V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Německé energetické firmy vidí příležitost v oblasti výstavby obnovitelných zdrojů na Ukrajině. Mohla by pomoci EU splnit cíl klimatické neutrality do roku 2050.
Ukrajina může v dlouhodobém horizontu vydělat na tom, že se ji Rusko snaží vyšachovat z transportu zemního plynu přes její území stavbou dalšího plynovodu pod Baltem Nord Stream 2. Německá vláda kromě ruského projektu podporuje i větší zapojení německého průmyslu na Ukrajině při budování nových kapacit obnovitelných zdrojů elektřiny a výroby zeleného vodíku. Dalo by se říci, že usiluje o export německé Energiewende směrem na východ.
Německá kancléřka Angela Merkelová si v době nástupu třetí vlny pandemie covidu a zhoršení vztahů s Ruskem našla čas na jednání se zástupci německých energetických firem za přítomnosti ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala a dalších ministrů z Kyjeva.
Ekonomický úspěch Ukrajiny je nyní v německém kancléřství nesmírně důležitý pro pokračující konfrontaci s Ruskem. Navíc se země ležící mezi Moskvou a Bruselem může stát vhodným regionem, který pomůže EU splnit uhlíkovou neutralitu do roku 2050, napsal německý deník Handelsblatt.
Největší země ležící celá v Evropě (rozloha Ukrajiny je téměř dvojnásobná oproti Německu) by podle německých plánů mohla do Unie dovážet až pětinu zeleného vodíku, který se tu bude v roce 2030 vyrábět. Cílem Bruselu je mít v elektrolyzérech až 40 gigawattů instalovaného výkonu.
„Pokud se to podaří, bude to znamenat výraznou změnu ve vztazích mezi EU, Německem a Ukrajinou,“ zdůraznil předseda Německo-ukrajinské obchodní komory v Kyjevě Alexander Markus. Stávající plynovody by se mohly změnit na infrastrukturu, jež bude vodík dodávat evropským partnerům. To si ale vyžádá značné investice.
Z politického hlediska německá vláda věří, že podporou ekonomiky Ukrajiny se podaří otupit kritiku Joe Bidena k dokončení plynovodu Nord Stream 2.
Po jednání Merkelové a Šmyhaly vzešla dohoda o vytvoření pilotního projektu na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů. Tato technologie se stává v Německu i celé EU zásadní pro splnění klimatických cílů v následujících dekádách.
Za 25 milionů eur (650 milionů korun) se má postavit elektrolyzér, který bude mít výkon 8,5 megawattu. Na projektu se bude podílet německá společnost Siemens Energy a ukrajinský koncern DTEK.
Provoz má vzniknout v ocelárnách v Mariupolu u Černého moře. Zelený vodík bude snižovat uhlíkovou stopu při výrobě oceli. Firmy DTEK i ocelárny patří ukrajinskému oligarchovi Rinatu Achmetovi, jenž vlastní i úspěšný fotbalový klub Šachtar Doněck. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes je nejbohatším Ukrajincem.
Generální ředitel energetického koncernu DTEK Maxim Timčenko tvrdí, že velké vodíkové projekty nemohou bez politické podpory v zemi začít. Počítá s tím, že by se ukrajinská elektrická síť mohla propojit s evropskou do roku 2023, jak o tom hovoří ukrajinská vláda. To by znamenalo velký impulz pro celý energetický sektor v zemi. Kromě rozvoje výstavby obnovitelných zdrojů by to byl i další dílek do skládačky zajišťující integraci země na Západ.
Ukrajina je stále z velké části závislá na výrobě elektřiny z uhlí, to tvoří třetinu spotřeby, i když jádro drží nadpoloviční podíl. Kyjev ale slíbil, že se do roku 2050 závislosti na uhlí zbaví. Prostor pro navyšování podílu obnovitelných zdrojů v elektroenergetice je v zemi obrovský. Timčenko hovoří o tom, že se větrná energie může zvýšit z instalovaného výkonu jednoho gigawattu až na 60 gigawattů.
Ukrajina se stává v očích německých manažerů zemí, kde se stále více vyplatí investovat. Kromě energetiky jde i o logistiku a IT sektor. Německá firma HHLA, jež vlastní v Hamburku kontejnerové terminály, jeden provozuje i v Oděse. Tržby tu rostou o více než deset procent ročně, což je výsledek, na který mohou v Hamburku zapomenout, zdůraznil šéf firmy HHLA International Philip Sweens.
Markus z německo-ukrajinské komory předpokládá, že už tento rok bude ekonomika Ukrajiny růst o 4,3 procenta. Loni klesla o 4,6 procenta, což je méně než v řadě zemí EU.
Dalším sektorem, který by mělo pozorně sledovat Česko, je spolupráce v automotive sektoru. Řada německých subdodavatelů v automobilovém průmyslu zakládá dceřiné firmy na Ukrajině nebo o nich uvažuje.
Často se stahují z Číny, protože pandemie ukázala, že je asijská lokalita pro německý trh z logistických důvodů příliš daleko. „Ukrajina je blízko EU a nebude mít v následujících letech přemrštěné náklady na práci,“ tvrdí Sweens. Zejména na západní Ukrajině vidí velký potenciál pro německé firmy, protože tu žije dost mladých lidí s technickým vzděláním.
Mezinárodní instituce nicméně opakovaně upozorňují, že potřebné reformy zemi stále chybí. Zejména korupce, reforma justice, privatizace státních podniků a reforma státní správy včetně digitalizace ekonomický rozvoj zpomalují, upozornila polská ekonomka Beata Javorciková, jež zastává post hlavní ekonomky v Evropské bance pro obnovu a rozvoj. Stát stále ovládá 3600 firem, po privatizaci by měly zůstat v rukou Kyjeva jen tři stovky z nich.
