, nyní se ale tento strategický dokument aktualizuje.
První etapa předpokládá lokální ostrůvky, kde by se zelený vodík vyráběl a spotřebovával. Ve druhé etapě by měl nastat výrazný dovoz této suroviny – třeba také ze západní části Ukrajiny. „Je tam velice dobré místo pro výstavbu větrných elektráren,“ uvedl Mervart, podle něhož by potrubí s vodíkem mohla vést přes Slovensko a Česko až do Německa.
Zelený vodík se totiž vyrábí elektrolýzou z vody za pomoci elektřiny z obnovitelných zdrojů, aby nevznikaly skleníkové emise jako u šedého vodíku, který se vyrábí z fosilních zdrojů, zejména ze zemního plynu. Ve třetí etapě se podle Mervarta počítá s výrazně vyšší domácí výrobou zeleného vodíku, k čemuž by se mohla využívat také geotermální a jaderná energie.
Podle Martina Sedláka ze Svazu moderní energetiky, který ve spolupráci s CZ Biom odbornou konferenci v Litomyšli pořádal, je reálné, aby se v Česku do roku 2030 vyrábělo dvacet až čtyřicet tisíc tun zeleného vodíku a také 500 až 700 milionů metrů krychlových zeleného biometanu. „Ale abychom cíle dokázali naplnit, musíme v rozvoji elektrolyzérů a nových biometanových stanic doslova šlápnout na plný plyn,“ řekl Sedlák.
Pavel Dočekal ze společnosti GasNet uvedl, že jeho firma dlouhodobě investuje do modernizace své plynárenské sítě. „Díky tomu bychom už dnes zvládli distribuovat až dvacetiprocentní příměs vodíku v zemním plynu,“ uvedl Dočekal, podle něhož je dlouhodobým cílem dostat se až na sto procent.
Dočekal dodal, že ve vodíku vidí potenciál řada investorů a firem. Jenže Česko zatím zaostává. „V České republice ale zatím nejsou podmínky pro úspěšné nastartování vodíkové ekonomiky,“ sdělil Dočekal. „Chybí strategické cíle, motivační prostředí a legislativní rámec, který by umožnil například i směšování vodíku se zemním plynem či biometanem.“
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která měla nad odbornou konferencí Nová energie Česka záštitu, potvrdila, že potenciál zelených plynů je sice velký, ale současně existuje několik překážek k jejich většímu využívání. „Část z nich mohou odstranit i politici, zejména v oblasti legislativy. Takové kroky mají moji plnou podporu,“ řekla Pekarová Adamová.
