V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Německo řeší, jak zaplatit opatření, která mají zemi do roku 2045 zajistit uhlíkovou neutralitu. Ve hře jsou nové poplatky, které Němcům dále zdraží energie.
Do ambiciózních plánů na dekarbonizaci ekonomiky loni na podzim vládě Olafa Scholze takzvaně hodil vidle německý ústavní soud, když zakázal použít šest desítek miliard eur původně vyčleněných na boj s covidem na podporu obnovitelných zdrojů a další zelené infrastruktury. Německá legislativa ve formě dluhové brzy neumožňuje vytvářet německým vládám rozpočtové schodky. Maximem je 0,35 procenta HDP.
I proto musel současný kabinet, který se kromě sociálních demokratů skládá i ze Zelených a liberální FDP, vymyslet způsob, jak dále financovat přechod energetiky a průmyslu od jádra (poslední tři reaktory byly odpojeny v dubnu 2023) a uhlí. Nevzdává se ani plánu na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045.
Během komplikované debaty o rozpočtu na rok 2025 nakonec spolková vláda v Berlíně dospěla ke kompromisu, který počítá se schodkem ve výši 43 miliard eur (1,1 bilionu korun). Musí ale v příštím roce dále ušetřit 17 miliard eur (429 miliard korun).
Vláda tak bude muset svou zelenou a klimatickou agendu ve větší míře přenést přímo na daňové poplatníky, poukázala agentura Reuters.
Hlavním zdrojem příjmů je už nyní systém uhlíkových povolenek, který zdražuje spalování fosilních zdrojů. Jen loni z průmyslu získala touto formou uhlíkové daně 18 miliard eur, kterými přes klimatický fond financuje další dekarbonizační projekty.
Také vysoké daně z paliv, jako je nafta a topný olej, mají Němce motivovat k tomu, aby přešli na elektromobily a tepelná čerpadla. Plán klimatických slev pro nízkopříjmové domácnosti vláda kvůli rozpočtovým omezením zrušila.
Německo rovněž zavedlo dodatečné poplatky z ceny elektřiny, aby mohlo financovat rozvoj obnovitelných zdrojů. Patří mezi ně poplatky za připojení větrné energie na moři nebo poplatky za používání sítě, které se neustále zvyšují. Vláda také připravuje nový odvod, který by pomohl s výstavbou nových plynových a v budoucnu i vodíkových elektráren.
Zelený vicekancléř a ministr hospodářství a energetiky Robert Habeck rovněž prosadil myšlenku rozložení finanční podpory pro výstavbu vodíkové infrastruktury. Měla by se platit formou amortizace plynárenské infrastruktury. Poplatky mají být rozloženy i na další generace.
