Po třinácti letech je popová hvězda Britney Spears (39) konečně volná. Soud rozhodl o zrušení opatrovnictví zpěvačky jejím otcem Jamesem Spearsem. Tématu zdánlivě zajímavému jen pro bulvár se důkladně věnovala i velmi respektovaná média jako BBC či Politico. Není se čemu divit. Kauza hudební hvězdy totiž ukázala, jak může být země chlubící se svobodou ve skutečnosti nesvobodná. Přinejmenším pro ty, kteří byli označeni za nesvéprávné. A těch není málo – aktuálně je v USA „opatrováno“ přes 1,3 milionu lidí se souhrnným majetkem přes padesát miliard dolarů.

Nařízené opatrovnictví v USA zásadně omezuje člověka v každém aspektu jeho života. Promlouvá do jeho zaměstnání, majetku, ale zásadně se dotýká také základních lidských práv, jako je partnerství, založení rodiny či volný pohyb. Opatrovatel určený soudem může rozhodovat prakticky o všem. V řadě případů to má smysl. Institut se nařizuje třeba v případě těžké psychiatrické choroby. Běžně je využíván u lidí trpících demencí či třeba Alzheimerovou chorobou.

Opatrovnictvím se zabývají zvláštní soudní senáty. Velmi rychle se v systému etablovaly speciální opatrovnické fondy a agentury, které živí péče o „potřebné“. Jenže, co když opatrovnictví není vždy tím nejlepším možným řešením? A co když ani robustní americký soudní systém nedokáže zabránit jeho zneužívání?

Případ známé zpěvačky odhalil spoustu nedokonalostí systému opatrovnictví, jako je třeba nedostatečný přezkum a to, že opatrovaných se nikdo na jejich názor příliš neptá. Je možné, že se jím bude v následujících měsících zabývat i Nejvyšší soud USA. Aktivní je i Kongres. Senát si vyžádal podklady ke kauze Spears od generálního prokurátora. Analýzu měl zákonodárcům dodat i ministr zdravotnictví a sociální péče Xavier Becerra. Demokratičtí senátoři Elizabeth Warrenová a Bob Casey na jejich základě oznámili, že budou iniciovat změnu opatrovnického systému. Ještě dál jdou někteří novináři. Druhý nejprodávanější deník USA Today v komentáři vyzval vládu k zásadní změně: „Tento systém nereformujte. Prostě ho zrušte,“ napsala Chandra Bozelková. „Je to systém, který požírá lidskou důstojnost a bohatství,“ upozorňuje deník.

Padlá hvězda

Britney Spears bývala vzorem amerického snu. Z obyčejné dívky se skoro lusknutím prstu stala ikona popu, jež si zazpívala s takovými legendami, jako jsou Michael Jackson či Madonna. Jenže sláva, absence dětství i dospívání (viz box) si vybraly svou daň. Zpěvačka v minulosti podlehla alkoholu, drogám a psychofarmakům.

Více než o hudebních úspěších se psalo o jejích skandálech. Její stav se zhoršoval a vygradoval po narození dětí (2005 a 2006), kdy Britney trpěla tzv. poporodní psychózou, jež přešla do deprese. Její stav byl prý natolik vážný, že ohrožovala i vlastní děti. V té době zakročil její otec. V roce 2008 požádal o opatrovnictví dcery v plném rozsahu. Soud mu vyhověl, a James Spears tak začal rozhodovat nejen o majetku, ale prakticky o celém životě své dcery. Veřejnost se domnívala, že opatrovnictví zpěvačce pomáhá. Během jeho trvání vyprodukovala další úspěšná alba, vystupovala na řadě celosvětových turné. Značka Britney Spears živila stovky lidí. Prakticky nikdo netušil, jak moc byla po těch třináct let opatrovnictví potlačena vůle samotné zpěvačky.

