Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti

Rubrika Tardis si vybrala patrně dosud nejvýznamnějšího Poláka, astronoma, lékaře a duchovního Mikuláše Koperníka, aby se jej vyptala, co si myslí o poprasku, jejž jeho krajané vyvolali.

Když loď jede klidně, námořníci na její palubě vidí její pohyb ve všem, co venku vidí.

Snadno si proto pomyslí, že všechno ostatní je v pohybu, zatímco jejich loď, stejně jako všechno na její palubě, se nehýbe. Je to podobné, jako když pohyb Země dokáže bezpochyby vyvolat dojem, že se vesmír otáčí kolem ní, a ne naopak.

Každé světlo má svůj stín. A každý stín má své ráno, jež po něm následuje.

Skutečná vědomost je v tom, že víte, že víte, co víte, a také víte, co nevíte.

Řeknu to tedy jinak. Znát mocné dílo Boží, rozumět Jeho moudrosti a síle; být schopen ocenit úžasné fungování Jeho zákonů – to je bezpochyby nejpřijatelnější způsob uctívání Nejvyššího, jemuž dojista není milejší ignorance než vědění.

Ve středu všeho je Slunce. Chápu, že pro lidi, kteří prožili celý život v přesvědčení, že Země je nehybná, je to nepřijatelné. Samozřejmě považují má prohlášení o Slunci jako středu všeho za dokonale nepříčetná. A přece je systém harmonie celého vesmíru dokazován sledem doložených událostí. Jsou však zřetelné pouze v případě, že stojíme tváří v tvář faktům, jak se říká, s očima doširoka otevřenýma. Uprostřed všeho je Slunce, ne Země.

To, co říkám, je možná dnes skryto v temnotě, ale na správném místě ve správném čase se to jistě vyjasní.

Nejsem natolik zamilován do svých vlastních názorů, abych nebral v potaz, co si o nich myslí jiní lidé. Ale existují také lidé, kteří cosi blábolí, aniž by měli sebemenší ponětí o matematice, kteří se odvažují odsuzovat mé hypotézy čistě na základě vybraných částí Bible, jež si sami překroutili tak, aby vyhovovaly jejich záměrům. Takových si nevážím a jejich neopodstatněnými odsudky pohrdám.

Výsměch a pohrdání, jichž jsem se obával kvůli neobvyklosti svých názorů, mě téměř přinutily opustit práci, které jsem se vždy věnoval. Jenže – matematika je psaná pro matematiky a astronomie pro astronomy. Pokud jsem se úplně nemýlil, astronomové v mé práci vidí jistý přínos.

Národy nejsou zničeny osamocenými násilnými činy, nýbrž pomalu a téměř nepostřehnutelně, poklesem hodnoty své měny, jenž je způsoben jejím přebytkem.

Existuje mnoho hvězd na severu, které nikdy nevidíme zapadat. Na druhou stranu víme o hvězdách na jihu, které již vůbec nevidíme vycházet.