Ještě po roce od výzvy pije méně 48 procent registrovaných účastníků kampaně
Hrot24, Midjourney
Lihovinu? Raději knihu
Suchej únor vysušil tržby lihovarníkům. Kampaň měsíce bez alkoholu je podle nich nebezpečná
Lihovarníci kritizují měsíc bez alkoholu, kdy někteří lidé dodržují takzvaný suchý leden nebo suchý únor. Kromě poklesu prodejů, které jsou v únoru až poloviční oproti běžným měsícům, jim vadí podle nich špatně nastavená kampaň a „démonizace“ destilátů. Nepodporují měsíční omezení, ale naopak „rozumnou konzumaci“. Vyplývá to z vyjádření Unie Destilatérů a Unie výrobců a dovozců lihovin.
čtk
Podle zástupců kampaně Suchej únor nejde jen o měsíc abstinence, jejich výzkumy ukazují, že každý druhý účastník po skončení výzvy dlouhodobě sníží svou spotřebu alkoholu. Letos si měsíc bez alkoholu vyzkoušelo 22 procent dospělých, meziročně o pět procent více.
„Dopad (suchého února) na trh je veliký. Výrobci šetří, kde se dá, vyloženě vyhlíží konec měsíce. Distributoři minimalizují náklady na reklamu, koncoví prodejci mají problém přežít,“ uvedl tajemník unie Jakub Gottwald.
Z dat pokladního systému Dotykačka ale vyplývá, že jednotlivé měsíce ve spotřebě alkoholu nehrají příliš roli. Obecně lidé podle Dotykačky nejméně alkoholu konzumují v lednu, nejvíce v prosinci. „Skladba tržeb se v únoru od ostatních měsíců příliš neodlišuje,“ uvedla za Dotykačku Věra Kubátová. Dodala, že spotřeba alkoholu klesá celkově napříč rokem a společností.
Lihoviny to odnášejí nejvíce
Letos za první dva měsíce ovšem podle Gottwalda odběratelé z gastronomie alkohol téměř neobjednávali. Poukázal na to, že počet lidí zapojených do akce roste, což podle něj souvisí s dlouhodobou kampaní zaměřenou na „démonizaci“ alkoholu.
„Ďábla reprezentuje především destilát, ačkoliv víno, pivo i cider obsahují alkohol samozřejmě také, je jejich prezentace v médiích často romantizována. Proto je dopad na náš malý lihovarnický průmysl opravdu bolestivý,“ řekl Gottwald.
Podle dat kampaně se letos do měsíce bez alkoholu zapojilo 1,6 milionu lidí, loni 1,2 milionu. Nejčastěji šlo o lidi ve věku od 18 do 34 let, hlavním důvodem pro zapojení do výzvy byla změna životního stylu.
Osvětovou kampaň kritizoval také Vladimír Darebník, ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin. „Tvrzení, že když vydržím měsíc bez alkoholu a poté, pokud vydržím, mohu bez obav zase pít, je zcela nesprávné a pro spotřebitele i nebezpečné,“ uvedl Darebník. Snahou by podle něj mělo být nabádání spotřebitelů k rozumné konzumaci alkoholu bez excesů.
Jednou suchý, pořád suchý...
Manažer kampaně Petr Freimann uvedl, že cílem není vysadit na měsíc alkohol a hned od března ho začít znovu konzumovat, ale poukázat na pozitivní dopady střízlivosti a hledání zdravějšího vztahu k alkoholu. „Ještě po roce od výzvy 48 procent registrovaných účastníků kampaně pije méně,“ řekl. Lidé si po výzvě podle něj více zvyknou na takzvané gentle drinking, tedy že alkohol pijí, ale ne s cílem se opít. „Mají chuť více ochutnávat, zkoumat, pít kvalitnější pití,“ dodal Freimann.
Většina oslovených řetězců ve shodě s daty systému Dotykačka pozoruje dlouhodobý trend poklesu prodejů alkoholických nápojů a naopak rostoucí zájem o nealkoholické varianty. Například řetězec Albert stále častěji prodává nealkoholické sekty, piva či limonády.
On-line supermarket Rohlík uvedl, že zájem o alkoholické nápoje je stabilní, v únoru obchodu vzrostly prodeje nealkoholických variant meziročně o desítky procent, nejvíce u nealkoholických vín. V Penny nemá Suchej únor na prodeje alkoholu ani nealka zásadní vliv, velké poklesy v prodejích alkoholu nezaznamenal ani Kaufland.