Že opatrovnictví už není pro Britney únosné, proniklo poprvé do médií v roce 2019. Tehdy zrušila angažmá v Las Vegas, kde měla vystupovat s novou show Domination. Oficiálním důvodem byla údajná choroba otce. Britney prý chtěla být „v těžkých chvílích součástí rodinného kruhu“. Jenže následovalo úplné stažení z veřejného života. Zpěvačka neposkytovala žádné rozhovory, zrušeno bylo dokonce i nahrávání nového alba. Na sociálních sítích se objevovaly podivné příspěvky. Některé texty nedávaly příliš smysl. Na fotografiích a videích hvězda využívala zvláštních gest. Když se ukázalo, že veškeré vzkazy jsou natáčeny z domu v Thousand Oaks v Kalifornii, měli fanoušci jasno: Britney je uvězněna ve vlastním domě proti své vůli.

Bez telefonu i auta

Na sociálních sítích se začal objevovat hashtag #FreeBritney, tedy Osvoboďte Britney. A média, zaujata nezvyklou aktivitou fanoušků padlé popové hvězdy, se na kauzu podrobněji zaměřila. Se závažnými zjištěními přišly například deníky The Guardian a The New York Times. Podle nich do domu zpěvačky v minulých letech poměrně často jezdily policejní jednotky. Byl jim nahlášen únos nebo nucení k určitému jednání proti vlastní vůli. Někdy volala sama zpěvačka, jindy její blízcí přátelé. Hlídky však vždy odjely bez výsledku – pokud opatření schválil její otec coby opatrovník, neměla policie právo zasáhnout.

Zlom nastal až v srpnu loňského roku. Britney si totiž vymínila, že chce sama, nikoli přes právníka, kontaktovat soudce. Podle časopisu Variety šlo o nejhlasitější volání o pomoc. Komunikace se soudcem je totiž v americkém soudním systému, pokud neexistují vážné důvody proti, veřejná. To, co měla zpěvačka na srdci, si tak mohl poslechnout každý. Žádný mluvčí, žádné sociální sítě. Žádný právník. Mělo jít o první přímé vyjádření zpěvačky za poslední dva roky. A bylo zdrcující.

Britney prohlásila, že se skutečně cítí být vězněm. Ačkoli vydělává miliony dolarů ročně, dostává jen kapesné ve výši několika tisíc dolarů. Otcem jí byly odebrány klíče od auta. Nesmí cestovat. Nemůže si najmout vlastní personál. Denně musí brát léky proti psychóze, ačkoli se již cítí v pořádku. A dokonce se nemůže vdát ani za svého partnera, se kterým si přála mít dítě.

Před soudkyní zpěvačka také prozradila, proč přerušila kariéru. Už si prý nepřála, aby druzí vydělávali na její zoufalé situaci. „Opatrovník? Manažer? Mluvčí? Tým? Ti všichni se přede mnou zavřou a jednají, co mým jménem prodají. Nikdo se mě na nic neptá, nikdo mi nic neřekne,“ uvedla zpěvačka. A proč tedy mlčela tak dlouho? „Kdybych neabsolvovala žádnou schůzku. Nenahrávala alba. Nejezdila po celém světě po koncertech, prostě nepracovala od osmi do šesti večer, tedy deset hodin denně, sedm dní v týdnu, žádné dny volna celých třináct let, nemohla bych se vídat se svými dětmi ani s partnerem. To nejhorší, co matce můžete udělat, je to, když jí řeknete, že ji připravíte o děti,“ uvedla Britney, načež dodala: „Konec mlčení. Vraťte mi můj život.“

Celé prohlášení zpěvačky trvalo několik desítek minut. Soudkyně během něj až na pár drobných poznámek mlčela. Na konci se zmohla jen na poděkování.

Ono to existuje?

