Čeští miliardáři našli v koronavirové době nový zdroj pro svůj byznys. Internetové firmy, jejichž vlastnická struktura končí u Petra Kellnera, Daniela Křetínského, Patrika Tkáče nebo zakladatele Alzy Aleše Zavorala, loví mezi majiteli kamenných obchodů v Česku i za hranicemi. Nabízí jim prodej na svých platformách a stavějí si postupně něco jako českou obdobu prodejce Amazon. Doba karantény a zavřených obchodů jejich byznys neuvěřitelně nakopla.

Na startu korona

Je jaro roku 2020, v Česku platí karanténa. Obchody jsou až na výjimky zavřené. Nikdo netuší, kdy se opět otevřou nebo kdy se bude situace opakovat znovu. Prakticky celé nakupování v Česku se přesunulo na internet. Prodejci potravin nestíhají vyřizovat objednávky, ze skladů prodejců elektroniky mizejí šicí stroje, protože v zemi chybějí roušky. Obchody, které nemají elektronické kanály, jsou na hranici krachu.

Velcí internetoví hráči tuší příležitost a spouštějí pomoc. Tomáš Čupr, zakladatel firmy Rohlík.cz spouští v závěru března platformu Nakupbezpecne.cz. „Lidé budou mít k dispozici bezpečný online prodej potravin, léků a drogerie. Malé obchody dostanou technologie velkých online prodejců, a zmírní tak riziko nákazy svých zaměstnanců,“ hlásil Tomáš Čupr. Projekt dostal i podporu ministerstva průmyslu a obchodu a Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Jenže zatímco s koncem karantény Čupr svůj projekt pozastavil, Mall miliardářů Kellnera, Křetínského a Tkáče v něm i po konci vlastní akce Zachraň podnik pokračuje dál. „V době karantény jsme odpouštěli poplatky a snažili jsme se obchodníkům pomoci. Do programu Mall Partner, který v té době už nějaký čas běžel, se díky tomu hlásilo dvě stě obchodů měsíčně,“ popisuje ředitel programu Jakub Kováč. Když do Mallu nastupoval zhruba před rokem a půl, firma prodávala zboží asi 150 „cizích“ obchodníků. Dnes jich je tisíc, a jak Jakub Kováč říká „nebe je limit“.

Mimozemšťan s kytarou

Alza nerozhodila tak velkou síť jako Mall, své prodejce si více vybírá a nechce prodávat úplně všechno. Koneckonců mohlo by se stát, že by jí v jejím klíčovém portfoliu mohl někdo konkurovat. Podle informací firmy je obchodníků zhruba stovka. „Nejvíce se hlásí firmy ze segmentu hračky, hobby a auto-moto. Díky tomu se v našem sortimentu objevují i kategorie jako hudební nástroje nebo vouchery na zážitky. Od letoška spolupracujeme s poskytovatelem e-shopových řešení Shoptet, což ještě více usnadňuje napojení na náš systém a otevření dalším obchodům,“ říká Jan Pípal, business development manager, který má partnerský prodej v Alze na starost.

Do prodeje se takto pustila i majitelka prodejny cyklosportu Duck Bike z Brna Kateřina Šlesingerová. „Nařízení, abychom zavřeli náš obchod, přišlo jako rána z čistého nebe, a navíc v době, kdy jsme teprve připravovali vlastní e-shop. Zkusili jsme štěstí s Mallem a začaly chodit desítky objednávek,“ hlásí. Mall, původně prodejce elektroniky, respektive bílého zboží, právě kvůli takovým partnerům rozšiřuje nabídku třeba o grilovací uhlí, lahůdky nebo výběrovou kávu. Alza zase dosáhla třeba na alkohol a nápoje.

Tomáš Novák týdeník HROT

I u ní nábor obchodníků akceleroval v době koronaviru. „Během pandemie covid-19 jsme nabídli pomoc dodavatelům a e-shopům, které zasáhlo uzavření kamenných provozoven nebo výpadek příjmů. Zájem předčil očekávání – ve srovnání s dobou před krizí rostl počet žadatelů o partnerský prodej o stovky procent a neupadá ani po rozvolnění,“ doplňuje Jan Pípal.

Snahou obou konkurentů je, aby si je lidi vybrali jako jediný kanál, přes který budou nakupovat. Nepůjdou k nim pro elektroniku, ale použijí je jako nákupní centrum pro vše, co chtějí. Třeba kávu. Mall má už skoro milion a půl druhů zboží, Alza je počítá na statisíce.

