Když 5. března překročila cena bitcoinu hranici 69 200 dolarů, bylo to maximum za celou 15letou existenci této kryptoměny. Před necelými dvěma lety, po krachu podvodné burzy FTX v listopadu 2022, přitom bitcoin klesl pod 17 tisíc dolarů. Proč se zvednul, a co to znamená? 

Většinu analytiků tento vývoj nepřekvapil. Bitcoin stoupá a klesá ve volatilních cyklech. Fandové kryptoměnové scény tvrdí, že vzestup bitcoinu je známkou jeho nově nabyté vyspělosti. Skeptici ale mají za to, že nový rekord je pouze vedlejším produktem širšího příběhu.

Spekulativní aktivum 

Základní rozdíly mezi první vzestupem ceny bitcoinu v roce 2021 a tím současným jsou dva. Zaprvé, dnes již skoro nikdo, kromě nejzarytějších „maximalistů“, ani nepředstírá, že jde o projekt decentralizovaných financí, o vlaštovku nového, lepšího světa, v němž nebudou mít hlavní roli centrální banky a vůbec instituce, kde se nosí kravata a inflační znehodnocování tradičních měn. (Právě tak přitom vypadala původní premisa bitcoinu a dalších kryptoměn.) 

Dnes je zcela zřejmé, že bitcoin se chová jako spekulativní aktivum, nic víc a nic míň. V posledních letech také bitcoin do značné míry odvozoval svou cenu v souladu s většími makroekonomickými trendy. Přidal se k vysoce rizikové třídě investic, které přitahují pozornost svým potenciálem výrazného růstu, nikoli nějakou představou užitečnosti.

Když se během pandemie snížily úrokové sazby a peníze zlevnily, bitcoin stoupal. Když po ruské invazi na Ukrajinu a snaze centrálních bank bojovat s inflací úrokové sazby stouply nejrychleji za posledních čtyřicet let, bitcoinový trh se smrskl.  

Zdroj: Coinmarketcap.com

Letos převládá názor, že úrokové sazby půjdou brzy dolů. Inflace zpomaluje a americké ekonomice (která je pro obchod s bitcoinem klíčová) se daří lépe, než se očekávalo. To vše zvyšuje pravděpodobnost, že investoři budou ochotni utrácet za riziková aktiva.

Supernáročné nic 

Jinak se nezměnilo nic. Víceméně jediný, kdo bitcoin používá jako měnu, jsou zločinci, jimž poskytuje dávku kýžené anonymity při mezinárodních transakcích . (El Salvador, který se v roce 2021 stal první zemí, kde se bitcoin stal zákonným platidlem, se s jeho přijetím potýká: studie zjistila, že v roce 2023 jej používalo přibližně dvanáct procent obyvatel země, a MMF doporučil, aby země status bitcoinu jako zákonného platidla zrušila.)

Kromě toho je jediným praktickým důsledkem bitcoinu velká energetická náročnost – kdosi spočítal, že těžba bitcoinu spolyká více elektřiny než Itálie. Asi není lepší ilustrace stavu trhu: lidé spotřebovávají drahocennou elektřinu, aby vygenerovali cosi, co z definice nemá žádnou hodnotu. 

Protože však na bitcoinu lze vydělat (podobně jako lze v kasinu vydělat sázením na červenou, máte-li štěstí), vzal jej finanční svět na milost. Americká Komise pro dohled nad ochodem s cennými papíry (SEC) se ke kryptoměnám dlouho stavěla skepticky a s kryptografickými firmami se mnohokrát soudila. Loni v srpnu však soudy rozhodly, že SEC pochybila, když blokovala snahy těchto firem o vytvoření bitcoinových ETF (fondů obchodovaných na burze). 

Tento nástroj umožňuje běžným institucionálním investorům sázet na cenu bitcoinu na populárních obchodních platformách, jako je Nasdaq, aniž by museli samotný bitcoin skutečně koupit. V lednu vstoupilo na trh hned devět bitcoinových ETF, což odstartovalo transakce za čtyři miliardy dolarů hned v první den obchodování.

Nová rizika 

„Měli jsme představu, že vláda toto odvětví chce zahlušit,“ řekl časopisu Time Haseeb Qureshi, řídící partner venture kapitálové společnosti Dragonfly. „A to se jim nepodařilo.“ Na scénu proto přišli velcí hráči: ETF od firmy BlackRock, největšího světového správce aktiv, si vede obzvlášť dobře, což bitcoinu propůjčilo jistou dávku prestiže. Právě tradiční finanční instituce jako BlackRock vyhnaly letos cenu bitcoinu k maximům; před třemi lety to byli běžní drobní investoři.

Ale trend, kdy v čele růstu cen stojí velké instituce, s sebou nese nová rizika. „Zapojení tradičních a důvěryhodných finančních firem, jako jsou BlackRock a Fidelity, poskytuje investorům jistou úroveň předpokládané legitimity,“ říká Dennis Kelleher, spoluzakladatel skupiny na podporu finanční reformy Better Markets a kovaný kryptoskeptik.

Poukazuje na to, že během posledního kryptoměnového krachu nedošlo téměř k žádné nákaze širšího finančního systému, protože regulátoři drželi kryptoprůmysl na uzdě. „To, čeho budeme v příštích měsících a letech svědky, je rostoucí propojení s jádrem finančního systému,“ říká a ptá se s poněkud znervózňujícím tónem: „Otázkou tedy je, jak široké bude toto propojení. A způsobil by pak případný krach kryptoměn pád finančního systému, stejně jako jej v roce 2008 způsobily toxické hypoteční deriváty?“