Fanoušci i média pojali prohlášení jako potvrzení, že měli pravdu. Opatrovník, otec James Spears, nikdy nevystoupil přímo. Vždy nechal hovořit jen svého právního zástupce. Ten argumentoval, že „veškeré kroky jsou činěny ve prospěch opatrované osoby“. Tomu se ale dalo věřit jen do chvíle, než soud zveřejnil další dokumenty. Podle nich James Spears platil z dceřiných peněz právníky, kteří měli udržet jeho rozhodující postavení. Britney si dokonce nemohla najmout ani vlastní právní zástupce.

Soudní dokumenty odhalené deníkem The New York Times pak ukázaly, že hvězda dostávala „kapesné“ osm tisíc dolarů měsíčně (180 tisíc korun), zatímco plat jejího otce jako opatrovníka byl asi šestnáct tisíc dolarů měsíčně (360 tisíc korun), plus peníze za pronájem kancelářských prostor a procento z různých dohod podepsaných pro jeho dceru. To způsobilo doslova poprask. Stížnosti podalo několik organizací hájících lidská práva. Do kauzy se vložili přední právníci, kteří chtěli Britney zastupovat i bez nároku na odměnu. A o kauze Spears začali hovořit politici. „To jsou doslova predátorské praktiky. Je načase to změnit,“ uvedl republikánský poslanec Barry Moore. Demokratický poslanec Seth Moulton uvedl, že ani netušil, že něco jako opatrovnictví existuje. A že je nutné to prošetřit.

Všeobecný veřejný tlak vyústil v to, že soudkyně 12. listopadu letošního roku nařídila okamžité zrušení opatrovnictví nad Britney. Ta poděkovala všem fanouškům. Oznámila zásnuby.

Opožděným (snad) šťastným koncem jedné kauzy to ale nekončí. Právník Britney Spears Mathew Rosengart na tiskové konferenci uvedl, že bude trvat na prošetření kauzy. Je podle něj nutné se ptát, proč institut opatrovnictví není průběžně vyhodnocován. Jak je možné, že byl natolik zneužit, a to i pod dohledem soudu. Reagoval také showbyznys. O změnu zákonů zákonodárce požádaly zpěvačky Madonna, Lady Gaga nebo Christina Aguilera. A že se s opatrovnictvím v Americe něco skutečně může začít dít, naznačuje zájem Bílého domu. „Sledujeme to velmi pečlivě. Má to na stole náš legislativní tým,“ vzkázala Jen Psakiová, mluvčí prezidenta Joea Bidena. 

Britney Spears

Vyrůstala v malém městečku Kentwood v Louisianě v nábožensky založené rodině stavebního dělníka Jamese a učitelky na základní škole Lynne. Už od útlého věku milovala tanec a zpěv, čehož si všiml místní baptistický kněz. Rodičům doporučil, aby teprve osmiletou dceru přihlásili do televizního pořadu Mickey Mouse Club. V konkurzu uspěla a v celonárodně sledovaném pořadu se objevovala s dalšími budoucími hvězdami – zpěvákem Justinem Timberlakem, zpěvačkou Christinou Aguilera nebo hercem Ryanem Goslingem. V pouhých devíti letech tak měla Britney vlastního agenta, navštěvovala kurzy tance a zpěvu v New Yorku, denně cvičila vystupování na veřejnosti. Vydavatelství Jive Records, zaujato demonahrávkami zpěvu, dosavadními televizními vystoupeními a reklamami, nabídlo mladé dívce nahrávací smlouvu. A v roce 1998 vstoupil do rádií hit ... Baby One More Time. V USA vystoupal na první příčku v nejprestižnějším americkém žebříčku Billboard Hot 100. Doslova přes noc se z šestnáctileté dívky stala globální superstar. Pod značkou Britney Spears se dnes kromě hudby prodávají také parfémy, spodní prádlo a samozřejmě merchandise. Majetek hvězdy se odhaduje na šedesát milionů dolarů (1,5 miliardy korun). Posledním albem je Glory z roku 2016.