Fiskální rok ve Spojených státech skončil 30. září. Americké ministerstvo financí přiznalo, že za posledních dvanáct měsíců administrativa Joea Bidena „zasekla státní sekeru“ pořádně hluboko. Deficit amerického rozpočtu dosáhl 1,7 bilionu dolarů a celkový dluh americké vlády už přesáhl úroveň 33 bilionů dolarů.

Schodek je téměř dvojnásobný než o rok dříve, upozornil web zpravodajské televize CNN. To také znamená, že si americká vláda musí na finančních trzích stále více půjčovat a vydávat další vládní dluhopisy, aby pokryla obsluhu vládního dluhu.

I proto se stále častěji mezi americkými ekonomy i politiky debatuje o tom, zda je tempo zadlužování největší ekonomiky světa udržitelné. V případě trhu s dluhopisy to také znamená, že investoři budou požadovat vyšší odměnu za držení dlouhodobých amerických dluhopisů, vysvětlila investiční ředitelka Morgan Stanley Wealth Management Lisa Shalettová.

Tedy že výnosy z amerických dluhopisů budou stále růst a zatěžovat ve větší míře i následující americké rozpočty. Jen za poslední fiskální rok zatížily úroky americkou kasu ve výši 659 miliard dolarů, což je jen o něco méně než výdaje na zdravotnictví nebo obranu.

Yellenová: Americká ekonomika je odolná

Americká ministryně financí Janet Yellenová naopak tvrdí, že růst úroků bondů je způsoben tím, že investoři považují americkou ekonomiku za dostatečně odolnou, aby si mohla vysokou míru zadlužení dovolit, řekla pro agenturu Bloomberg.

Americké desetileté vládní dluhopisy, jež jsou hlavním ukazatelem globálního trhu s dluhopisy, na finančních trzích krátkodobě dosáhly výnosu přes pět procent, což je hranice, kterou překonaly poprvé od roku 2007. Částečně je to dáno i tím, že americká centrální banka Fed udržuje základní úrokovou sazbu na úrovni 5,50 procenta, což je také nejvyšší hodnota za více než dvě dekády.

I proto se objevuje otázka, zda si při současné ekonomické situaci může Amerika dovolit podporovat dva ozbrojené konflikty, jež jsou vzdálené tisíce kilometrů od jejích hranic. Jednak na Ukrajině, kde se Kyjev brání agresivnímu počínání Kremlu už téměř dva roky, a nově také na Blízkém východě, kdy po brutálním útoku palestinského hnutí Hamás na území Izraele hrozí vznik většího konfliktu v celém regionu. Spojené státy jsou přitom tradičním garantem bezpečnosti Izraele a Bílý dům židovskému státu přislíbil neomezenou podporu. 

Pochyby republikánů

Mnozí američtí zákonodárci zejména z řad republikánů si nyní kladou otázku, zda vojenská a finanční podpora Izraeli a Ukrajině dále neúměrně nezvýší již tak vysoké zadlužení Ameriky. 

Ředitelka hospodářské politiky z washingtonského think-tanku Bipartisan Policy Center Rachel Snydermanová si nicméně myslí, že vyšší výdaje určené pro Kyjev nebo Jeruzalém (jedná se řádově o desítky miliard dolarů) nebudou mít zásadnější dopad na trh s americkými dluhopisy. 

Biden navrhuje, že celkem má být na pomoc Ukrajině, Izraeli a na humanitární pomoc i v Pásmu Gazy utraceno v následujícím fiskálním roce 86 miliard dolarů. To samozřejmě podle Snydermanové tvoří jen nepatrnou část amerického rozpočtového deficitu. Jedná se o pouhých pět procent plánovaného schodku pro fiskální rok 2024, který se podle Kongresu uvádí ve výši 1,57 bilionu dolarů. 

Nový šéf Sněmovny reprezentantů a „trumpovec“ Mike Johnson požaduje, aby se pomoc pro Ukrajinu a Izrael rozdělila do dvou samostatných položek. Podporuje, aby Izrael dostal finanční pomoc ve výši 14,5 miliardy dolarů. Další peníze pro Ukrajinu podmiňuje tím, že Bílý dům vysvětlí svoji další strategii vůči Kyjevu. Nicméně prohlásil, že ruský diktátor Putin nesmí na Ukrajině uspět, protože by pak chtěl víc.