Pomalý, leč jistý návrat na ztracené pozice. Tak si maluje následující roky letecký sektor osobní i nákladní dopravy. I přes trvající omezení způsobená další vlnou covidu-19 letecké společnosti i výrobci letadel vyhlížejí budoucnost s optimismem. Už 8. listopad, kdy si ve Spojených státech připomínají takzvaný Den svobody, jenž je spojen s pádem komunismu a Berlínské zdi v roce 1989, znamenal pro aerolinie významný zlom.
USA konečně začaly povolovat cizincům (s patřičným očkováním) přílet do Ameriky z Evropské unie, Spojeného království, Brazílie, Indie a Číny. Po osmnácti měsících se rozběhly naplno dálkové lety z celého světa do USA.
Plná letadla na transatlantických linkách byla pro řadu leteckých společností příslibem, že se předpandemické časy rušných letišť mohou vrátit. Zejména evropské aerolinie jsou z velké části závislé na tržbách z letů do Severní Ameriky. Lufthansa na těchto trasách generuje padesát procent tržeb, Air France-KLM čtyřicet procent.
Letecký sektor ještě před pandemií čínské chřipky postihla nepříjemnost s uzemněním amerických letadel Boeing 737 MAX, která se dotkla celého sektoru, protože po dvou haváriích došlo k celosvětovému zákazu používání těchto strojů. I když byly v prosinci 2020 jejich lety opět umožněny, kvůli malému zájmu o létání obří stroje nemají dostatek zákazníků.
Také výrobci dopravních letadel museli během pandemie omezit výrobu, protože řada leteckých společností čelila finančnímu krachu. Některé firmy získaly štědrou vládní pomoc, aby z trhu nezmizely. Nyní výrobci letadel doufají v lepší časy.
Airbus vidí světlo na konci tunelu
Na obrovském veletrhu leteckého sektoru v Dubaji už francouzský Airbus oznámil, že uzavřel kontrakty na čtyři stovky nových nebo modernizovaných letadel. Největší zakázka je od americké investiční firmy Indigo Partners, jež vlastní nízkonákladové značky Wizz Air, Frontier Airlines, Volaris a JetSmart. Objednala si 255 strojů A321neo a novinky A321XLR. Kuvajtské aerolinie Jazeera Airways chtějí 28 nových letadel A320neo.
Ředitel Airbusu Guillaume Faury si poslední vývoj na trhu pochvaluje, i když firma stále není v takové kondici jako v roce 2019, ale „už vidí světlo na konci tunelu“.
Boeing se zatím může pochlubit stovkou objednávek, 72 strojů 737 MAX si objednaly nové indické nízkonákladové aerolinie Akasa Air. Hodnota kontraktu podle webu Business Insider dosáhla devíti miliard dolarů a mohla by výrazně ovlivnit celý letecký trh v Indii. Islandská společnost chce předělat jedenáct letadel 737 se sedačkami pro pasažéry na nákladní stroje.
Celkem výrobci na leteckém veletrhu oznámili přes pět stovek objednávek, což je analytiky vnímáno jako pozitivní signál pro celý sektor. Nicméně většina zakázek má směřovat do menších a levnějších letadel, o největší letadla, jako je dvoupodlažní Airbus A380 nebo Boeing 777, není v současnosti na trhu zájem.
Nákladní doprava roste
Největší nadějí v leteckém sektoru jsou nyní nákladní letadla, což souvisí s narušením globálních dodavatelských řetězců, zejména s problémy v lodní kontejnerové dopravě. Stále více firem si rádo připlatí za nákladní leteckou dopravu. Pro řadu leteckých společností to může být záchrana před finančními problémy.
Ekonomicky se velkým hráčům daří. Německá Lufthansa už oznámila, že státní půjčky v celkové výši devíti miliard eur splatí dříve, než se počítalo.
Nicméně rok 2020 byl pro aerolinie katastrofální, protože celkem přišly o 138 miliard dolarů, tvrdí mezinárodní letecká asociace IATA. Pro tento rok se čeká ztráta ve výši 52 miliard, příští rok by to mohlo být dvanáct miliard dolarů. V září využilo leteckou linku stále o 53 procent méně zákazníků než v roce 2019. Nejvíce jsou postiženy mezinárodní lety, které poklesly o 69 procent.
Šéf asociace Willie Walsh doufá, že se čísla výrazně zlepší, až odpadnou restrikce řady států. Pak by měla poptávka po mezinárodních letech zase růst. Příští rok by se mohlo přepravit 3,4 miliardy zákazníků, což je ale stále pod úrovní roku 2019, kdy to bylo 4,5 miliardy. Dostat se na předkrizové úrovně potrvá několik let, dodal. Na sektor ale stále čeká řada rizik, například vyšší náklady na pohonné hmoty, pokles zájmu firem o obchodní cesty nebo další vlny pandemie covidu (jihoafrická mutace viru) a s tím zavádění nových omezení.