V Mallu prodává dokonce nezisková organizace Revenium pomáhající zdravotně znevýhodněným, která si tak přivydělává na běžnou činnost. „Fungování neziskové organizace Revenium.cz stojí už od svého vzniku na moderních principech sociální ekonomiky. Například na výrobě a distribuci kávy se podílejí osoby se zdravotním postižením,“ komentuje Hana Potměšilová, předsedkyně představenstva spolku Revenium.

Nic není zadarmo

Ale o covidovou charitu ze strany velkých internetových hráčů primárně nejde. Byznys v principu funguje tak, že obchodníci projdou větším či menším výběrem, zaplatí poplatky za připojení do systému a zalistování zboží. Většinu z příjmů velkých hráčů ale tvoří část marže obchodníků, o kterou se s nimi podělí.

Je tedy zřejmé, že nevýhodou pro obchodníka je, že ze zboží dostane méně peněz. Částky, které si internetoví velikáni počítají, jsou různé. V zásadě jde o zhruba polovinu marže z daného zboží. Menší obchodník ale využije vysokou návštěvnost webů svých partnerů, na kterou by se sám dostával jen velmi těžko, a má tak šanci oslovit nové zákazníky – prodat větší množství zboží. Dopravu navíc třeba v případě Mallu zajišťuje jeho služba Intime, uložení zase jeho služba Uloženka. Do rozšíření Alzaboxů chce investovat i Alza.

Model má také zahraniční ambice, takže tuzemští prodejci mají šanci oslovit i cizí zákazníky. Mall funguje v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, Slovinsku a Chorvatsku. Alza má také zahraniční aktivity, vedle Maďarska a Slovenska například v Rakousku, Německu či Velké Británii a Francii. Jedno riziko tady ale přece jen je. Pokud bude časem většinu zisku obchodníka tvořit digitální kanál vlastněný třetí stranou, bude na ní závislý, a tudíž zranitelný.

Model v Česku má stále kam růst. Jeho tahounem se zdá být zboží pro dům a zahradu, sport, nábytek, oblečení a další „lightové“ zboží. Prodeje po internetu navíc rok od roku rostou. Až dosud v oboru nebyla příliš velké konkurence. Nejblíže jí byl srovnávač Heureka, ten ale před časem koupili miliardáři z Mallu a přece jen funguje na trochu jiných principech než klasický marketplace. Amazon Jeffa Bezose, který model marketplace vybudoval do posledního detailu, zatím do Česka reálně nevstoupil, podobně jako eBay. Země je pro ně malým trhem. Na spadnutí byla sice expanze Amazonu do Polska, kde by českým firmám konkuroval, vstup na trh ale přerušila pandemie čínské chřipky. Navíc v Polsku je silný hráč v podobě Allegra, které vyrostlo v evropskou pětku.

Jako v pralese

Celý proces vlastně funguje na základě přírodních zákonů. Ti nejmenší jsou zaháčkováni na ty větší a všechno časem skončí tím, že přijde ještě někdo větší. Také proto mají čeští hráči zahraniční ambice, protože jejich dosahem a objemem prodejů se řídí potencionální hodnota firem, pokud by po nich pokukoval někdo opravdu velký. Že trh poroste, je jistota. Podle Asociace pro elektronickou komerci (APEK) a nákupního rádce Heureka.cz dosáhly vloni obraty e-shopů více než 155 miliard korun, což znamená meziroční růst 15 procent. Na celém českém maloobchodu už se e-commerce podílí téměř 13 procenty.

Koronavirová krize navíc zapříčinila, že česká e-commerce, stejně jako ta evropská zaznamenaly nečekaný růst. Podle původních odhadů měl prodej e-shopů v ČR růst o přibližně 15 procent, v současné chvíli se zdá, že se bude pohybovat okolo 20 procent, a atakovat tak hranici 190 miliard korun. „Internetové obchody našly nové zákazníky. Zároveň krize přispěla k rychlejšímu vstupu řady dalších obchodníků do online prostředí. Za výjimečných podmínek by dokonce mohl meziroční růst české e-commerce být až o deset procentních bodů vyšší, než jsme očekávali v lednu 2020,“ míní výkonný ředitel APEK Jan Vetyška. 

V tomto byznysu prostě není co zkazit. Jestli má alespoň na čas pomoci drobným obchodníkům, ať roste.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

Petr Weikert